Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2017 – 2. čtvrtletí 2018

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Saldo hospodaření vládních institucí meziročně pokleslo o 0,2 mld. Kč, k čemuž přispěly místní vládní instituce (-2,6 mld. Kč). Naopak přebytek hospodaření se zvýšil u ústředních vládních institucí (+2,1 mld. Kč) a fondů sociálního zabezpečení (+0,3 mld. Kč).
 

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,0 %. Na meziročním růstu příjmů se nejvíce podílel růst příjmů z kapitálových transferů (+58,0 % na 9,8 mld. Kč), běžných transferů (+41,5 % na 12,1 mld. Kč) a sociálních příspěvků (+8,9 % na 209,3 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 8,7 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu vyplacených kapitálových transferů (+24,1 % na 9,9 mld. Kč) a investičních výdajů (+21,9 % na 49,2 mld. Kč).
 

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 39,47 na 35,30 % HDP. Vývoj nominální výše dluhu přispíval k poklesu zadlužení o 1,83 p. b., rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 2,34 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 0,52 p. b. K poklesu nejvíce přispěl růst nominálního HDP (0,45 p. b.).

Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2017 – 2. čtvrtletí 2018

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl pokles způsoben především poklesem objemu emitovaných dluhových cenných papírů (-3,3 % mezičtvrtletně, -7,7 % meziročně), které zůstávají hlavním instrumentem s podílem 89,3 % na celkovém dluhu. Nárůst byl naopak zaznamenán v položce přijatých úvěrů, a to jak v mezičtvrtletním srovnání (+49,3 mld. Kč), tak i meziročně (+49,8 mld. Kč).

Poznámky:

Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely EDP a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem HDP v běžných cenách za poslední čtyři čtvrtletí. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
 

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 274052308, e-mail: petr.musil@czso.cz 
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 14. 01. 2019