Živočišná výroba v regionu patří k významným odvětvím. V roce 2020 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na druhém nejvyšším místě v počtu odchovaných selat na 1 prasnici a v průměrné snášce konzumních vajec na 1 nosnici. V produkci konzumních vajec se region zařadil na třetí nejvyšší pozici mezi kraji. Meziročně se zde zvýšila výroba jatečných prasat i jatečné drůbeže, naopak výroba jatečného skotu klesla.

Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila v roce 2019 podle semidefinitivních údajů 41,1 % z celkové zemědělské produkce. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Vyšší podíly živočišné produkce byly zaznamenány jen v krajích Pardubickém (46,9 %) a Vysočina (41,8 %), naopak nejnižší v Ústeckém (18,0 %) a Jihomoravském (24,4 %). Podíl živočišné produkce byl v porovnání s ČR vyšší o 7,8 procentních bodů. Z hlediska časové řady 2010–2019 byl podíl živočišné výroby nejvyšší v roce 2010, kdy činil 50,2 %. Nejnižší podíl (40,1 %) byl zaznamenán v roce 2014.

Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 18 162 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 11,0 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl čtvrtý nejvyšší, meziroční snížení činilo 5,3 %.

Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu na ČR byl v roce 2020 zaznamenán v krajích Vysočina (16,2 %) a Jihočeském (14,6 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,4 %) a Ústeckém (2,9 %).

V časové řadě 2007–2020 byla v Plzeňském kraji nejvyšší výroba jatečného skotu (21 522 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (18 162 tun živé hmotnosti) v roce 2020. V roce 2020 klesla výroba jatečného skotu oproti roku 2015 o 15,6 %.

Výroba mléka činila v roce 2020 v Plzeňském kraji 350 541 tisíc litrů, tj. meziroční zvýšení o 3,4 %. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém nejvyšším místě.

Kraj Vysočina se umístil na prvním místě v množství vyrobeného mléka s produkcí 592 195 tisíc litrů, následoval kraj Středočeský včetně Prahy se společným objemem 394 915 tisíc litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský (47 848 tis. litrů) a Ústecký (58 356 tis. litrů).

V časové řadě 2007–2020 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 s výjimkou roku 2013 postupně zvyšoval. Výroba mléka byla v roce 2020 nejvyšší. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský kraj podílel 11,0 %.

V roce 2020 se Plzeňský kraj v průměrné roční dojivosti na 1 dojnici (8 979 litrů) umístil v porovnání s ostatními kraji na sedmém místě. Meziročně se průměrná roční dojivost na 1 dojnici zvýšila o 6,1 %. Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla v roce 2020 nejvyšší v Moravskoslezském kraji (9 551 tis. litrů) a nejnižší v Karlovarském kraji (7 201 tis. litrů).

V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 odchováno v průměru 93 telat na 100 kusů krav a kraj se v tomto ukazateli umístil v porovnání s ostatními kraji na šestém nejnižším místě. Meziročně se snížil počet odchovaných telat na 100 kusů krav o 0,6 %. Nejlepší výsledky v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly kraje Pardubický (98,3) a Jihomoravský (96,5), nejhůř na tom byly kraje Ústecký (86,5) a Karlovarský (88,8). Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem odchovaných telat na 100 kusů krav dosahoval téměř 12 telat.

V časové řadě 2010–2020 byl v Plzeňském kraji nejvyšší počet odchovaných telat na 100 kusů krav (93,6) v roce 2019 a nejnižší (87,6) v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav mezi rokem 2019 a 2013 činil 6 telat.

Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 22 081 tun živé hmotnosti a meziročně vzrostla o 10,9 %. Region se tak na celkové výrobě jatečných prasat v ČR podílel 7,6 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté nejvyšší místo.

K nejvyšším producentům jatečných prasat patřily kraje Hl. město Praha + Středočeský (64 545 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (60 475 tun živé hmotnosti), nejnižší produkce byla zaznamenána v krajích Libereckém (3 434 tun živé hmotnosti) a Karlovarském (5 158 tun živé hmotnosti).

V časové řadě 2010–2020 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Pokles mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečných prasat představoval více než jednu třetinu. Dosažená produkce jatečných prasat v roce 2020 byla pátou nejvyšší v časové řadě let 2010–2020.

V roce 2020 připadlo v Plzeňském kraji na 1 prasnici 31,2 selat, meziročně se zvýšil tento počet o 4,8 %. V mezikrajském porovnání se region umístil na druhém nejvyšším místě za Pardubickým krajem (32 selat na 1 prasnici). Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (13,2 selat na 1 prasnici) a Jihočeském (22,9 selat na 1 prasnici). V porovnání s průměrem ČR byl v Plzeňském kraji vyšší počet odchovaných selat na 1 prasnici, a to o téměř 2.

V časové řadě 2010–2020 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší počet odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2020 a nejnižší počet byl zaznamenán v roce 2010. Oproti roku 2010 se zde zvýšil počet odchovaných selat na 1 prasnici o 8, tj. více než o jednu třetinu.

Výroba jatečné drůbeže v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 25 767 tun živé hmotnosti, meziroční zvýšení činilo 16,9 %. Výroba jatečné drůbeže tvořila 9,9 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na pátém nejvyšším místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (54 763 tun živé hmotnosti) a Pardubickém (49 860 tun živé hmotnosti), naopak nejnižší byl v krajích Karlovarském (719 tun živé hmotnosti) a Olomouckém (2 769 tun živé hmotnosti).

V časové řadě 2010–2020 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce v roce 2015 (30 161 tun živé hmotnosti) a nejnižší v roce 2012 (19 363 tun živé hmotnosti). V roce 2015 vzrostl objem produkce oproti roku 2012 o 55,8 %.

Snáška konzumních vajec v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 190 992 tisíc kusů, meziročně se snížila o 12,3 %. Na celkové snášce vajec v ČR se region podílel 11,9 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Pardubickém (477 568 tis. kusů) a Hl. město Praha + Středočeském (374 028 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (1 428 tis. kusů) a Vysočina (2 974 tis. kusů).

V časové řadě 2010–2020 byla v roce 2018 snáška konzumních vajec nejnižší (112 486 tis. kusů) a v roce 2019 nejvyšší (217 742 tis. kusů). V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila snůška konzumních vajec o 93,6 %.

Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 319,1 konzumních vajec a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. V porovnání s ČR zde byla snáška konzumních vajec na 1 nosnici vyšší o 9,4. Průměrnou nejvyšší snášku konzumních vajec na 1 nosnici měl Karlovarský kraj (326,9 kusů). Nejnižší průměrná snáška na 1 nosnici byla v krajích Libereckém (188,1 kusů) a Vysočina (192,3 kusů).

V časové řadě 2010–2020 byla v roce 2017 průměrná snáška na 1 nosnici nejvyšší (326,5 kusů) a v roce 2012 nejnižší (296,2 kusů). V roce 2017 se zvýšila oproti roku 2012 průměrná snáška vajec na 1 nosnici o 30,4.

Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce, změny klimatu zvyšují cenu krmiva, a proto zaleží i na výši dotací, které stát poskytuje zemědělcům k udržení zemědělské produkce.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz