Podle výsledků Sčítání 2021 došlo v Plzeňském kraji za posledních deset let k nárůstu obyvatel s cizím státním občanstvím. K české národnosti se v našem kraji hlásilo více než 544 tisíc osob. Mezi cizinci převládali občané ze zemí mimo EU. Vedle české národnosti patřili občané ukrajinské a slovenské národnosti mezi nejčastější. Příslušnost k církvi či náboženské společnosti deklarovalo téměř 48 tisíc osob, naopak odpověď bez náboženské víry zvolilo více než 301 tisíc obyvatel Plzeňského kraje.

Z celkového počtu obyvatel žilo podle zveřejněných výsledků Sčítání 2021 na území Plzeňského kraje 544 223 osob s českým státním občanstvím a 32 576 cizinců. V rozhodném okamžiku, který připadl na půlnoc z 26. na 27. března 2021, tedy pobývalo na území Plzeňského kraje 5,6 % obyvatel s cizím státním občanstvím, což zařadilo náš kraj v mezikrajském porovnání na druhou příčku. Více cizinců bylo jen v Hl. městě Praze, a to 13,6 %. Na třetí pozici co do počtu cizích státních příslušníků se umístil Karlovarský kraj (5,5 %) a následoval ho kraj Středočeský (5,2 %). Naopak nejméně cizinců bylo zaznamenáno v Olomouckém a Zlínském kraji (shodně 1,7 %).

V České republice bylo v rozhodujícím okamžiku evidováno 490 194 osob s cizím státním občanstvím, z nichž 67,6 % tvořily osoby se státním občanstvím mimo země EU a 32,4 % ze zemí EU. Stejně jako v celé ČR převládal výrazně počet cizinců se státním občanstvím mimo země EU také ve 12 krajích republiky. Pouze ve Zlínském kraji byl počet cizinců mimo EU (52,1 %) a ze zemí EU (47,9 %) téměř vyrovnaný. Jediný Moravskoslezský kraj zaznamenal mírnou převahu cizinců ze zemí EU (56,1 %). Nejvíce cizinců s občanstvím mimo země EU pobývalo v krajích Karlovarském (75,5 %), Hl. městě Praze (75,0 %) a Ústeckém (72,8 %).

Při porovnání s výsledky sčítání v roce 2011 tak můžeme konstatovat, že došlo k nárůstu cizích státních příslušníků v našem kraji o 1,1 procentního bodu (dále jen p. b.). Nejvíce cizinců bylo soustředěno v okrese Plzeň-město (51,4 %). Vyšší podíl cizinců byl zaznamenán také v okrese Tachov (12,8 %) a Domažlice (8,1 %). V ostatních okresech Plzeňského kraje se občané cizího státu podíleli mezi 6,6–7,6 %. V okrese Plzeň-město žilo 16 751 cizinců, z nichž většina (97,3 %) pobývala přímo v krajském městě. Další obcí byl Chrást, kde se počet cizinců vyšplhal na 103. V ostatních 13 obcích tohoto okresu počet cizinců nepřekročil stovkovou hranici. V okrese Tachov zaznamenali 4 160 cizinců, z nichž nejvíce jich bylo evidováno v obcích Tachov (1 663), Bor (619) a Stříbro (431). V okrese Domažlice, který s počtem cizinců 2 634 obsadil třetí místo v kraji, bylo registrováno nejvíce cizinců v obcích Domažlice (847), Kdyně (339) a Horšovský Týn (245). Okres Klatovy, který se podílel 7,6 % na populaci Plzeňského kraje v počtu cizinců (2 462), jich evidoval nejvíce v obcích Klatovy (878), Sušice (232) a Nýrsko (222). Okres Plzeň-sever s podílem 6,9 % cizinců (2 245 osob) jich zaznamenal nejvíce v obcích Nýřany (300), Zbůch (191) a Třemošná (163). V okrese Plzeň-jih podílejícím se 6,7 % (2 185 cizinců), měly nejvíce osob s cizím státním občanstvím obce Holýšov (257), Přeštice (213) a Dobřany (207). Posledním okresem s podílem cizinců 6,6 % byl okres Rokycany. Celkem evidoval 2 139 cizinců, největší počet se vyskytoval v obcích Rokycany (1 063), Břasy (119) a Strašice (113).

Z celkového počtu cizinců bylo v Plzeňském kraji 62,8 % ze zemí mimo EU (v roce 2011 podle výsledků SLDB to bylo 53,6 %) a 37,2 % ze zemí EU (v roce 2011 činila hodnota 45,3 %). Můžeme tedy konstatovat, že za deset let došlo k poklesu podílu cizinců ze zemí EU na území Plzeňského kraje (o 8,1 p. b.), a naopak k nárůstu podílu cizinců pocházejících ze zemí mimo EU (o 9,2 p. b.). Z celkového množství cizinců v našem kraji tvořily nejpočetnější skupinu osoby se státním občanstvím Ukrajiny (35,0 %), Slovenska (19,9 %) a Vietnamu (16,4 %). Tento trend platil i v rámci celé ČR, kde se největším procentem na počtu cizinců podílely také osoby z Ukrajiny (30,6 %), Slovenska (19,5 %), Vietnamu (11,1 %) a navíc byla v ČR evidovaná i početná skupina z Ruska (7,2 %). Při meziokresním porovnání bylo zjištěno, že pouze v okrese Plzeň-sever převažovali cizinci ze zemí EU (51,0 %), v ostatních šesti okresech našeho kraje jich bylo více s občanstvím mimo země EU, nejvíce v okrese Plzeň-město (67,0 %) a na Domažlicku (66,5 %).

Dalšími ukazateli, které se zjišťují v rámci sčítání, jsou národnost a náboženská víra. V těchto případech se ale jedná o dobrovolné údaje. Národnost na rozdíl od státního občanství není vázána příslušností k určitému státu a podle metodiky Sčítání 2021 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Tazatel měl možnost se rozhodnout, zda bude údaj o národnosti vyplňovat, v kladném případě mohl uvést až dvě národnosti. V Plzeňském kraji byla nejpočetnější národnostní skupinou podle výsledků SLDB 2021 národnost česká. Přihlásilo se k ní 354 960 respondentů. Další výraznější zastoupení v našem kraji měla národnost ukrajinská (6 332 obyvatel) a slovenská (4 955 obyvatel), k vietnamské národnosti se přihlásilo 3 054 tazatelů. Národnost či její kombinaci neuvedlo 33,6 % obyvatel Plzeňského kraje. Nejpočetnější při zadávání dvou národností byly národnosti česká a slovenská. K této kombinaci se přihlásilo 2 456 osob. Ostatní národnosti nepřesáhly v Plzeňském kraji tisícového počtu. Tazatelé si mohli vybírat z celkového počtu 1 161 nabízených možností. Obyvatelé Plzeňského kraje z celkového výběru zvolili 285 národností nebo jejich kombinací.

Česká národnost byla nejčetnější ve všech 14 krajích ČR. Podle obvyklého pobytu a při zahrnutí osob pouze s jednou uvedenou národností byla druhou nejčetnější národností v šesti krajích moravská národnost, v dalších šesti krajích slovenská národnost a ve dvou krajích ukrajinská národnost. Na třetím místě se umístila národnost slovenská (v sedmi krajích), ukrajinská (v pěti krajích), vietnamská a polská. K české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch obyvatel ČR, kteří otázku na národnost vyplnili, k moravské národnosti 5,0 % a k národnosti slezské 0,2 %. Z dalších národností byla nejčastěji deklarována národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). Otázku na národnost nevyplnilo 31,6 % respondentů ČR, což činilo o 6,2 p. b. více než při sčítání v roce 2011. Plzeňský kraj převýšil republikový údaj o 2,0 p. b., více měly jen tři další kraje - Karlovarský, Ústecký a Liberecký.

Vzhledem k dobrovolnosti otázky nechalo 30,1 % respondentů ČR náboženskou víru nevyplněnou, což představovalo o 14,6 p. b. méně než při sčítání v roce 2011. Ve všech čtrnácti krajích ČR byla nejčastěji zvolena Církev římskokatolická, ke které se přihlásilo 53,9 % věřících hlásících se k církvi, náboženské společnosti nebo směru. Republikový údaj byl překonán v pěti krajích ČR, ve Zlínském kraji činili stoupenci římskokatolické církve 66,1 %, na Vysočině 65,2 %, mezi další kraje se zařadily kraje Olomoucký (64,9 %), Jihomoravský (64,4 %) a Jihočeský (58,7 %). Z celkového počtu 741,0 tisíc osob v ČR hlásících se k Církvi římskokatolické, byla evidována nejpočetnější skupina stoupenců v Jihomoravském kraji (téměř 148,6 tisíc osob), dále v krajích Moravskoslezském (téměř 108,6 tisíc osob) a Zlínském (102,8 tisíc osob). V Plzeňském kraji tvořili věřící pouze 3,1 % všech stoupenců římskokatolické církve v ČR. V porovnání se sčítáním v roce 2011 klesl počet věřících hlásících se k církvi, náboženské společnosti nebo směru o téměř 89,3 tisíc osob, naopak vzrostl počet věřících, kteří se nehlásí k církvi, náboženské společnosti nebo směru (nárůst o 254,8 tisíc osob). Za deset let došlo k velkému navýšení počtu osob bez náboženské víry, a to o 39,5 %.

Z celkového počtu obyvatel v Plzeňském kraji neodpovědělo na dotaz náboženské víry 32,2 % respondentů. Možnost bez náboženského vyznání vybralo 51,8 % osob a 7,8 % se zařadilo mezi věřící, kteří se nehlásili k církvi, náboženské společnosti nebo směru. Ti, kteří se hlásili k církvi či náboženské společnosti, se podíleli 8,2 %. Z toho 48,1 % činili stoupenci římskokatolické církve, ke katolické víře se přihlásilo 8 336 (tj. 17,6 %) občanů, dalších 3 244 osob (tj. 6,8 %) se zařadilo ke křesťanství, stoupenci Pravoslavné církve v českých zemích tvořili 5,3 % (2 514 osob), vyznavači Českobratrské církve evangelické 1,9 % a 1,3 % členové Církve československé husitské. Zajímavé je, že se celkem vysoký počet věřících hlásících se ke konkrétní církvi v Plzeňském kraji přihlásil k Jedi, fiktivní náboženské organizaci a rytířskému řádu z filmové ságy Star Wars (1 030 osob, tj. 2,2 %).

Kontakt:

Mgr. Petra Fujová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 121
E-mail: petra.fujova@czso.cz