18. 3. 2022

Obyvatelům Pardubického kraje bylo v roce 2020 k dispozici 393 veřejných knihoven s 27 pobočkami. Meziročně poklesl počet registrovaných čtenářů těchto knihoven (téměř o 15 procent) i počet výpůjček, které v nich čtenáři realizovali (téměř o 25 procent). Velký boom zažívají v ČR kina s letním provozem, jen v kraji jich v průběhu roku 2020 přibylo deset.

V Pardubickém kraji bylo na konci roku 2020 v provozu 393 veřejných knihoven a 27 poboček knihoven (lokálně vyčleněných částí knihoven (včetně pojízdných zařízení), které jsou jejich organizačními částmi a pracují pod jejich přímým vedením). Knihovny v kraji evidovaly celkem 2 862 753 knihovních jednotek, z toho dva a půl tisíce tvořily elektronické dokumenty.

Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Pardubickém kraji
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Pro návštěvníky knihoven v Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2020 připraveno také 2 155 studijních míst a 564 počítačů. Většina počítačů pro uživatele knihoven v kraji měla připojení k internetu (95,4 %). Mezi kraji se podíl počítačů připojených k internetu pohyboval v rozmezí od 62,5 % v Hlavním městě Praze (s výrazným odstupem nejnižší podíl mezi kraji) do 97,8 % v Karlovarském kraji. Podíl 95,4 % v Pardubickém kraji byl čtvrtý nejvyšší mezi kraji.

Knihovny v Pardubickém kraji patřily v průměru mezi nejmenší v celé ČR. Na jednu knihovnu v kraji (včetně poboček) připadalo ke konci roku 2020 přibližně šest tisíc osm set knihovních jednotek (6 816), pět studijních míst (5,1) a jeden počítač pro návštěvníky (1,3). V mezikrajském srovnání se jednalo o nejnižší počet studijních míst na jednu knihovnu (vč. poboček), třetí nejnižší počet knihovních jednotek na knihovnu (vč. poboček) a čtvrtý nejnižší počet počítačů pro návštěvníky na knihovnu (vč. poboček). Nejvyšší počet knihovních jednotek, studijních míst i počítačů na jednu knihovnu byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (108 327; resp. 30,7; resp. 6,0). Naopak nejméně knihovních jednotek i počítačů pro návštěvníky na jednu knihovnu měl Kraj Vysočina (4 744; resp. 1,2).

Podíl počítačů s připojením k internetu na všech počítačích pro uživatele ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách v roce 2020
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

V roce 2020 měly knihovny v Pardubickém kraji 56 904 registrovaných čtenářů. Jejich počet se v posledních letech snižuje. O desetinu čtenářů (10,6 %) přišly knihovny v kraji mezi koncem let 2011 a 2019. Díky pandemii SARS-CoV-2 pak nastal další výrazný pokles registrovaných čtenářů. Na konci roku 2020 evidovaly knihovny v kraji o 14,2 % registrovaných čtenářů méně než na konci roku 2019.

Registrovaní čtenáři ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách podle krajů
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Přibližně každý desátý obyvatel Pardubického kraje (10,9 %) byl v roce 2020 registrován v knihovně. Mezi obyvateli kraje ve věkové skupině do 15 let byl pak v knihovnách registrován přibližně každý šestý (17,3 %) a mezi obyvateli ve věkové skupině 15 a více let přibližně každý desátý (9,7 %). Nejvyšší podíl registrovaných čtenářů na obyvatelstvu kraje měly knihovny v Praze (14,1 %), následoval Zlínský kraj (13,8 %) a Královéhradecký kraj (13,3 %). Naopak nejnižší podíl registrovaných čtenářů na obyvatelstvu kraje byl zaznamenán v Ústeckém kraji (7,7 %). V Pardubickém kraji evidujeme devátou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání (10,9 %).

Registrovaní čtenáři ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách podle věkových kategorií
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

V roce 2020 připadalo na jednu knihovnu v Pardubickém kraji (vč. poboček) průměrně 135 registrovaných čtenářů, což bylo v průměru o 23 čtenářů na knihovnu méně než v předchozím roce. Nejvíce čtenářů na jednu knihovnu připadalo v Praze (2 086), nejméně pak v Kraji Vysočina (99). Pardubický kraj měl v mezikrajském srovnání třetí nejnižší počet registrovaných čtenářů na knihovnu.

Knihovny v Pardubickém kraji zaznamenaly v roce 2020 celkem 1 688 258 výpůjček, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 24,5 % méně. Na tomto poměrně výrazném poklesu objemu výpůjček se pravděpodobně podepsala zejména opatření zavedená proti šíření onemocnění SARS-CoV-2, neboť v předchozích letech se snižoval objem výpůjček spíše v jednotkách procent (mezi koncem let 2018 a 2019 poklesl o 4,8 %). Na jednoho registrovaného čtenáře v kraji připadalo v roce 2020 průměrně 29,7 vypůjčených knih za rok, což bylo o čtyři knihy méně než v předchozím roce. Nejvíce výpůjček na jednoho čtenáře evidovaly knihovny v Moravskoslezském kraji (40,7), nejméně knihovny v Praze (22,5). Pardubický kraj měl čtvrtý nejnižší počet výpůjček na jednoho čtenáře mezi všemi kraji.

Registrovaní čtenáři a výpůjčky ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Knihovny v Pardubickém kraji evidovaly v roce 2020 celkem 1 256 509 návštěv, z toho 610 875 bylo realizováno prostřednictvím webového rozhraní z prostor mimo knihovnu. Ve srovnání s rokem 2019 se počet návštěv knihoven v kraji snížil o 20,8 %. Zatímco počet fyzických návštěv meziročně poklesl o 34,4 %, počet návštěv on-line služeb se meziročně dokonce mírně zvýšil (o 1,5 %).

Vybrané údaje o muzeích, galeriích, památnících a památkových objektech v Pardubickém kraji
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

 

V Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2020 v provozu celkem 30 muzeí a památníků, 3 galerie a 12 poboček muzeí a galerií. Tyto instituce evidovaly 989 tisíc sbírkových předmětů a uspořádaly celkem 153 expozic a 173 výstav. Zatímco počet expozic v kraji zůstal stejný jako v roce 2019, počet výstav se meziročně snížil o 28,5 %. V roce 2020 navštívilo expozice a výstavy v kraji dohromady 214 tisíc návštěvníků, což bylo téměř o třetinu méně než v předchozím roce (o 31,7 %).

Pardubický kraj měl ke konci roku 2020 celkem 14 památkových objektů zpřístupněných za vstupné. Tyto památkové objekty, mezi které můžeme zařadit hrady, zámky, kostely, kláštery, zříceniny, mlýny, věže a další památky, které nespadají pod správu muzea nebo galerie, navštívilo celkem 265 tisíc platících návštěvníků, tj. o 29,5 % méně než v roce 2019. Mezi památkovými objekty Pardubického kraje stojí za pozornost zejména dva památkové objekty zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o renesanční zámek a historické centrum v Litomyšli a Národní hřebčín Kladruby nad Labem, jenž byl na seznam zapsán jako první hřebčín na světě.

Vybrané údaje o kinech v Pardubickém kraji
Pramen: Unie filmových distributorů

Podle dat Unie filmových distributorů bylo v České republice v roce 2020 v provozu 1 065 kin, tj. o 152 více než v předchozím roce. Zatímco počet kin se stálým provozem a počet kin s nepravidelným provozem se meziročně snížil (o 5 kin; respektive o 10 kin), velký boom zažila kina s letním provozem, jejichž počet se v celé České republice zvýšil o 163. Pardubický kraj se na tomto růstu podílel deseti zařízeními, přičemž počet kin s letním provozem v kraji meziročně vzrostl z 23 na 33. V Pardubickém kraji fungovalo v roce 2020 také 18 kin se stálým provozem (stejně jako v roce 2019) a 12 kin s nepravidelným provozem (o jedno kino méně než v roce 2019).

Metodika:

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.