Živočišná výroba v regionu patří k významným odvětvím. V roce 2021 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na druhém místě v průměrné roční snášce vajec na 1 nosnici a na třetím místě ve snášce konzumních vajec a v počtu odchovaných selat na 1 prasnici. Produkce mléka od roku 2014 neustále rostla. Meziročně se zvýšila výroba jatečných prasat i jatečné drůbeže, naopak výroba jatečného skotu klesla. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán ve snášce vajec.

Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila v roce 2020 podle semidefinitivních údajů 44,2 % z celkové zemědělské produkce. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Vyšší podíly živočišné produkce byly zaznamenány jen v krajích Pardubickém (49,1 %) a Vysočina (45,1 %), naopak nejnižší v Ústeckém (18,5 %) a Jihomoravském (25,0 %). Podíl živočišné produkce v Plzeňském kraji byl v porovnání s ČR vyšší o 8,9 procentních bodů. V časovém období 2011–2020 byl podíl živočišné výroby nejvyšší v roce 2017, kdy činil 48,9 %. Nejnižší podíl živočišné výroby dosáhl 44,2 % a byl zaznamenán v roce 2020.

Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2021 v Plzeňském kraji 17 952,9 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 10,9 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl čtvrtý, meziročně došlo ke snížení o 1,1 %. Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu na ČR byl v roce 2021 zaznamenán v krajích Vysočina (15,8 %) a Jihočeském (14,3 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,0 %) a Ústeckém (3,1 %). V časové řadě 2008–2021 byla v Plzeňském kraji nejvyšší výroba jatečného skotu (21 522,2 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (17 952,9 tun živé hmotnosti) v roce 2021. Od roku 2018 začala výroba jatečného skotu postupně klesat. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečného skotu dosáhl 3 569,2 tis. tun živé hmotnosti.

Výroba mléka činila v roce 2021 v Plzeňském kraji 354 487 tisíc litrů, tj. meziroční zvýšení o 1,1 %. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém místě. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský region podílel 11,0 %. Kraj Vysočina se umístil na prvním místě v množství vyrobeného mléka s roční produkcí 597 339 tisíc litrů, následoval kraj Středočeský včetně Prahy se společným objemem 405 099 tisíc litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský (41 579 tis. litrů) a Ústecký (63 250 tis. litrů). V časové řadě 2008–2021 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 s výjimkou roku 2013 postupně zvyšoval. Nejvyšší výroba mléka (354 487 tis. litrů) byla v roce 2021 a nejnižší (268 854 tis. litrů) v roce 2010. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším objemem produkce mléka dosáhl 85 633 tis. litrů.

V roce 2021 se Plzeňský kraj v průměrné roční dojivosti na 1 dojnici s hodnotou 8 987 litrů umístil v porovnání s ostatními kraji na šestém místě. Meziročně se průměrná roční dojivost na 1 dojnici zvýšila o 0,1 %. Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla v roce 2021 nejvyšší ve Zlínském (9 482 tis. litrů) a nejnižší v Karlovarském kraji (7 154 tis. litrů).

V Plzeňském kraji bylo v roce 2021 odchováno v průměru 93,8 telat na 100 kusů krav a kraj se v tomto ukazateli umístil v porovnání s ostatními kraji na šestém nejnižším místě. Meziročně se zvýšil počet odchovaných telat na 100 kusů krav o 0,8 %. Nejlepší výsledky v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly kraje Pardubický (98,7) a Jihomoravský (97,8), nejhůře na tom byly kraje Ústecký (87,1) a Karlovarský (88,2). Rozdíl mezi regionem s nejvyšším a nejnižším počtem odchovaných telat na 100 kusů krav představoval téměř 11,6 telat. V časové řadě 2011–2021 byl v Plzeňském kraji nejvyšší počet odchovaných telat na 100 kusů krav (93,8) v roce 2021 a nejnižší (87,6) v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav mezi roky 2021 a 2013 činil 6,2 telat.

Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2021 v Plzeňském kraji 22 190,8 tun živé hmotnosti a meziročně vzrostla o 0,5 %. Region se tak na celkové výrobě jatečných prasat v ČR podílel 7,5 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté místo. K nejvyšším producentům jatečných prasat patřily kraje Středočeský včetně Prahy (65 550,6 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (63 083,5 tun živé hmotnosti), nejnižší produkce byla zaznamenána v krajích Libereckém (3 864,8 tun živé hmotnosti) a Karlovarském (5 471,3 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2011–2021 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečných prasat představoval 10 087,2 tun živé hmotnosti. Dosažená produkce byla v roce 2021 čtvrtá nejvyšší.

V roce 2021 připadlo v Plzeňském kraji na 1 prasnici 30,1 odchovaných selat, meziročně se snížil tento počet o 3,6 %. V mezikrajském porovnání se region umístil v počtu odchovaných selat na 1 prasnici na třetím místě za kraji Pardubickým (30,9 selat) a Středočeským včetně Prahy (30,6 selat). Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (11,6 selat) a Jihočeském (23,2 selat). V porovnání s průměrem ČR byl v Plzeňském kraji tento počet vyšší o 1,4. V časové řadě 2011–2021 dosáhl Plzeňský kraj nejvyššího počtu odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2020 a nejnižšího počtu v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných selat mezi roky 2020 a 2013 činil 6,8 odchovaných selat na 1 prasnici.

Výroba jatečné drůbeže v roce 2021 činila v Plzeňském kraji 27 860,3 tun živé hmotnosti, meziroční zvýšení činilo 8,1 %. Výroba jatečné drůbeže tvořila 10,8 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (55 526,6 tun živé hmotnosti) a Středočeském včetně Prahy (48 217,8 tun živé hmotnosti), naopak nejnižší byl v krajích Karlovarském (968,2 tun živé hmotnosti) a Libereckém (2 532,2 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2011–2021 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce (30 160,7 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší produkce (19 363,3 tun živé hmotnosti) v roce 2012. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší výrobou jatečné drůbeže činil 10 797,5 tun živé hmotnosti.

Snáška konzumních vajec v roce 2021 činila v Plzeňském kraji 383 185 tisíc kusů, meziročně se zvýšila o 100,6 %. Na celkové snášce vajec v ČR se region podílel 22,1 % a v mezikrajském porovnání se umístil na třetím místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Pardubickém (446 402 tis. kusů) a Středočeském včetně Prahy (391 536 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (1 427 tis. kusů) a Vysočina (2 533 tis. kusů). V časové řadě 2011–2021 byla v roce 2018 snáška konzumních vajec nejnižší (112 486 tis. kusů) a v roce 2021 nejvyšší (383 185 tis. kusů). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší snáškou činil 270 699 tis. kusů vajec.

Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2021 v Plzeňském kraji 316,1 kusů a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. V porovnání s ČR byla snáška konzumních vajec na 1 nosnici v Plzeňském kraji vyšší o 4,2. V mezikrajském srovnání na tom byl nejlépe v tomto ukazateli Středočeský kraj včetně Prahy (319,5 kusů), naopak nejhůř kraje Vysočina (193,3 kusů) a Liberecký (197,0 kusů). V časové řadě 2011–2021 byla v roce 2017 průměrná snáška na 1 nosnici nejvyšší (326,5 kusů) a v roce 2012 nejnižší (296,2 kusů). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou činil 30,4 kusů.

Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce, změny klimatu zvyšují cenu krmiva, a proto zaleží i na výši dotací, které stát poskytuje zemědělcům k udržení zemědělské produkce.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz