Komentář: Data o průmyslu a stavebnictví nakonec nejsou špatná

Praha, 6. 2. 2012


Velmi slušný růst průmyslu, v ročním úhrnu tolerovatelný pokles stavebnictví. Služby opět v útlumu. Bude či nebude recese?

Česká republika se nepotýká s vleklými loňskými propady průmyslové produkce, kterými trpí kromě evropských zemí s dluhovými problémy zemí i třeba Velká Británie. Překvapivě ale po převážnou část loňského roku i Norsko a Lucembursko. Tam to zřejmě tolik nemrzí vzhledem k váze, kterou má průmysl ve struktuře jejich ekonomik. Víc asi Itálii, kde už od poloviny loňského roku v meziročním srovnání padá průmyslová produkce reálně o téměř pět procent.

Evropská unie jako celek zaznamenala meziroční pokles průmyslu poprvé až v listopadu (-0,1 %). Připustíme-li, že jde o stagnaci, není ani výhled příliš dobrý – na unijním poklesu se totiž podepsaly především „staré“ země EU s velkou vahou na výsledku za EU 27, jejichž produkce v úhrnu poklesla o 0,8 %. Jen polský „kůň“ trpělivě a spolehlivě táhne – prosincovým meziročním růstem o 10 %, v očištění o nestejný počet pracovních dní, potvrdil celoročně vysoké přírůstky. Téměř stejné jako v Pobaltí nebo na Slovensku, kde je však volatilita výsledků daleko větší. Polsko však staví velké stavby s nároky na průmysl, inovuje infrastrukturu. Stále těží ze silné domácí poptávky, které ho před několika lety zachránila před krizí.

Český průmysl je charakterem specifický, strukturou podobný snad jen Slovensku. Velkou výhodou je jeho exportní orientace na ty evropské země, které zatím růstový problém nemají. Zahraniční obchod ČR vykazuje nyní velmi silnou dynamiku u exportu komponent. Německý trh problém nemá, i když také tam tempo průmyslové produkce slábne. Ale držet průměr +9,1 % meziročně z března až srpna loňského roku nejde věčně (český průmysl za tu dobu „dal“ v průměru jen +7,6 %). Listopadových +3,2 % ukazuje na stále dobrou kondici německého průmyslu, zejména ve srovnání s dýchavičnými -0,1 % celé unie. Slovenský trh jako zdroj českých průmyslových exportů se naopak vyčerpává znatelněji (+0,4 % meziročně v listopadu 2011, ale rozkolísanost ve vykazování dat v průmyslu jsme již zmínili).

Ze všeho výše zmíněného plyne, že výsledek českého průmyslu za prosinec, poslední čtvrtletí i celý rok 2011, je velmi slušný. Očekávání kalí zakázky z domácí ekonomiky, kterých už tři čtvrtletí za sebou méně než před rokem. Naopak ty ze zahraničí loni v posledním čtvrtletí meziročně dokonce stouply víc, než ve třetím čtvrtletí. Je reálná naděje, že před recesí nás opět může zachránit průmyslový export.

Stavebnictví se v prosinci vzchopilo. I příznivé počasí tak pomohlo zachránit celkový roční výsledek, pokles o meziročně relativně snesitelných 3,1 %. K ročním poklesům však došlo již v letech 2009 (-0,1 %) i 2010 (-7,1 %). Propad se tedy neprohloubil díky růstu na poslední chvíli – pozemní stavitelství stouplo v prosinci o 13,8 % a převrátilo do kladného výsledku i celé poslední čtvrtletí, kdy stavební produkce stoupla meziročně o 0,4 %. O výrazných 17,2 % stouply v prosinci i velké stavby. Není však všechno zlato, co se třpytí – jsou tu předfakturace v souvislosti s vyšší sazbou DPH, pak i dofakturace… Ty pravé souvislosti, které by potvrdily, že české stavebnictví pomalu vstává z mrtvých, ty chybí - počet zaměstnaných tu stále klesá.

Jestliže výkonnost průmyslu posledních dvou měsíců navozuje dojem, že Česká republika se může vyhnout recesi, poslední statistika za služby ho poněkud kalí. Ale ani zde není výhled definitivní. V těchto statistikách totiž podle používané metodiky nefigurují finanční služby a u nich se v ČR o zpomalení zatím hovořit nedá.

Nejbližší data čekejme s napětím.


Drahomíra Dubská
oddělení svodných analýz

psáno pro HN

Zveřejněno dne: 06.02.2012
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.