Cizinci ve Středočeském kraji v roce 2016
Ke konci roku 2016 žilo ve Středočeském kraji podle předběžných výsledků Ředitelství služby cizinecké policie 65 064 cizinců. Tvořili 4,9 % obyvatel kraje, což byl mezi kraji republiky čtvrtý nejvyšší podíl. Během roku 2016 se počet cizinců zvýšil o 3 382 osob (o 5,5 %), nejvíce od roku 2008. Tři pětiny cizinců měly trvalý pobyt, ženy představovaly na celkovém počtu cizinců 43% podíl. Více než polovinu cizinců v kraji tvořili Slováci (29,6 %) dohromady s Ukrajinci (26,1 %), dalšími nejpočetnějšími skupinami byli Vietnamci (8,3 %) a Rusové (6,8 %). Podle dostupných údajů z roku 2015 byl u cizinců ve Středočeském kraji zjištěn druhý nejvyšší podíl dětí mladších 15 let (11,1 %) v rámci všech krajů ČR, zatímco zastoupení cizinců ve věku nad 65 let bylo druhé nejnižší (3,9 %).
K 31. 12. 2016 žilo ve Středočeském kraji podle předběžných výsledků Ředitelství služby cizinecké policie 65 064 cizinců (bez osob s platným azylem). Podíl cizinců na obyvatelstvu dosáhl 4,9 %, což byl čtvrtý nejvyšší podíl po Praze (14,5 %) a krajích Karlovarském (6,5 %) a Plzeňském (5,1 %). Meziročně se počet cizinců zvýšil o 5,5 % (3 382 osob), což byl nejvyšší nárůst od roku 2008. Za posledních dvacet let se počet cizinců v kraji téměř ztrojnásobil, v roce 1996 zde žilo 22 413 cizinců.
Nejvyšší podíl cizinců vykázal v kraji v roce 2016 okres Mladá Boleslav (7,9 %), což byla třetí nejvyšší hodnota mezi všemi okresy republiky po hlavním městě Praze (14,5 %) a okrese Cheb (8,2 %). Okresy Praha-západ (7,6 %) a Praha-východ (7,0 %) se umístily na 6. a 8. místě republikového žebříčku. Do okresů Mladá Boleslav, Praha-západ a Praha-východ se soustředila polovina všech cizinců Středočeského kraje. Nejnižšího podílu cizinců dosáhly naopak okresy Benešov a Příbram (oba 2,5 %). Meziroční nárůst počtu cizinců zaznamenaly všechny okresy kraje kromě Rakovníka; v něm se počet cizinců snižuje již šestým rokem.
Ženy tvořily na konci roku 2016 více než dvě pětiny (43,2 %) cizinců v kraji, přičemž jejich podíl se v čase průběžně zvyšuje. V roce 2003, od kterého jsou k dispozici data v členění podle pohlaví, se ženy podílely na celkovém počtu cizinců v kraji zhruba jednou třetinou (34,1 %). Zastoupení žen mezi cizinci odpovídalo ve Středočeském kraji celorepublikovému průměru (43,7 %), nejvyššího podílu bylo dosaženo v okrese Nymburk (46,7 %), muži byli naopak nejvíce zastoupeni v okrese Mladá Boleslav (62,5 %).
Na konci roku 2016 převažovali v kraji cizinci s trvalým pobytem nad cizinci s ostatními typy pobytů. Trvalý pobyt měly tři pětiny cizinců (59,9 %), ostatní typy pobytů pak dvě pětiny (40,1 %), přičemž před deseti lety byl poměr opačný. Středočeský kraj vykázal ke konci roku 2016 vyšší podíl cizinců s trvalým pobytem, než kolik činil republikový průměr (55,1 %), přičemž před deseti lety tomu bylo naopak (38,2 % kraj; 43,3 % ČR). Nejvyšší podíl cizinců s trvalým pobytem zaznamenal okres Mělník (66,2 %), nejnižší naopak okres Mladá Boleslav (43,4 %), což byla 3. nejnižší hodnota v rámci celé republiky po okresech Most (41,3 %) a Pardubice (41,7 %).
Na rozdíl od České republiky jako celku převažovali ke konci roku 2016 ve Středočeském kraji občané Slovenska (29,6 %) nad Ukrajinci (26,1 %). Dohromady tvořili cizinci těchto dvou státních občanství polovinu všech cizinců v kraji. V České republice mírně převažovali Ukrajinci (22,2 %) nad Slováky (21,6 %). Na třetím a čtvrtém místě se jak ve Středočeském kraji, tak v celé republice umístili Vietnamci (8,3 % kraj, 11,7 % ČR) a Rusové (6,8 % kraj, 7,2 % ČR). Středočeský kraj vykazoval v porovnání s ČR vyšší podíl občanů Polska (kraj 4,3 %, ČR 4,1 %) a Bulharska (kraj 3,2 %, ČR 2,5 %) a naopak nižší podíl občanů Německa (kraj 1,8 %, ČR 4,3 %).
Téměř jedna čtvrtina Slováků žijících v kraji byla soustředěna do okresu Mladá Boleslav (23,6 %). Slováci zde tvořili 45,3 % všech cizinců okresu. Naopak nejmenší podíl Slováků mezi cizinci zaznamenal okres Rakovník (19,5 %). Ukrajinci měli nejvyšší zastoupení na Mělnicku (37,9 % cizinců), nejnižší naopak na Mladoboleslavsku (15,9 %). Nejvyšší podíl Vietnamců (22,8 %) byl zaznamenán v okrese Rakovník; nejméně tomu bylo v okrese Praha-východ (3,8 %). Třetina všech občanů Ruska žijících ve Středočeském kraji byla soustředěna do okresu Praha-západ (33,9 %), kde tvořili 14% podíl na celkovém počtu cizinců okresu. Naopak na Kutnohorsku bylo zastoupení Rusů mezi cizinci okresu pouze 1,6 %.
Středočeský kraj se vyznačoval vyšším zastoupením cizinců mladších věkových kategorií a nižším podílem starších věkových skupin. Podle posledních dostupných dat z konce roku 2015 byl v kraji podíl dětí mladších 15 let mezi cizinci po Karlovarském kraji druhý nejvyšší (11,1 %) a podíl seniorů (65 a více let) po kraji Jihomoravském druhý nejnižší (3,9 %). Výsledný index stáří (počet seniorů na 100 dětí) vykázal u středočeských cizinců nejnižší hodnotu mezi kraji (35,2).
Specifickými okresy z hlediska věkové struktury cizinců byly okresy Praha-západ, Mladá Boleslav a Benešov. Okres Praha-západ dosáhl v rámci kraje nejvyššího podílu dětí mladších 15 let (14,5 %), což byla republikově druhá nejvyšší hodnota po okrese Blansko (15 %). Okres Praha-západ zaznamenal zároveň v rámci Středočeského kraje nejnižší podíl cizinců v produktivním věku 15 až 64 let (81,0 %). Okres Mladá Boleslav vykázal ve srovnání se všemi okresy republiky nejnižší podíl seniorské složky mezi cizinci (2,6 %) a třetí nejvyšší podíl cizinců v produktivním věku (88,3 %) po okresech Pardubice (89,1 %) a Brno-město (88,9 %). Okres Benešov měl z hlediska indexu stáří (49,8) nejstarší věkové složení cizinců v rámci středočeských okresů, podíl cizinců mladších 15 let byl zde nejnižší (9,0 %).
Zdroje dat:
