Pracovní neschopnost v Kraji Vysočina v roce 2012

Statistika pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz byla až do konce roku 2011 zajišťována statistickým výkazem "Nem Úr 1-02", jehož výsledky byly doplněny údaji z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení. V důsledku snižování administrativní náročnosti a zátěže zpravodajských jednotek již nebyl tento výkaz zařazen do Programu statistických zjišťování a byla ukončena jeho působnost. Rokem 2011 tak končí i srovnatelnost časových řad a údajů sledovaných statistickým výkazem "Nem Úr 1-02".

Od roku 2012 jsou údaje o pracovní neschopnosti získávány zpracováním dat z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení. I přes nesrovnatelnost časových řad můžeme konstatovat, že vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice pokračuje v roce 2012 v porovnání s předchozími roky v trendu klesající tendence hodnot ukazatelů, významně ovlivněných změnami v příslušných zákonech, kterými se nemocenské pojištění řídí.

V Kraji Vysočina bylo v roce 2012 v průměru evidováno 178,9 tisíc nemocensky pojištěných osob. Z celkového počtu nemocensky pojištěných osob byla více než čtvrtina evidována v okrese Jihlava.

Nově bylo v roce 2012 na Vysočině hlášeno více jak 51 tisíc případů pracovní neschopnosti, ze kterých v 84 % případů šlo o pracovní neschopnost z důvodu nemoci, dále bylo zaznamenáno 2 546 pracovních úrazů (5 % všech případů pracovní neschopnosti) a 5 638 úrazů ostatních, což představovalo 11 % všech případů pracovní neschopnosti. Na Vysočině bylo nejvíce nově hlášených případů pracovní neschopnosti vykázáno v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou a nejméně na Třebíčsku.

Na 100 pojištěnců připadalo v roce 2012 v Kraji Vysočina 28,66 nově hlášených případů pracovní neschopnosti. Nejvíce nově hlášených případů na 100 pojištěnců bylo zaznamenáno v Plzeňském kraji (33,66 případů) a nejméně v Hl. m. Praze (23,77 případů). Z okresů Vysočiny byl tento ukazatel nejvyšší v okrese Pelhřimov (32,12 případů na 100 pojištěnců), a to u všech druhů pracovní neschopnosti (nemoc, pracovní i ostatní úrazy) a nejnižší v okrese Třebíč (25,54 případů na 100 pojištěnců).

Průměrný denní stav práce neschopných v roce 2012 představoval na Vysočině téměř 6 400 osob, z toho 5 231 pro nemoc, 356 pro pracovní úraz a 807 pro ostatní úraz. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti v kalendářních dnech činila 45,6 dne. Z okresů Vysočiny byla nejdelší délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti zaznamenána na Třebíčsku (50,6 dne) a Žďársku (48,6 dne) a nejkratší dobu byli v pracovní neschopnosti pojištěnci v okrese Jihlava (40,8 dne). V mezikrajském porovnání byla nejkratší průměrná doba trvání pracovní neschopnosti 40,4 dne vykázána v roce 2011 v HL. m. Praze a nejdelší doba ve Zlínském kraji, a to 55,7 dne.

Průměrné procento pracovní neschopnosti se na Vysočině stejně jako v celé ČR zvyšovalo až do roku 2003, kdy dosáhlo svého maxima 7,082 %. V praxi to znamenalo, že v průměru bylo každý den ze 100 zaměstnanců/pojištěnců více jak 7 práce neschopných. V následujících letech se projevila klesající tendence tohoto ukazatele, která byla silně ovlivněna legislativními změnami. Průměrné procento pracovní neschopnosti dosáhlo v Kraji Vysočina v roce 2012 hodnoty 3,574. V okresech kraje Vysočina se pohybovalo od nejnižší hodnoty 3,119 % v okrese Jihlava po 3,980 % v okrese Žďár nad Sázavou. V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento pracovní neschopnosti na Vysočině sedmé nejnižší, nejnižší hodnotu 2,623 % vykázala Hl. m. Praha, naopak nejvyšší hodnota 4,123 % byla zaznamenána v kraji Jihočeském.









Další informace naleznete v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz za rok 2012