Zajímavosti Pardubického kraje v Historickém lexikonu obcí ČR 1869 – 2005
Po Historickém lexikonu obcí obvykle sáhneme, když potřebujeme zjistit, jak se změnil počet obyvatel v dané obci v průběhu let, byla- li obec obcí samostatnou či částí jiné, nebo zda v průběhu let došlo ke změně v názvu obce. V této dvoudílné publikaci lze však nalézt i mnoho dalších zajímavostí. Například obec s nejkratším názvem v Pardubickém kraji najdete v okrese Chrudim a Ústí nad Orlicí – je to Seč a tento název je o jeden znak delší než nejkratší název obce v rámci celé republiky Aš a Eš.
Naopak nejdelší název obce co do počtu znaků v Pardubickém kraji hledejte v okrese Svitavy. Kdo tipuje Dětřichov u Moravské Třebové s 28 znaky (SY), má pravdu. Na druhé příčce se umístil Kostelec u Heřmanova Městce s 27 znaky (CR), třetí místo patří Poběžovicím u Přelouče (PA) a Cerekvici nad Loučnou (SY) shodně s 21 znaky. Ovšem na celorepublikové prvenství 28 znaků v názvu obce zdaleka nestačí. Prvním místem se pyšní Nová Ves u Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou (33 znaků). Nejdelším jednoslovným názvem obce v Pardubickém kraji se mohou pochlubit Chroustovice (CR) a Dlouhoňovice (ÚO) – 12 znaků, následované Dvakačovicemi, Hošťalovicemi, Křižanovicemi, Mladoňovicemi, Vejvanovicemi (všechny CR), Vyšehněvicemi (PA), Albrechticemi, Helvíkovicemi, Verměřovicemi a Výprachticemi (ÚO) – 11 znaků. V průměrném počtu znaků v názvu obce se Pardubický kraj spolu s Olomouckým a Zlínským řadí na páté místo mezi kraji s hodnotou 8,9 znaku.
Zajímavý je také pohled na počáteční písmeno v názvu obce. Nejvíce názvů obcí v Pardubickém kraji začíná písmenem S (54), následuje písmeno B (39) a V (34). Nejméně se na prvním místě v názvu obce objevuje písmeno G (1), A (2), U (2), Š (3) a Ř (6).
| Stejné názvy obcí aneb není jméno jako jméno |
Hodláte poslat dopis do Morašic? Pak určitě uveďte správně poštovní směrovací číslo, může se totiž stát, že se jeho doručení trochu protáhne. Obec s názvem Morašice se totiž nachází jak v okrese Chrudim, tak v okrese Pardubice, ale i Svitavy. Ve dvou okresech Pardubického kraje najdete Biskupice, Javorník, Lukavice, Nasavrky, Němčice, Ostrov, Poběžovice, Seč, Slatinu, Bělou, Újezd a Dětřichov.
| Nejčastější název |
Nejčastějším názvem pro obec nebo část obce v České republice je Nová Ves. V Pardubickém kraji se u obce název Nová Ves ještě s přídomkem u Jarošova vyskytuje pouze jednou, v názvech částí obcí však hned 6x. Oproti jiným krajům se u nás v názvech obcí nevyskytuje samostatně Lhota, jejíž četnost výskytu v názvu obcí nebo jejich částí je v rámci republiky na druhém místě. Mezi obcemi zde však máme Lhotu Rabštejnskou, Suchou, Úhřetickou, Vranovou a Zářeckou, a mezi částmi dalších obcí je Lhot hned deset. Nejčastěji se v názvech obcí Pardubického kraje vyskytuje slovo Dolní, Horní – 7x, Česká(é) – 6x, Stará(ý), Újezd – 5x, Nová(é), Vysoká(é) – 3x.
Rozmanitost názvu obcí a jejich částí je nekonečná. I v našem kraji máme nespočet kuriózních názvů či názvů, které lze tématicky rozdělit.
| Obce mohou být barevné |
V názvech obcí můžeme vysledovat i výskyt několika barev. Např. Černá u Bohdanče, Červená Voda, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka nebo Šedivec, částí obcí s barevným přívlastkem nalezneme v našem kraji ještě mnohem víc.
| Křestní jména v názvech |
Názvy obcí a částí obcí často obsahují křestní jméno. V kraji máme např. Albrechtice, Anenskou Studánku, Filipov, Františky, Hedvikov, Kubíkovy Duby, Jakubovice, Jaroslav, Jiříkov, Karle, Ludvíkov, Martinice, Oldřichovice, Petrovice, Petrůvka, Radim, Radkov, Štěpánov, Václavky, Vítějeves, Vojtěchov, dokonce i dva svaté (Svatý Jiří a Svatý Mikuláš). Nejoblíbenějším jménem v názvech je pak jméno Jan (Jankovice, Janoušov, Janov, Janovice, Janovičky, Janůvky, Jeníkov, Jeníkovice). V názvech najdeme i rodinné příslušníky, např. obec Dědová, Tetov, Starý Mateřov nebo část obce Bratroňov.
| Zvířecí názvy |
V mnoha názvech obcí a částí obcí se skrývají příslušníci světa zvířat, např. Bílý Kůň, Česká či Pustá Rybná, Drozdice, Horní Jelení, Hrochův Týnec, Hřebeč, Chrtníky, Jelínek, Kozlov, Králíky, Orel, Plch, Srní, Svinčany, Svinná, Šnekov, Turov, Vlčkov, Vlčnov, Zaječice, Zubří. V některých názvech se odráží spíše zalíbení v mase – Telecí, Kozojedy či Srnojedy. Stranou nezůstal ani hmyz (Chroustovice, Komárov, Včelákov). Z flóry bychom našli příkladů ještě mnohem více (Borová, Bukovka, Březovec, Javorka, Jehnědí, Jedlová, Květná, Malinné, Pod Dubem, Smrček, Smrkový Týnec, Tisová, Topol), v názvech bychom našli i několik názvů z neživé přírody (Hlína, Kamenec, Písečná, Pustá Kamenice, Skála apod.).
| Vůně dálek |
Nemusíme ani daleko od Pardubic a můžeme navštívit Uhersko nebo Turkovice, v kraji jsou i Němčice. O tom, že není daleko na Moravu, svědčí Moravany. Cesta do Paříže může začít v Pařížově. Nemusíme se ani trmácet přes celou Severní Itálii z Benátek do Janova, když u Litomyšle jsou od sebe vzdáleny necelou hodinku pěšky. I Karlštejn má svého jmenovce v našem kraji.
| Názvy s nádechem příběhu |
O nelehkém údělu našich předků vypovídají názvy jako např. Trpík, Trpín, Trpišov, Perná, Smolná, Pustina, Hořelec, Drahoš, Pelechov, Brloh, Lačnov, Skuhrov, Škudly, Nectava, Nerad, Slepotice, Zámrsk, Křičeň, Pokřikov, Práčov, Rváčov, Rviště nebo také Čertovina, Pekla, Hrobice, Pohřebačka, či Zdechovice. Opačně pak působí Útěchov, Veselí, Dobříkov, Ctětín, Krásné, Pohodlí, Přepychy, Chacholice či Zalíbené.
| Na závěr několik kurioziti |
Podivuhodnost názvů některých obcí či jejich částí podtrhuje krásu českého jazyka. V Pardubickém kraji se nachází například Brčekoly, Brdo, Bumbalka, Cejřov, Cítkov, Cotkytle, Člupek, Dědek, Dolívka, Hemže, Hnátnice, Horní Houžovec, Hylváty, Kojice, Krouna, Kutřín, Malé Výkleky, Mendryka, Mentour, Možděnice, Nákle, Nasavrky, Nekoř, Netřeby, Oflenda, Parník, Pěčíkov, Přestavlky, Příkrakov, Přívrat, Pudilka, Půlpecen, Rzy, Řestoky, Řetová, Řetůvka, Sopřeč, Sovolusky, Škrovád, Študlov, Třebařov, Třibřichy, Tři Bubny, Tupesy, Udánky, Unerázka, Vidlatá Seč, Vyžice, Žíka a nebo Žižín.
Mnoho dalších zajímavostí lze vyčíst z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 – 2005, který na sklonku loňského roku vydal Český statistický úřad. Toto dvousvazkové dílo je k dispozici nejen v tištěné podobě, ale i v elektronické podobě na CD-ROM a na Internetu.
