Český statistický úřad odmítá tvrzení a domněnky Petra Macha v Hospodářských novinách z 9. června 2005, která uvádí v článku „Kdo falšuje čísla o zahraničním obchodu?“ Zabývá se tu dávno známým rozdílem ve vykazování objemu výměny zboží mezi Českou republikou a Německem s tím, že zatímco německá statistika vykazuje pokles zboží dovezeného z ČR, česká statistika naopak uvádí nárůst vývozu do SRN. Na základě tohoto jevu pak zpochybňuje výpočet hrubého domácího produktu a v souvislosti s používanými matematicko statistickými dopočty píše dokonce o „prostoru pro ´kreativní účetnictví´“.

Zarážející je, že si autor před takovým útokem na věrohodnost statistiky nedal práci, aby si zjistil alespoň základní informace o statistické praxi v Německu. Tamní statistické prahy, jimiž se stanovuje povinnost vykazovat odeslané a přijaté zboží, jsou mnohem vyšší než v ČR. Tak se může snadno přihodit, že v tuzemsku existují např. tři velké firmy, které dodávají své zboží většímu počtu německých dovozců. Český vývozce zboží vykáže, protože překročil český práh, ale německý příjemce, jehož práh je mnohem vyšší, dovezené zboží vykazovat nemusí.

Další příčinou rozdílů ve vykazování pohybu zboží je tranzit. Např. výrobce v Německu nakoupí součástky od českého dodavatele, namontuje je do svých finálních výrobků a ty vyveze do třetí země. Pro českého dodavatele jde o export do SRN, ale pro německého výrobce je to jen tranzit, který jako import z ČR nevykazuje.

V Německu také platí jiné normy pro zušlechťovací styk, který v ČR tvoří nikoli nevýznamnou položku zahraničního obchodu. Kromě toho je v Německu jiná praxe při sledování země původu zboží, funguje často jen jako zprostředkovatelská země a zboží se tam někdy vykazuje pod jiným kódem.

Vedle statistiky zahraničního obchodu je k dispozici i statistika přímého vývozu průmyslových podniků. Tyto údaje ČSÚ získává zcela jinou cestou. Srovnání objemu vývozu podle statistiky zahraničního obchodu a objemu přímého vývozu z průmyslové statistiky ukazuje naprosto shodný vývoj.

Představa o stoprocentně plošném zjišťování statistiky je v tržní ekonomice iluzorní, proto se používá výběrové, z něhož pak statistici pomocí mezinárodně uznávaných metod usuzují na celek. S „kreativním účetnictvím“ tyto metody nemají zhola nic společného. I přes existenci řady mezinárodních standardů, které mají vést ke srovnatelnosti jednotlivých ukazatelů, bývá jejich naplňovaní v jednotlivých zemích modifikováno. To se také obvykle deklaruje.

ČSÚ pravidelně provádí zrcadlové srovnání vzájemného obchodu mezi ČR a vybranými zeměmi, zejména s daty německé statistiky, a to vzhledem k významu obchodu s touto zemí. Zatímco Německo se na celkovém exportu z České republiky v roce 2004 podílelo zhruba 36 procenty, podíl ČR na celkovém německém dovozu činil pouze necelá tři procenta. V rámci statistiky Intrastat po vstupu ČR do Evropské unie provedl ČSÚ zrcadlové srovnání za období leden až říjen 2004. Závěry těchto analýz konzultovaných samozřejmě s německými statistiky ČSÚ využívá při průběžných kontrolách dat.


Roman Prorok
mluvčí předsedy ČSÚ