5. 9. 2023

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se počet domů v Pardubickém kraji oproti předchozímu sčítání zvýšil o 6,7 % na 137,2 tis. domů. Z celkového domovního fondu v kraji bylo obydleno celkem 113,3 tis. domů a většina z nich patřila mezi rodinné domy (90,4 %). Počet bytů v Pardubickém kraji ve srovnání se Sčítáním lidu, domů a bytů v roce 2011 vzrostl o 9,5 % na 256,0 tis. bytů. Z tohoto počtu bylo obydleno 209,1 tis. bytů, přičemž více než 70 procent obydlených bytů bylo v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě.

Podle výsledků Sčítání lidu 2021, které se konalo od 27. března do 11. května 2021, bylo v Pardubickém kraji k rozhodnému okamžiku sčítání, tj. k 26. březnu 2021, sečteno celkem 137 176 domů. Oproti předchozímu sčítání, které proběhlo v roce 2011, se počet domů v kraji zvýšil o 6,7 %, tj. o 8 558 domů. Ve srovnání s ostatními kraji se jedná o šestý nejvyšší procentní nárůst, přičemž nejvyšší růst evidujeme ve Středočeském kraji (o 12,9 %) a naopak nejnižší ve Zlínském kraji (o 3,8 %). Celorepublikově se počet domů zvýšil o 7,4 %, tj. o 0,7 procentního bodu více než v Pardubickém kraji. V rámci okresů kraje nejvíce vzrostl počet domů na Pardubicku (o 10,6 %), a to zejména zásluhou správního obvodu obce s rozšířenou působností Pardubice. V ostatních okresech kraje evidujeme oproti sčítání z roku 2011 podstatně nižší nárůst počtu domů, na Chrudimsku o 5,8 %, na Orlickoústecku o 5,0 % a na Svitavsku o 4,8 %.

Přepočet domovního fondu na současné území Pardubického kraje a jeho okresů

V další části textu se již zaměříme pouze na obydlené domy, které tvořily 84,3 % z celkového domovního fondu v České republice (2 317 276 domů). V Pardubickém kraji evidujeme ve srovnání s celou ČR o něco nižší podíl obydlených domů. Z celkového domovního fondu v kraji čítajícího přes 137 tisíc domů bylo k 26. březnu 2021 obydleno celkem 82,6 % domů. Většina z těchto 113 293 obydlených domů v kraji patřila mezi rodinné domy 90,4 %. Bytové domy se na všech obydlených domech v kraji podílely pouze 7,8 %, ostatní budovy tvořily 1,8 %. Mezi okresy Pardubického kraje evidujeme nejvyšší zastoupení bytových domů na Pardubicku, kde se bytové domy podílely na všech obydlených domech 9,4 %. Naopak nejnižší podíl bytových domů mělo mezi okresy kraje Chrudimsko (6,1 %). V rámci všech 77 okresů (vč. Prahy) se zastoupení bytových domů pohybovalo od 3,7 % v okrese Praha-východ po 35,0 % v Hlavním městě Praze. Druhý nejvyšší podíl bytových domů mělo Mostecko (29,9 %), a to zejména zásluhou města Most. Zatímco ve městě Most tvořily bytové domy 43,9 % ze všech obydlených domů (tj. nejvyšší hodnota mezi čtrnácti nejlidnatějšími městy v ČR), v největším městě Pardubického kraje (podle počtu obyvatel) bylo zastoupení bytových domů podstatně nižší (22,1 %). Ve druhém až šestém nejlidnatějším městě kraje se podílely bytové domy na všech obydlených domech méně než dvaceti procenty, konkrétně 18,4 % v Chrudimi, 16,2 % ve Svitavách, 13,2 % v České Třebové, 16,8 % v Ústí nad Orlicí a 14,8 % ve Vysokém Mýtě.

Domovní a bytový fond v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech k 26. březnu 2021

Více než polovinu obydlených bytových domů v kraji můžeme podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 zařadit mezi domy s jedním, dvěma nebo třemi nadzemními podlažími. Tato skupina domů byla mezi všemi obydlenými bytovými domy v Pardubickém kraji zastoupena přesně 53,0 % (počítáno z obydlených bytových domů se zjištěným počtem nadzemních podlaží), což znamená třetí nejvyšší podíl v mezikrajském žebříčku a zároveň hodnotu nad celorepublikovým průměrem (41,4 %). Podle počtu nadzemních podlaží byly mezi obydlenými bytovými domy v ČR i kraji nejvíce zastoupeny třípodlažní domy, které tvořily 28,8 % z celkového počtu obydlených bytových domů v kraji a 24,2 % ze všech obydlených bytových domů v ČR. Druhé nejvyšší zastoupení mezi obydlenými bytovými domy v kraji měly dvoupodlažní domy (22,8 %) a třetí nejvyšší zastoupení čtyřpodlažní domy (22,0 %). Naopak v rámci celé ČR patřil druhý nejvyšší podíl v tomto žebříčku čtyřpodlažním domům (23,6 %) a třetí nejvyšší podíl dvoupodlažním domům (15,9 %). Osm a více nadzemních podlaží mělo 8,9 % obydlených bytových domů v kraji, což znamená čtvrtou nejnižší hodnotu v mezikrajském žebříčku a zároveň hodnotu pod celorepublikovým průměrem (12,6 %).

Obydlené bytové domy¹⁾ v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech podle počtu nadzemních podlaží (stav k 26. březnu 2021)

¹⁾ obydlené bytové domy, u kterých byl zjištěn počet nadzemních podlaží
Pozn: Mezi popisky dat neuvádíme hodnoty, které jsou po zaokrouhlení na celá čísla nižší než pět procent.

Podle výsledků Sčítání lidu 2021 evidujeme v Pardubickém kraji celkem 255 990 bytů, z toho 81,7 % patřilo mezi obydlené byty (tj. mezi byty, ve kterých měla alespoň jedna osoba své obvyklé bydliště). Oproti předchozímu sčítání se počet obydlených bytů v kraji zvýšil o 6,5 %, tj. o něco méně, než činil průměrný nárůst za celou ČR (9,1 %). Zatímco v kraji měly mezi obydlenými byty převahu byty v rodinných domech (56,0 %), v ČR tvořily většinu byty v bytových domech (54,3 %).

Obydlené byty v rodinných a bytových domech¹⁾ v ČR a Pardubickém kraji podle právního důvodu užívání bytu (stav k 26. březnu 2021)

¹⁾ obydlené byty, u kterých byl zjištěn právní důvod užívání bytu

Z hlediska struktury bytů podle právního důvodu jejich užívání patřila většina z obydlených bytů v ČR i kraji mezi byty ve vlastním domě nebo v osobním vlastnictví (v Pardubickém kraji 72,5 %, tj. čtvrtý nejvyšší podíl mezi všemi kraji při celorepublikové hodnotě 65,6 %). Byty nájemní či pronajaté se na celkovém počtu obydlených bytů v kraji podílely 15,9 %, byty v jiném bezplatném užívání 6,8 % a byty družstevní 1,7 % (počítáno z bytů, u kterých byl zjištěn právní důvod užívání). V mezikrajském srovnání měl Pardubický kraj mezi obydlenými byty čtvrtý nejnižší podíl bytů užívaných na základě nájemní smlouvy a pátý nejnižší podíl družstevních bytů. Zatímco největší zastoupení nájemních či pronajatých bytů evidujeme v Praze (35,1 %), nejmenší zastoupení těchto bytů měl mezi obydlenými byty Zlínský kraj (12,5 %, při celorepublikovém průměru 21,5 %). Družstevní byty byly nejvíce zastoupeny v Ústeckém kraji (8,3 %), naopak nejméně v Karlovarském kraji (0,6 %, při průměru za celou Českou republiku 3,4 %).

Obydlené byty¹⁾ v ČR a krajích podle právního důvodu užívání bytu

¹⁾ obydlené byty, u kterých byl zjištěn právní důvod užívání bytu

Ve srovnání s předchozím sčítáním, které proběhlo v roce 2011, se podíl bytů užívaných na základě nájemní smlouvy snížil ve všech krajích ČR. Celorepublikově se zastoupení těchto bytů na obydlených bytech se zjištěným právním důvodem užívání snížilo o 2,8 procentního bodu na 21,5 % k 26. březnu 2021, v Pardubickém kraji pak o 3,2 procentního bodu na 15,9 % (tj. pátý nejvyšší pokles mezi všemi čtrnácti kraji ČR). Zatímco k nejvýraznějšímu poklesu mezi kraji došlo v tomto období v Karlovarském kraji (o 5,1 procentního bodu na 22,4 %), nejméně výrazný pokles evidujeme ve Středočeském kraji (o 1,7 procentního bodu na 14,4 %).

Obydlené byty v rodinných a bytových domech¹⁾ v ČR a Pardubickém kraji
podle hlavního zdroje energie používaného k vytápění (hodnoty v %, stav k 26. březnu 2021)

Z hlediska struktury bytů v rodinných domech podle hlavního zdroje energie používaného k vytápění patřila více než polovina z obydlených bytů v ČR i kraji mezi byty vytápěné plynem. V Pardubickém kraji využívalo tento zdroj energie jako svůj hlavní zdroj 51,2 % bytů v rodinných domech (počítáno z domů, u nichž byl zjištěn hlavní zdroj energie používaný k vytápění), což znamená šestou nejvyšší hodnotu mezi kraji při celorepublikovém podílu 50,1 %. Přibližně pětina vlastníků či nájemníků bytů v rodinných domech uváděla jako svůj hlavní zdroj energie využívaný k vytápění dřevo, dřevěné brikety nebo pelety (v kraji 21,7 %, v celé ČR 18,8 %). Okolo desetiny majitelů či nájemníků využívalo jako hlavní zdroj energie k vytápění uhlí, koks či uhelné brikety (v kraji 12,1 %, celorepublikově 11,5 %). Také elektřina byla využívána přibližně v desetině případů (v kraji 9,6 %, v celé ČR 12,7 %), tepelné čerpadlo pak přibližně u každého dvacátého bytu v rodinném domě (krajský podíl činil 4,1 %, celorepublikový 5,4 %). V bytových domech měla většina obydlených bytů jako svůj hlavní zdroj energie k vytápění kotelnu sídlící mimo dům (v kraji 59,3 %, celorepublikově 65,0 %), plyn byl využíván v třetině, respektive čtvrtině případů (v kraji 32,1 %, v celé ČR 26,1 %), elektřina přibližně ve dvacetině případů (v kraji 5,5 %, v celé ČR 6,5 %).