Projekce počtu obyvatel Královéhradeckého kraje do roku 2050

 

Královéhradecký kraj by měl mít v roce 2050 o desetinu méně obyvatel než dnes. Počet obyvatel však zůstane nad hranicí půl miliónu osob. Neočekává se vyšší porodnost než byla v poslední populační vlně. Počet zemřelých se bude zvyšovat s menší intenzitou a seniorů nad 65 let věku bude přibývat.

Český statistický úřad dnes zveřejnil výsledky Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050, která poskytuje cenné informace o očekávaném demografickém vývoji Královéhradeckého kraje.

Královéhradecký kraj bude mít i v polovině století půl miliónu obyvatel, jak se zjistilo z nejnovější demografické projekce. V Královéhradeckém kraji bude v roce 2050 žít téměř o desetinu obyvatel méně, což představuje více než 50 tisíc osob. Počet obyvatel kraje se do roku 2050 sníží ze současných 552 tisíc na 502 tisíc osob. Podíl na celkovém počtu obyvatel České republiky si kraj zachová na úrovni 5 %. Lidnatost v porovnání s&nbspostatními kraji bude o jednu příčku vyšší.

Očekává se, že k nejvýznamnějším změnám v demografických strukturách dojde ještě během první poloviny tohoto století, jak vyplynulo z loňské červencové prognózy vývoje počtu obyvatel České republiky do roku 2100. Královéhradecký kraj je nejstarším v republice, což potvrzují demografické ukazatele o věkové struktuře obyvatelstva. Průměrný věk v Královéhradeckém kraji patří k nejvyšším a za rok 2012 dosáhl již 41,8 roků a byl opět druhý nejvyšší po Hl. městě Praha (41,9 let). Na první pozici je kraj v podílu počtu obyvatel ve věku 65 a více let, tj. seniorů se 17,8 %.

Na rozdíl od předchozích krajských projekcí byla do zpracování „Projekce krajů 2013“ zahrnuta také migrace, jejíž vliv na vývoj obyvatelstva není zanedbatelný a jejíž váha s výpočtem regionálních projekcí roste. Projekce krajů 2013 byla zpracována komponentní metodou v jednoletém projekčním kroku podle jednotek věku, a to v jedné variantě. Hlavními předpoklady projekce v oblasti přirozené měny jsou mírný růst úrovně plodnosti a pokles intenzity úmrtnosti ve všech krajích ČR. Projekce přitom ve scénáři očekává plynulý vývoj jednotlivých demografických procesů. Není totiž schopna předvídat náhlé působení vnějších vlivů, např. hluboké ekonomické krize, výrazné změny v systému sociálních opatření, epidemie nemocí či živelné děje, které mohou mít z krátkodobého hlediska na populační vývoj výrazný vliv. Projekce zároveň odráží úroveň poznání populačního vývoje v čase sestavení projekce a aktuální situaci v daném regionu, zejména co se týče migračních toků. Projekce tak ukazuje na hypotetický vývoj počtu obyvatel a věkového složení daného kraje, který by byl výsledkem naplnění scénáře vývoje jednotlivých složek populačního vývoje v daném regionu.


Očekávaný vývoj počtu obyvatel a přirozené měny

V poslední vlně zvýšené porodnosti vrcholil počet živě narozených dětí v Královéhradeckém kraji v roce 2009 v následujících letech se počty živě narozených dětí snižovaly a ani v budoucnu se k hodnotám z let 2007–2009 kraj nepřiblíží. Počty narozených dětí se zvyšovat nebudou. Vlivem vyšší porodnosti v prvním desetiletí tohoto století se očekává mírné zvýšení počtu narozených dětí ve 30. letech, ale po roce 2040 by měly počty živě narozených dětí v kraji opět klesat. Počet živě narozených dětí klesne v roce 2050 o čtvrtinu a dosáhne minima v&nbspcelém projektovaném období. Mělo by se narodit více než 4 tisíce dětí.

Podle výsledků projekce bude úhrnná plodnost ve všech krajích ČR dlouhodobě mírně růst. V roce 2012 dosahoval ukazatel úhrnné plodnosti v Královéhradeckém kraji hodnoty 1,46 dítěte na jednu ženu a byl mírně nad celorepublikovým průměrem a očekává se tak i v budoucnu. V roce 2030 bude očekávaná úhrnná plodnost v&nbsprozmezí 1,51 dítěte na jednu ženu, do roku 2050 pak vzroste na hodnotu 1,56.






Počet zemřelých bude v nejbližších letech spíše stagnovat a stejný trend se očekává v ostatních krajích. Z&nbspdlouhodobého pohledu se však projeví stárnutí populace navzdory očekávané rostoucí naději dožití při narození. Výraznější bude tento trend od počátku 30. let. V polovině století bude v Královéhradeckém kraji o 15 % více zemřelých než v roce 2012.

V projektovaném období se v kraji předpokládá zvýšení naděje dožití mužů o 7,8 let na 83,7 roků a žen o 6,8 let na 88,5 roků, z toho o 4,5 let, resp. o 4,0 let do roku 2030. Královéhradecký kraj je podle posledních údajů v&nbspukazateli naděje dožití mužů na druhém místě mezi kraji a žen na 3. místě. Do budoucna se očekává stejné pořadí i v polovině století.

Královéhradecký kraj patří v současné době mezi polovinu krajů, které početně postupně ztrácí obyvatelstvo. Za předpokladu uvedeného vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace zůstane i na počátku druhé poloviny tohoto století kraj na stejné pozici z hlediska lidnatosti krajů v České republice a možná i o stupeň vyšší. Zpracovaná projekce nadále potvrdila, že Královéhradecký kraj je populačně stabilní s projevem obecného procesu stárnutí obyvatelstva České republiky.



Očekávaný vývoj věkové struktury

Věková struktura Královéhradeckého kraje patří mezi kraji České republiky k nejstarším. Kraj má v současnosti druhý nejvyšší průměrný věk obyvatel hned po Hl. městě Praze, ale na druhé straně dosahuje dlouhodobě jednu z&nbspnejvyšších nadějí na dožití u mužů i u žen. Projekce potvrzuje tuto tendenci i do budoucna.



Největší změny nastanou ve věkové struktuře obyvatel. Počet dětí do 15 let věku bude v polovině století v Královéhradeckém kraji o pětinu nižší. Ekonomicky aktivní složka obyvatelstva ve věku 15–64 let se bude stále snižovat až na tři čtvrtiny současného stavu v roce 2050. Podíl této složky klesne z aktuálních dvou třetin na 55 %. Vzroste tak počet i podíl osob ve věku 65 a více let.

Seniorů bude v populaci Královéhradeckého kraje přibývat. Postupně zestárnou všechny kraje České republiky. Do poloviny století se zvýší podíl 65 a víceletých osob v populaci kraje téměř na třetinu. Podíl seniorů v&nbspsoučasnosti dosahuje 17,8 % a je mezi kraji nejvyšší. Hranici 20 % by měl tento podíl překonat již za tři roky a&nbsphranici 30 % v roce 2041. Průměrný věk obyvatel vzroste v kraji o sedm let, ze současných 41,8 let na 48,9 let.



Podle zpracované projekce se ukazuje, že pozice kraje z hlediska podílu seniorů se bude měnit, a to tak, že ke konci roku 2030 již bude Královéhradecký kraj na 3. pozici za kraji Zlínským a Krajem Vysočina a v roce 2050 až na 6. příčce, kdy kraj v podílu seniorů předstihnou ještě kraje Karlovarský, Olomoucký a Moravskoslezský a první pozici převezme Zlínský kraj.

Index stáří vzroste do roku 2050 na hodnotu 250, to znamená, že na 100 dětí v kraji připadne místo současných 121 seniorů až 250 obyvatel ve věku 65 a více let.

Růst bude také index ekonomického zatížení, který porovnává počet osob ve věku 0–19 let a 65 a více let na 100&nbsposob ve věku 20–64 let. Index bude směřovat k úrovni početního vyrovnání (100) těchto dvou složek populace.

Výsledky naleznete v publikaci Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050.

Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 navazuje na střední variantu Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 vydanou v červenci 2013 (/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4). Výsledky projekce jsou založeny na předpokladech budoucího vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace v jednotlivých krajích. Prvním projektovaným rokem je rok 2013, posledním 2050, resp. počet obyvatel a jeho složení podle pohlaví a věku k 1. 1. 2051.

Souhrnně jsou údaje o obyvatelstvu Královéhradeckého k dispozici v odkaze Statistiky/Obyvatelstvo.

Kontakt:
Ing. Věra Varmužová
oddělení informačních služeb a správy registrů
Tel.: 495 762 317
E-mail: vera.varmuzova@czso.cz