Ostravská pánev spojená s jihem úzkým koridorem Moravské brány a ústící na sever do polské nížiny lemovaná hřebeny a východní částí horského masivu Hrubého Jeseníku, Nízkým Jeseníkem s Oderskými vrchy, Opavskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami, to je Moravskoslezský kraj. Z jihozápadu je lemován Olomouckým krajem, na jihu se letmo dotýká kraje Zlínského, na východě hraničí se Slovenskem a na severu s Polskem.

Patřil a patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Jeho zaměření hospodářské činnosti - odvětvová struktura - však přináší v současnosti nemalé problémy související s restrukturalizací tohoto regionu, s řešením ohniska sociálních problémů zejména spojených s výší nezaměstnanosti související s omezením těžby uhlí a těžkého průmyslu. I tak se Moravskoslezský kraj podílí cca 12% na tvorbě hrubého domácího produktu, což je po hl. městě Praze se zhruba 22% největší podíl v rámci všech krajů ČR. Hrubý domácí produkt vyjádřený v PPS připadající na 1 obyvatele činil v roce 1997 ve srovnání s průměrem zemí Evropské Unie 59,3%. Toto je však vykoupeno kvalitou životního prostředí. Znečištěny byly v minulosti všechny složky životního prostředí, ale nejvyšší váhu má v současné době kontaminace půdy, staré ekologické zátěže spojené s těžbou uhlí a jejím útlumem a důlní poklesy. Od roku 1990 dochází k podstatnému  zlepšení stavu životního prostředí v důsledku poklesu průmyslové výroby a značným investicím do ekologických opatření.

Moravskoslezský kraj je počtem obyvatel 1278036 nejlidnatější v ČR, se svými 302 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 230 obyvatel na km², přičemž týž údaj pro celou ČR je 130 obyvatel na km² (k 31.12.2000). Průměrná rozloha katastrů obce 18,7 km² je však druhá největší v republice a je o 50% větší než katastr průměrné obce v ČR. V obcích do 500 obyvatel bydlí jen 1,8% obyvatel, v obcích od 500 do 2000 obyvatel 12,6% obyvatel, v obcích se 2-10 tisíci obyvatel žije 18,7% občanů kraje. Většina obyvatel kraje (67%), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 10 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě žije 320 041 obyvatel (k 31.12.2000), tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje.

Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v České republice a je nejnižší, jaká byla zaznamenána od roku 1785. Obyvatel v Moravskoslezském kraji však ubývá i migrací (jen v roce 2000 činil tento úbytek 1 794 obyvatel). I přes tento nepříznivý vývoj v posledních letech je index stáří (tedy podíl obyvatel ve věku 65 a více let ke skupině 0 - 14 let) stále ještě příznivý a dosahuje hodnoty 0,71, což znamená druhé místo mezi kraji v ČR (za krajem Karlovarským).

Větší část Moravskoslezského kraje se v průběhu 19. století stala jednou z nejdůležitějších průmyslových oblastí střední Evropy. Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví. Kraj je celostátním centrem hutní výroby a představuje 100 % výroby ČR surového železa, 92 % oceli a 98 % koksu. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí téměř celé produkce ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. I přes současný útlum těchto odvětví v nich pracuje téměř třetina celkového počtu zaměstnanců.

Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji dosáhla v roce 2000 téměř republikového průměru, přičemž byla za Prahou a Středočeským krajem třetí nejvyšší v ČR. Činila na  zaměstnance více než 13 000 Kč. V porovnání okresů je zajímavé, že zatímco Ostrava je v čele (před ní jsou jen jednotlivé části Prahy a Mladá Boleslav), další z okresů, Frýdek – Místek, je až ve třetině „pelotonu“ okresů ČR a ostatní okresy jsou až ve druhé polovině pořadí dle mzdy, přičemž okres Bruntál je předposlední s méně než 11 000 korunami a okresy Karviná a Opava jej předstihují pouze o 700 korun. Rozložení mezd mezi odvětvími je obdobné jako v ostatních krajích v ČR. Nejvyšší mzdy jsou v sektorech peněžnictví a pojišťovnictví a zpracování dat, zatímco nejnižší mzdy jsou v oborech zemědělských, lesnických, textilních a oborech souvisejících se zpracováním kožešin a kůží.

Odvětvová struktura Moravskoslezského kraje přináší v současnosti nemalé problémy související s restrukturalizací tohoto regionu, s řešením ohniska sociálních problémů zejména spojených s výší nezaměstnanosti související s omezeními těžby uhlí a těžkého průmyslu. Relativně nejlépe je na tom okres Opava s mírou nezaměstnanosti 10,66 %, o 2 procentní body zaostává Nový Jičín, následuje Frýdek – Místek s více než 14 procenty a na konci (ve srovnání v rámci kraje i celé ČR) jsou okresy Ostrava (16,59 %), Bruntál (17,21 %) a Karviná, která se svými 18,04 % nezaměstnosti zaujímá předposlední místo mezi všemi okresy v ČR (údaje Úřadu práce k 31. 12. 2000). V celém Moravskoslezském kraji bylo k tomuto datu 94 609 nezaměstnaných (míra nezaměstnanosti 15,13 %), z čehož bylo 11 409 občanů se ZPS a 12 593 absolventů škol. Na jedno volné pracovní místo tak připadlo v kraji téměř 32 uchazečů, v okrese Karviná dokonce téměř 57 uchazečů.

Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. Významným zlepšením dostupnosti území bude vybudování dálničního tahu D47, jehož výstavba byla zahájena na jaře 1999 a po svém dokončení vytvoří základní předpoklad rozvoje kraje. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. Obě silnice však vyžadují dobudování. Železniční síť je tvořena především procházejícími evropskými trasami E40 a E65. Situace je zde obdobná jako u silniční sítě. Napojení na hlavní železniční trasy je podstatně lepší s ohledem na již vysoce rozpracovanou modernizaci II. železničního tranzitního koridoru, který je součástí železniční koridorové sítě a větve VI.b multimodálního Evropského dopravního koridoru. Modernizace na celé trase II. železničního koridoru bude ukončena v roce 2005. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v ČR.

Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 300 obyvatel, příčemž v jednotlivých okresech tato hodnota kolísá mezi 220 (Ostrava) a 392 (Nový Jičín). V celém kraji je k dispozici téměř 3 000 lůžek ve 23 nemocnicích a další tři tisíce lůžek v odborných léčebných ústavech a léčebnách dlouhodobě nemocných.

Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Na širokou škálu téměř šedesáti středních odborných učilišť, skoro devadesáti středních odborných škol a čtyřiceti gymnázií navazují tři vysoké školy (VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita v Opavě, které svými 12 fakultami zabezpečují výuku pro více než 20 000 studentů.

Malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska poskytuje nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku i léčebné pobyty. Beskydy a Jeseníky spolu se sítí sportovních zařízení a turisticky značených tras nabízejí příležitosti letní i zimní turistiky, podhůří i údolí řek pak skýtá výhodné podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku a agroturistiku. Za aktivní účasti obcí se v kraji rozvíjí síť značených cyklistických stezek. Lázeňství v kraji je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov s Rehabilitačním ústavem. Od počátku 90. let existuje nové lázeňské sanatorium v Klimkovicích s architektonicky zajímavými budovami. Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku (Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce, Hornické muzeum v Ostravě – Petřkovicích).