Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. V rámci důchodového pojištění se poskytují s účinností od 1. 1. 1996 (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské a vdovecké, sirotčí. Důchody manželek, důchody za výsluhu let, sociální důchody a důchody přiznané před 1. 1. 1957 jsou podle tohoto zákona vypláceny buď jako důchody invalidní nebo starobní. V tabulkách vztahujících se k důchodovému pojištění nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR.

        V roce 1995 byl schválen zákon č. 118/1995 Sb., kterým se doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. Z nemocenského pojištění byly vyčleněny dávky, které nemají pojistný charakter (podpora při narození dítěte, přídavky na děti, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné), do dávek státní sociální podpory. Od 1.7.1997 byly vypláceny podle zákona č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku, příspěvek na teplo (tj. příspěvek k vyrovnání zvýšení cen energie) a příspěvek na nájemné, které byly konstruovány obdobně jako dávky státní sociální podpory. Nárok na příspěvek byl upraven samostatným zákonem proto, že měl specifický charakter cenového vyrovnání a náležel jen po přechodnou dobu tří let.

        Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří následující čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V plném rozsahu se tyto dávky poskytují zaměstnancům, členům výrobních družstev a družstevním rolníkům. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou zabezpečeny podporou při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství, uchazeči o zaměstnání kromě toho nedostávají ještě nemocenské.

        Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivých životních poměrech a nemohou je překonat bez pomoci společnosti. Služby a dávky sociální péče zahrnují péči o rodinu a dítě, péči o občany se změněnou pracovní schopností, péči o staré občany a občany těžce postižené na zdraví, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a o občany společensky nepřizpůsobené (např. poskytování pečovatelské služby, stravování důchodců a jinou věcnou pomoc, dále příspěvky nevidomým, invalidům na zakoupení motorových vozíků, nemocným tuberkulózou, cukrovkou, příspěvky v mimořádných situacích aj.).

        Do nákladů na péči o občany se změněnou pracovní schopností se zahrnují náklady na výcvik těchto občanů pro vhodná povolání, náklady na příspěvky před umístěním a příspěvky po dobu přípravy na povolání.

        Pro potřeby státní statistiky jsou využívány výstupy z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky důchodového pojištění, průměrná měsíční výše nově přiznaných důchodů, průměrná výše důchodu - nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR) a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (výdaje na služby sociální péče, ústavy sociální péče a místa v nich, domovy důchodců, pečovatelská služba, dávky státní sociální podpory).

        V roce 2003 nastaly změny v rozdělení zařízení sociální péče na státní a nestátní sektor. V souladu s reformou územní veřejné správy byla zařízení sociální péče dosud spravovaná okresními úřady převedena převážně do kompetence krajů. Výsledkem je výrazné posílení nestátního sektoru.

Poznámky k tabulkám

Tab. 24-1. Průměrný počet osob nemocensky pojištěných

        Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

        Z pojištění podle tohoto zákona jsou vyňati: příslušníci ozbrojených sborů z povolání, cizí státní příslušníci (kteří nemají trvalý pobyt na území ČR), zaměstnanci, kteří jsou činní v ČR pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR, zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání, příslušníci Celní správy ČR a příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných se nezahrnují ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

        Do roku 1996 byly publikovány údaje o průměrném počtu osob nemocensky pojištěných pouze za předložené výkazy bez dopočtu non-response. Od roku 1997 jsou údaje dopočítávány na celý základní soubor.

        V tabulce je uplatněno třídění podle institucionálních sektorů. Jednotlivé sektory jsou vymezeny takto:

-  veřejný sektor (státní a komunální)

-  soukromý sektor (vč. družstev a zaměstnanců fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku a bez OSVČ)

-  zahraniční sektor (ekonomické subjekty pod kontrolou zahraničních vlastníků)

-  osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Tab. 24-2. Výdaje na dávky nemocenského pojištění

        V návaznosti na způsob placení pojistného se od roku 1991 sledují tyto skupiny sociálně zabezpečených občanů:

1. Zaměstnanci u právnických osob
-  dávky vyplacené zaměstnancům v zaměstnaneckém poměru u právnických osob

2. Zaměstnanci u fyzických osob
-  dávky vyplacené zaměstnancům u fyzických osob a zaměstnancům v zaměstnaneckém poměru u občanů za účelem poskytování služeb pro osobní potřebu těmto občanům (hospodyně, hlídání dětí apod.)

3. Členové družstev
-  dávky vyplacené členům zemědělských a nezemědělských družstev

4. Osoby samostatně výdělečně činné
-  dávky vyplacené osobám samostatně výdělečně činným vymezeným v § 61 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) vyhlášky FMPSV (Federálního ministerstva práce a sociálních věcí) č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (tj. osobám vykonávajícím uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých /autorských/ mimo pracovněprávní a obdobné vztahy, pokud tuto činnost podle svého prohlášení chtějí vykonávat soustavně a manželům těchto osob, pokud se podílejí na jejich výdělečné činnosti)

-  dávky vyplacené osobám samostatně výdělečně činným vymezeným v § 61 odst. 1 písm. a), c) a d) a odst. 2 vyhlášky FMPSV č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, tj. osobám provozujícím podnikatelskou činnost podle zákona o soukromém podnikání občanů (podnikatelé) a dalším osobám provozujícím samostatnou výdělečnou činnost ve vlastní režii a na vlastní vrub podle jiných obecně závazných právních předpisů vč. manželů těchto osob, pokud se podílejí na jejich výdělečné činnosti

-  dávky vyplacené samostatně hospodařícím rolníkům, kteří obhospodařují zemědělskou půdu a jsou osobně výdělečně činní na vlastní vrub vč. manželů, dětí a sourozenců od skončení povinné školní docházky, rodičů, tchána, tchýně, zetě a snachy, družky (druha), jestliže se trvale účastní výdělečné činnosti samostatně hospodařícího rolníka příp. manželky (manžela) tohoto spolupracujícího člena rodiny, nejde-li o pracovně právní vztahy

-  dávky vyplacené sportovcům, kteří sportovní činnost vykonávají podle svého prohlášení výdělečně jako své povolání, avšak nikoli v pracovně právním nebo obdobném vztahu

5. Uchazeči o zaměstnání
-  dávky vyplacené uchazečům o zaměstnání a občanům se změněnou pracovní schopností
6. Ostatní
-  dávky vyplacené osobám, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění.

Tab. 24-3. Dávky nemocenského pojištění

        Údaje o dávkách vyplácených z nemocenského pojištění zahrnují dávky poskytnuté ze státních prostředků, tedy nikoli částky vyplacené z fondu kulturních a sociálních potřeb.

         Obsah dávek:

-  nemocenské - je vypláceno při pracovní neschopnosti způsobené nemocí nebo úrazem, případně při nařízené karanténě,

-  podpora při ošetřování člena rodiny - se poskytuje jednomu z rodičů při ošetřování nemocného dítěte po dobu zpravidla 9 kalendářních dnů,

-  peněžitá pomoc v mateřství - placená mateřská dovolená je poskytována po dobu 28 týdnů, z toho šest týdnů před očekávaným dnem porodu,

-  vyrovnávací příspěvek - v těhotenství a mateřství pobírají ženy, které musely být z důvodu těhotenství převedeny na jinou práci s nižším výdělkem.

Tab. 24-4. a 24-5. Vyplacené důchody a dávky důchodového pojištění

        V tabulkách jsou v roce 1995 uváděny důchody, které jsou vypláceny podle zákona č. 100/1988 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a od roku 1996 důchody vyplácené podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění.

Tab. 24-6. Průměrná měsíční výše důchodu

         V tabulce jsou uvedeny údaje za důchodce, kteří pobírají jen samostatný důchod (sólo-důchody starobní, invalidní, vdovské a vdovecké). Průměrná výše sólo-důchodů je vypočítávána ze samostatně vyplácených důchodů. Dále jsou uváděny důchody vdovské a vdovecké kombinované (souběh důchodů), kdy je výše obou vyplácených důchodů sečtena (do roku 1995 § 56 zákona č. 100/1988 Sb., od roku 1996 § 59 zákona č. 155/1995 Sb.). Do výše důchodu není zahrnováno zvýšení důchodu pro bezmocnost a výchovné. Od 1. 12. 1994 je k důchodům připočítáván státní vyrovnávací příspěvek, který se stal pevnou částkou důchodů. Průměrná měsíční výše vyplacených důchodů představuje průměrnou výši důchodů, která připadne ve sledovaném měsíci na jednoho důchodce. Postup výpočtu ukazatele:

kde
A - průměrná měsíční výše vyplácených důchodů
B - úhrn poukazovaných částek důchodů vyplácených podle důchodových listů za poslední měsíc sledovaného období
C - počet vyplácených důchodů

        Průměrná měsíční výše důchodu k 31. 12. sledovaného roku tedy představuje průměrnou výši důchodu vypláceného v prosinci na jednoho důchodce.

        Důchodce se zahrnuje do toho druhu zabezpečení, ve kterém splnil podmínky pro nárok na důchod (do roku 1995 zákon č. 100/1988 Sb., od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb.).

Tab. 24-7. a 24-8. Počet a průměrná výše nově přiznaných důchodů podle druhu důchodu a pohlaví

        V tabulkách jsou uváděny důchody, které se poskytují podle odpovídajících paragrafů zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (s výjimkou důchodu starobního poměrného) nebo příslušných ustanovení předcházejících předpisů:

-  starobní plný (§ 29, písm. a)
-  starobní poměrný (§ 26 zákona č. 100/1988 Sb., § 29, písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.)
-  starobní předčasný - o 2 roky (§ 30)
-  starobní předčasný - o 3 roky (§ 31)
-  invalidní plný (§ 38)
-  invalidní plný z mládí (§ 42)
-  invalidní částečný (§ 43)
-  vdovský (§ 49, odst. 1)
-  vdovecký (§ 49, odst. 2)
-  sirotčí (§ 52)

        V roce 2002 došlo k systémové změně sledování údajů o nově přiznaných důchodech. Starý systém zatřiďoval důchody podle data zařízení trvalé výplaty důchodu, zatímco nový systém zatřiďuje důchody podle skutečného data jejich přiznání. Proto údaje publikované ve statistické ročence v roce 2003 nejsou plně srovnatelné s údaji publikovanými v roce 2004.

Tab. 24-9. Výdaje na služby sociální péče

        Údaje obsahují i výdaje orgánů místní správy. Výdaje na péči o občany se změněnou pracovní schopností (ZPS) a občany těžce postižené na zdraví jsou od roku 1992 uváděny včetně výdajů na chráněné dílny pro pracovníky se ZPS a podpory před jejich nástupem do zaměstnání. Do výdajů na ústavní sociální péči jsou zahrnuty pouze provozní výdaje, nikoli výdaje investiční.

Tab. 24-19. a 24-20. Vyplacené dávky státní sociální podpory, dávky pro rodiny s dětmi

        Ve vyplacených dávkách státní sociální podpory jsou vykazovány dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny - testované, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu a netestované (nárok na dávky není limitován výší příjmu rodiny), tj. rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Od 1. 7. 1997 začaly být vypláceny příspěvek na teplo (vyplácení bylo ukončeno 30. 6. 2000) a příspěvek na nájemné (vyplácení bylo ukončeno 31. 12. 2000), které byly konstruovány obdobně jako testované dávky státní sociální podpory.

        Obsah některých dávek:

        porodné (do roku 1995 podpora při narození dítěte) - je poskytováno rodičům na každé dítě jako příspěvek na krytí mimořádných výdajů spojených s narozením dítěte (příjem rodiny se nezkoumá). Porodné činí čtyřnásobek životního minima na osobní potřeby dítěte,

        přídavek na dítě - byl do roku 1995 poskytován na všechny děti od narození až do skončení kvalifikační přípravy na povolání, jeho výše byla diferencována podle věku dítěte. Od 1. 1. 1996 výše přídavku závisí na věku dítěte a výši příjmu rodiny. Přídavek je poskytován na děti, které žijí v rodinách s příjmem menším než je trojnásobek životního minima rodiny,

        pěstounská péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla,

        zaopatřovací příspěvek - na tuto dávku má nárok dítě vojáka, jeho manželka, popřípadě jiná osoba, vůči které má voják po dobu výkonu jeho základní (náhradní) vojenské služby, civilní služby nebo vojenského cvičení povinnost platit výživné, bez ohledu na jejich příjem. U manželky je podmínkou nároku její péče o dítě ve věku do 4 let (nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené), nebo invalidita manželky, popř. jiný vážný důvod, pro který nemůže pracovat,

        rodičovský příspěvek - pobírá ten z rodičů, který osobně, celodenně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Výše rodičovského příspěvku je určena jako 1,1 násobek životního minima pro osobní potřeby pečujícího rodiče,

        sociální příplatek - je proplácen rodinám s nízkými příjmy jako příspěvek na náklady spojené se zabezpečením potřeb jejich dětí. Výše příspěvku závisí na věku dítěte a příjmu rodiny. Na sociální příplatek má rodič nárok, jestliže pečuje o dítě a příjem rodiny nepřesahuje 1,6 násobek životního minima rodiny,

        sociální dávka rodičům s nezaopatřenými dětmi - se vyplácí ve výši životního minima v případě, že se svými příjmy ocitnou na hranici životního minima a není nárok na podporu v nezaměstnanosti,

        příspěvek na výživu dítěte - je poskytován pouze dětem, u nichž je vyživovací povinnost stanovena soudem (jedná se o tzv. zálohování výživného) a to v rozsahu odpovídajícím obecným principům sociální potřebnosti.

        Výše částek životního minima (za životní minimum se podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu považuje úhrn částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a částky na domácnost).

        Údaje v tabulkách 24-2. až 24-16. a 24-18. až 24-20.jsou přebírány z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

        Údaje za rok 2003 jsou srovnatelné s předchozími roky, kromě tabulek 24-7. a 24-8.

        Podrobnější údaje získávané z informačních zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR publikuje odbor služeb ČSÚ v samostatných publikacích vycházejících podle Edičního plánu roku 2004 v tematické skupině 3 - PRÁCE, SOCIÁLNÍ STATISTIKY, podskupině 32 - Sociální zabezpečení:

-  "Síť vybraných zařízení sociální péče v roce 2003" - 4. čtvrtletí 2004
-  "Vybrané údaje o sociálním zabezpečení" - údaje za 1. pololetí roku 2004 vychází v říjnu 2004, údaje za celý rok v květnu 2005.