Pracovní neschopnost ve Zlínském kraji v 1. pololetí 2021

 

Ve Zlínském kraji vzrostl v 1. pololetí roku 2021 meziročně počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti o 11,1 tis. na 66,7 tis. Průměrná délka pracovní neschopnosti klesla na 42,37 dnů a byla nejvyšší mezi kraji.

Ve Zlínském kraji bylo v 1. pololetí roku 2021 evidováno 223 414 nemocensky pojištěných osob, tedy o 184 méně než ve stejném období roku 2020. Na celkovém počtu nemocensky pojištěných osob v České republice se kraj podílel 4,8 %.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v 1. pololetí roku 2021 v kraji činil 66 742, což bylo o 11 113 případů více, než ve srovnatelném období roku 2020 (o 20,0 %). V celé České republice dosáhl meziroční nárůst 329 367 osob (30,8 %).

Tabulka 1: Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za 1. pololetí v roce  2021

V celkovém počtu nově hlášených případů bylo 60 972 případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (91,4 % všech případů pracovní neschopnosti). Proti stejnému období roku 2020 nejvíce vzrostl počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (celorepublikově o 33,1 %; ve Zlínském kraji o 21,6 %). Mírnější nárůst byl zaznamenán u pracovních úrazů (o 13,9 %; v kraji o 17,1 %) a u ostatních úrazů (v ČR o 4,4 %; v kraji o 2,6 %).

V přepočtu na 100 pojištěných se počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti zvýšil proti stejnému období minulého roku o 5,0 případů na 29,87 na 100 nemocensky pojištěných. Tato hodnota byla třetí nejmenší mezi kraji. Méně vykázal už jen Jihomoravský kraj (27,06) a Hlavní město Praha (21,72).

Průměrný denní stav dočasně práce neschopných v kraji se dostal na 15 625 osob (meziročně klesl o 199 osob), z toho 13 698 osob pro nemoc, 367  pro pracovní úraz a 1 560 osob pro ostatní úrazy.

Celkový počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti v kraji se meziročně snížil o téměř 51,8 tis. na 2 828,2 tis. Na 1 nově hlášený případ pracovní neschopnosti připadlo o 9,40 kalendářních dnů méně než v 1. pololetí roku 2020, tedy 42,37 dnů. V mezikrajském srovnání šlo o nejvyšší délku pracovní neschopnosti. Naopak nejkratší byla v Královéhradeckém kraji (32,45 dne).

Tab. 2 Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za 1. pololetí v roce 2021
- relativní údaje

tabulka 2: Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za 1. pololetí v roce  2021 –  relativní údaje

Mezi okresy kraje byla nejdelší průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v okrese Vsetín (47,64 dnů), následoval okres Uherské Hradiště (45,13 dnů). V okrese Kroměříž a Zlín se jednalo o 40,56 a 38,38 dnů.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti ve Zlínském kraji v 1. pololetí bylo 6,994 % a bylo čtvrté nejvyšší mezi kraji. V celé České republice tento ukazatel činil 5,993 %. Zlínskému kraji předcházel Moravskoslezský (7,356 %), Karlovarský (7,223 %) a Liberecký kraj (7,037 %). U žen se tato hodnota mezi kraji zařadila na 5. příčku se 7,308 %.

V jednotlivých okresech v kraji bylo nejvyšší procento průměrné pracovní neschopnosti pro nemoc v Uherském Hradišti (6,810 %) a ve Vsetíně (6,653 %).

Graf 1  Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v okresech Zlínského kraje za 1. pololetí roku 2020 a 2021

 

Graf: Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v okresech  Zlínského kraje

  

 

Kontakt:

Mgr. Renata Polepilová
Krajská správa ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 931
E -mail: 
renata.polepilova@czso.cz 

 

 

  • Pracovní neschopnost ve Zlínském kraji v 1. pololetí 2021
  • Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz
  • Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za 1. pololetí v roce 2021