19. 6. 2012

Většina českých domácností si podle posledního šetření EU-SILC častěji nemohla dovolit některé výdaje a náklady na bydlení vnímala jako větší zátěž.

Český statistický úřad uskutečnil v období od 19. února do 15. května 2011 již sedmý ročník šetření o příjmech a životních podmínkách českých domácností „Životní podmínky 2011“. Tato zjišťování jsou v rámci programu EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions) povinny zabezpečovat všechny členské státy Evropské unie. Hlavním smyslem je získávat mezinárodně srovnatelná data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel jednotlivých evropských zemí.

Šetření EU-SILC je cenným zdrojem údajů o změnách ve struktuře domácností, o výši a skladbě jejich příjmu a vývoji populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Na národní úrovni jsou výsledky využívány jako podklad pro nastavení sociální politiky státu a pro analýzy jejího vlivu na životní podmínky českých domácností.
Otázky týkající se příjmů jsou v šetření zjišťovány vždy za předchozí kalendářní rok, v tomto případě tedy za rok 2010. Výsledky aktuálního šetření tak odráží sociální a ekonomickou situaci domácností v roce 2010 a dále v době dotazování, tedy na jaře 2011.

Příjmy domácností jsou odrazem sociálně-ekonomického vývoje

V průměru příjmy domácností vzrostly jen mírně. Zároveň se zvýšil podíl těch, kterým se příjmy snížily - kromě domácností samostatně činných to byly i domácnosti zaměstnanců s nižším vzděláním a domácnosti nezaměstnaných, kterým poklesla podpora v nezaměstnanosti i jiné sociální příjmy.

V roce 2010 dosáhl v průměrné domácnosti úhrnný hrubý peněžní příjem na osobu 167,4 tis. Kč, což bylo v přepočtu zhruba jen o 100 Kč měsíčně více než v roce předchozím. Čistý roční příjem na osobu (počítaný z celkového příjmu domácnosti) pak činil 144,6 tis. Kč. Jeho meziroční přírůstek byl o něco vyšší než přírůstek příjmu hrubého, a to v důsledku mírného posílení podílu sociálních příjmů na celkových příjmech a v souvislosti se zvýšením částky slevy na dani za vyživované dítě a nárůstem průměrné výše daňového bonusu.

Z hlediska ekonomického postavení osoby v čele domácnosti nejvíce vzrostly příjmy domácnostem důchodců. Jejich čistý roční příjem v přepočtu na osobu dosáhl výše 134,6 tisíce korun, což znamená nárůst o 2,6 % oproti předchozímu roku. Růst příjmů zaznamenaly rovněž domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním - meziročně o 1,2 %, to je pomalejší růst než v roce předchozím. Jejich příjmy byly z jednotlivých typů domácností nejvyšší - celkem 172,5 tisíce korun na osobu za rok.

Jaromír Kalmus z Českého statistického úřadu navíc podotýká: „Příjmová diferenciace mezi příjmy zaměstnanců se tak oproti předcházejícímu roku zvýšila. Čisté příjmy domácností zaměstnanců s nižším vzděláním (tedy zejména těch, kteří pracují v manuálních profesích) totiž mírně poklesly, a to na 124,8 tisíce korun na osobu za rok.“ Také příjmy domácností samostatně činných byly nižší ve srovnání s předchozím rokem - jejich čistý roční příjem v přepočtu na osobu činil 161,3 tis. Kč. Vzhledem ke snížení průměrné měsíční výše podpory v nezaměstnanosti (v důsledku snížení procentní výměry při delším pobírání a zhoršující se výdělkové situaci), poklesly také peněžní příjmy domácností nezaměstnaných. Jejich čisté příjmy se oproti roku 2009 snížily o 2,2 % na 76,9 tisíce korun na osobu za rok v roce 2010.

Ohrožení příjmovou chudobou i náklady na bydlení rostou

Růst počtu osob ohrožených chudobou, započatý v roce 2010, i nadále pokračoval. Míra ohrožení příjmovou chudobou se počítá jako podíl osob žijících v domácnostech s příjmem nižším než 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, kterým se vymezuje hranice chudoby (podle výsledků šetření Životní podmínky 2011 byla stanovena na 113 040 Kč). Chudobou bylo v ČR podle této definice v roce 2011 ohroženo 1 022,3 tis. obyvatel, tj. 9,8 % všech osob. Za poslední rok tak přibylo téměř 86 tisíc osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby.

Celková míra materiální deprivace, vyjadřující podíl osob, které trpí určitým materiálním nedostatkem (nemohou si dovolit některé věci, služby či požitky), oproti předcházejícímu roku mírně vzrostla. Podíl jednotlivců žijících v domácnostech, kterým chyběly nejméně tři položky ze sledovaných devíti, vzrostl na 16,1 %. Podíl těch, kterým chyběly čtyři a více položek, zůstal přibližně na úrovni z předchozího roku, tedy na 6,1 %. Přitom v obou případech významně poklesl podíl materiálně deprivovaných, kteří měli zároveň příjem pod hranicí chudoby, což lze snadno vysvětlit tím, že pod hranici chudoby v tomto roce „spadlo“ více domácností (tedy i těch které již byly materiálně zajištěné) než v roce předcházejícím.

Výdaje domácností na bydlení se meziročně mírně zvýšily, v průměru o 2 316 Kč na domácnost za rok, což představuje růst necelá 4 %. Stejně tak vzrostl podíl příjmů, jež na bydlení domácnosti vynakládají - průměrně na 17,3 %. Více domácností než v minulém roce zároveň uvádělo, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží (celkem 26,9 %, tj. o 1,4 % více než v roce 2010).

Publikace s podrobnějšími výsledky šetření Životní podmínky 2011 je dostupná na webových stránkách ČSÚ /csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2011-hpbzuhfwn0 .


Kontakt:
RNDr. Jaromír Kalmus
oddělení sociálních šetření ČSÚ
Tel.: 274 052 795
E-mail: jaromír.kalmus@czso.cz