Údaje této části kapitoly (tab. 10-1. až 10-9.) byly získány z šetření u ekonomických subjektů, resp. z administrativních zdrojů. Šetření u ekonomických subjektů se provádí v závislosti na počtu zaměstnanců buď plošným nebo výběrovým zjišťováním. Při výběrovém způsobu zjišťování se dopočet na základní soubor provádí na všechny aktivní jednotky zařazené do registru ekonomických subjektů ČSÚ (pokud není uvedeno jinak).

    Údaje o počtu pracovníků byly do roku 1997 čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů korigovaných údaji z ročních šetření (v některých letech i vč. kvalifikovaných odhadů za nešetřené ekonomické subjekty), od roku 1998 z výsledků zpracování ročních statistických výkazů ČSÚ. Údaje za rok 2003 jsou odhady

    Ke zjištění aktivity ekonomických subjektů a stanovení jejich velikosti byly v případě ročních statistických zjišťování od roku 2002 a v případě čtvrtletních zjišťování od roku 2003 využity dostupné administrativní zdroje, což vedlo ke změně dříve publikovaných hodnot ukazatelů. Stejná metoda byla použita pro zpřesnění výsledků zpracování ročních výkazů za roky 2000 a 2001. Časová řada není proto zcela metodicky srovnatelná, týká se tab. č. 10-1. a 10-2. (z ročních výkazů), 10-3. a 10-4. (z čtvrtletních výkazů)..

     Za pracovníky v národním hospodářství se považují zaměstnanci v evidenčním počtu ekonomických subjektů a soukromí podnikatelé (pouze s hlavním zaměstnáním).

     Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším), u družstevních podniků též v členském poměru, kde součástí členství je pracovní vztah. Do počtu zaměstnanců se nezahrnují ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

     Průměrný roční evidenční počet zaměstnanců je vypočten jako aritmetický průměr z dvanácti měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci).

     Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

     Údaje o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nezahrnují zaměstnance ekonomických subjektů statisticky nesledovaných a osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů).

     Údaje v tabulkách o pracovnících, zaměstnancích a průměrných hrubých měsíčních mzdách podle odvětví odpovídají Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Tyto údaje se týkají ekonomických subjektů podnikatelské i nepodnikatelské sféry (tj. organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a neziskových institucí), a proto se liší od údajů o pracovnících, zaměstnancích a mzdách v kapitolách za jednotlivá odvětví, které zahrnují pouze podnikatelské ekonomické subjekty. Údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách a mediánech v tab. 10-5. a 10-6. jsou členěny podle pohlaví, věku a hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (KZAM).

     Měsíční náklady práce jsou náklady, které zaměstnavatel vynaložil na získání a výchovu zaměstnanců, na odměňování za práci a na zabezpečení sociálních potřeb zaměstnanců. Šetření se provádí u ekonomických subjektů všech odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců, zahrnuti nejsou zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku a zaměstnanci části resortu Ministerstva obrany ČR a Ministerstva vnitra.ČR Údaje byly čerpány z výsledků zpracování ročního statistického výkazu ČSÚ.

     Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

     Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla tj. zaměstnaní z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS)+ neumístění uchazeči.

     V této části kapitoly nekorespondují s definicemi a doporučeními ILO tyto ukazatele:       
- pracovníci v národním hospodářství       
- průměrná hrubá měsíční mzda       
- neumístění uchazeči o zaměstnání       
- registrovaná míra nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy v ČR

podle § 111 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů:

Poznámky k tabulkám

Tab. 10-3. a 10-4. Zaměstnanci a průměrné hrubé měsíční mzdy

     Údaje v těchto tabulkách byly čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů

a) podnikatelské sféry
-   od roku 1992 s 25 a více zaměstnanci (v průmyslu, obchodě, pohostinství a ubytování v letech 1995 a 1996 se 100 a více zaměstnanci),
-   od roku 1997 s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku,
  - v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců

b) nepodnikatelské sféry, tj. za zaměstnance organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.).

Tab. 10-5. a 10-6.Průměrné hrubé měsíční mzdy a mediány podle hlavních tříd KZAM a věku

     Údaje jsou přebírány z Informačního systému o průměrném výdělku Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jedná se o výběrové šetření zahrnující ekonomické subjekty s 10 a více zaměstnanci. Průměrná mzda z tohoto zjišťování není shodná s průměrnou mzdou z podnikových zjišťování ČSÚ (tab. 10-3. a 10-4.). ISPV poskytuje informace o jednotlivých zaměstnancích, podniková zjišťování sledují evidenční počet zaměstnanců a objem mezd za celý ekonomický subjekt. Průměrná mzda z ISPV je vypočtena poměřením s placenou dobou zaměstnance (nezahrnuje se neplacená nepřítomnost v práci, např. pro nemoc a pod.), nezahrnují se ale zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hod., v podnikových zjišťováních ČSÚ je vypočtena poměřením s evidenčním počtem zaměstnanců (zaměstnanci s krátkodobou neplacenou nepřítomností jsou zahrnutí) bez ohledu na délku jejich týdenního úvazku.

     Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel lépe vypovídá o mzdové úrovni v dané kategorii.

     Údaje uvedené v části 10 A. Práce jsou srovnatelné s údaji v kapitole 1. Souhrnné ukazatele národního hospodářství této publikace i s údaji uvedenými ve Statistické ročence 2003 (s výjimkou popsanou ve 3. odstavci této části kapitoly).

     V této kapitole jsou v částech A a B uváděny počty zaměstnaných resp. pracovníků vycházející ze 2 různých zdrojů a způsobů zjišťování, z podnikového výkaznictví a z výběrového šetření pracovních sil, prováděného u domácností. Vzhledem k tomu, že výsledky nevykazují vždy shodné počty osob, struktury a trendy, jsou v následující tabulce uvedeny podstatné rozdíly v pokrytí základního souboru.

     Podrobnější informace lze získat z publikací ČSÚ, vydávaných podle Edičního plánu na rok 2003 v tematické skupině 3 – PRÁCE, SOCIÁLNÍ STATISTIKY, podskupině 31 - Práce a mzdy:

čtvrtletně:
    - „Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR“ – červen, září, prosinec 2004, březen 2005

ročně:
    - „Úplné náklady práce za rok 2003“ – 4. čtvrtletí 2003
    - „Vývoj úplných nákladů práce (1994 - 2003)“ - 4. čtvrtletí 2003
    - „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2003” – červenec 2003
    - „Mzdová diferenciace zaměstnanců v roce 2003“ – 3. čtvrtletí 2004
    - „Časové řady základních ukazatelů statistiky práce“ – prosinec 2004