• ČSÚ důvěřuje 61 % občanů a nedůvěřuje 23 %. V porovnání s jinými institucemi toto hodnocení vyznívá příznivě, když z těch, jež byly zařazeny do výzkumu, se ČSÚ spolu s ČNB podle podílu důvěry umístili v popředí jen s nevelkým odstupem za starosty a obecními zastupitelstvy, přičemž v případě ČSÚ byl zjištěn vůbec nejnižší podíl explicitně nedůvěřujících.

Graf 6. Důvěra a nedůvěra k ČSÚ v kontextu hodnocení jiných institucí (%)

Pozn.: Podíly „důvěřuje“ a „nedůvěřuje“ představují součty podílů příslušných variant odpovědí „rozhodně (ne)důvěřuje“ a „spíše (ne)důvěřuje“. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“.

• V povědomí veřejnosti je práce ČSÚ spojena především se sčítáním lidu, domů a bytů a se zjišťováním počtu obyvatel. Výrazná většina občanů si ale ČSÚ spojuje i se zpracováváním výsledků voleb, monitorováním ekonomického vývoje či zveřejňováním a poskytováním zjištěných informací. Poměrně rozšířeným omylem je představa, že ČSÚ provádí předvolební průzkumy.
• Samotný ČSÚ a jeho činnost velká většina veřejnosti považuje za užitečné.
• S informacemi ČSÚ se česká veřejnost jednoznačně nejčastěji setkává v médiích, za nimiž s odstupem následuje obecně internet, sociální sítě i samotný web ČSÚ. Více než čtvrtina (26 %) českých občanů informace ČSÚ alespoň někdy sama aktivně vyhledává.
• Většina dotázaných považuje informace poskytované ČSÚ za důvěryhodné, přesné a politicky nestranné. V otázce, zda zveřejňování informací ČSÚ podléhá vlivu politické nebo ekonomické situace, však existuje značná nejednotnost a nejistota.
• ČSÚ je 70 % občanů považován za odbornou instituci.
   

Zdroj: Závěrečná zpráva z výzkumu CVVM Obraz Českého statistického úřadu u české veřejnosti 2019