Cizinci v Pardubickém kraji ke konci roku 2020 (včetně zaměstnaných cizinců)

 

2. 3. 2022

Ke konci roku 2020 žilo v Pardubickém kraji 20 551 občanů cizích zemí, což byl dosud nejvyšší zaznamenaný počet za dobu existence kraje. Většinu cizinců v kraji můžeme zařadit mezi občany evropských zemí (81,7 %). Do kategorie cizinců z mimoevropských zemí spadalo 3 759 osob, z nichž 91,1 % bylo občany asijských zemí. Převážná část cizinců v kraji žila v okrese Pardubice (57,9 %). V kraji bylo ke konci roku 2020 evidováno 2 297 podnikatelů s cizím státním občanstvím, z toho 34,9 % s občanstvím Ukrajiny.

Na konci roku 2020 byl v Pardubickém kraji zaznamenán dosud nejvyšší počet cizinců za dobu existence kraje. Celkem se jednalo o 20 551 občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu (bez azylantů). Ve srovnání se stavem z konce roku 2019 žilo v kraji o 1 303 cizinců více. Na meziročním přírůstku cizinců v kraji se podíleli zejména občané Ukrajiny (přírůstek 965 osob). Občané ostatních zemí se na přírůstku cizinců v kraji podíleli spíše v desítkách osob. Druhý nejvyšší nárůst v absolutním vyjádření měli občané Slovenska (92 osob), následovali občané Rumunska (71 osob), Vietnamu (43 osob) a Turecka (42 osob). V celkové statistice cizinců v kraji se ovšem promítl také meziroční úbytek občanů Gruzie (46 osob), Srbska (39 osob) nebo Běloruska (31 osob). Data o občanech dalších zemí jsou k nalezení v přílohové tabulce.

Cizinci v Pardubickém kraji podle pohlaví a státního občanství (stav k 31. 12.)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie
tabulka

Nejpočetnější zastoupení mezi cizinci v kraji měli ke konci roku 2020 občané Ukrajiny (30,2 %) a Slovenska (21,2 %), kteří dohromady tvořili polovinu cizinců v kraji. Poměrně výrazně byli mezi cizinci v kraji zastoupeni také občané Vietnamu (7,6 %), Rumunska (6,5 %), Polska (6,3 %), Bulharska (6,1 %) a Mongolska (5,3 %). Dále následovali občané Srbska (1,9 %), Maďarska (1,5 %), Ruska (1,2 %) a Moldavska (1,0 %). Občané ostatních více než 100 zemí se na všech cizincích v kraji podíleli pouze 11,1 %.

Cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech podle státního občanství k 31. 12. 2020
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie
tabulka

Celorepubliková struktura cizinců podle občanství vykazuje ve srovnání s Pardubickým krajem zejména vyšší podíl občanů Ruska (o 5,4 procentního bodu) a nižší podíl občanů Ukrajiny (o 4,1 procentního bodu), Mongolska (o 3,7 procentního bodu), Rumunska (o 3,6 procentního bodu), Bulharska (o 3,3 procentního bodu) a Polska (o 3,0 procentního bodu). Na podprůměrné zastoupení občanů Ruska v kraji poukazuje také skutečnost, že v kraji žilo pouze 0,6 % ze všech Rusů v ČR. Naopak nadprůměrně zastoupeni byli občané Mongolska. Ke konci roku 2020 žilo v Pardubickém kraji 10,8 % ze všech Mongolů v ČR.

V České republice žilo ke konci roku 2020 celkem 632 570 cizinců, přičemž přibližně polovina z nich žila na území Prahy a Středočeského kraje (50,4 %). Nejvíce atraktivní byla pro cizince Praha. V té pobývala třetina ze všech cizinců v ČR (36,1 %). Naopak nejméně atraktivní byl pro cizince Zlínský kraj, na jehož území žilo pouze 1,8 % ze všech cizinců v ČR. Počet cizinců v Pardubickém kraji byl pátý nejnižší mezi kraji, přičemž na kraj připadala 3,2 % z celkového počtu cizinců v ČR.

Většina občanů cizích zemí v kraji byla ke konci roku 2020 evidována v okrese Pardubice (57,9 %). V tomto okrese žilo 83,6 % Bulharů z Pardubického kraje, 83,3 % Rumunů, 81,4 % Srbů a 78,9 % Mongolů. V okrese pobývala také více než polovina občanů Ruska (64,9 %), Maďarska (59,4 %) či Slovenska (58,0 %). Naopak převážná část občanů Polska z Pardubického kraje byla soustředěna v okrese Ústí nad Orlicí (63,1 %).

Ke konci roku 2020 pocházely více než tři čtvrtiny z celkového počtu cizinců v České republice z evropských zemí (77,5 %). Mezi občany zemí Evropské unie můžeme zařadit 38,6 % cizinců v ČR (bez osob ze Spojeného království, které vystoupilo z EU během roku 2020). Převážnou část občanů mimoevropských zemí tvořili občané Asie (84,9 %); občané Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku se podíleli 9,3 %, občané Afriky 5,1 % a občané Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,6 %.

Cizinci v ČR a Pardubickém kraji podle geografické zóny k 31. 12. 2020
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie
tabulka

Také v Pardubickém kraji patřila ke konci roku 2020 většina cizinců mezi občany evropských zemí (81,7 %, tj. o 4,2 procentního bodu více než v celé ČR). Ze zemí Evropské unie byly více než dvě pětiny cizinců v kraji (44,3 %, tj. o 5,7 procentního bodu více než v celé ČR). Do kategorie cizinců z mimoevropských zemí můžeme zařadit 3 759 osob, z nichž 91,1 % bylo občany Asie. Ze Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku pocházelo 5,5 % mimoevropských cizinců v kraji, z Afriky 3,0 % a z Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,4 %.

Podle územního členění krajů měla jednoznačně nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu ke konci roku 2020 Praha (17,1 %). S již výrazně nižším podílem cizinců následoval Karlovarský kraj (7,5 %) a poté Plzeňský kraj (7,1 %). Naopak nejnižší podíl cizinců na obyvatelstvu měly kraje na východní straně republiky (Zlínský kraj 2,0 %, Olomoucký kraj 2,2 % a Moravskoslezský kraj 2,3 %). Pardubický kraj se nacházel s téměř čtyřprocentním podílem (3,9 %) uprostřed žebříčku krajů (8. nejvyšší hodnota). Ve srovnání se stavem z konce roku 2019 se podíl cizinců na obyvatelstvu zvýšil ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde došlo k poklesu o 0,1 procentního bodu. Nejvyšší růst byl zaznamenán v Praze (o 1,2 procentního bodu). V Pardubickém kraji evidujeme šestý nejvyšší meziroční růst mezi všemi kraji (0,2 procentního bodu).

Podle územního členění okresů se podíl cizinců na obyvatelstvu pohyboval v rozmezí od 1,1 % v okrese Opava do 17,1 % v okrese Praha. V rámci Pardubického kraje měl nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu okres Pardubice (6,8 %, tj. 11. nejvyšší podíl mezi všemi 77 okresy ČR). Naopak nejnižší podíl cizinců na obyvatelstvu můžeme zaznamenat v okrese Svitavy (1,9 %, tj. 9. nejnižší podíl mezi všemi okresy ČR). Okres Ústí nad Orlicí můžeme zařadit s 3,0% podílem cizinců na obyvatelstvu (29. nejnižší podíl mezi všemi okresy ČR) před okres Chrudim (2,5% podíl, tj. 20. nejnižší podíl mezi všemi okresy ČR).

Podíl cizinců na obyvatelstvu v okresech České republiky k 31. 12. 2020

kartogram

Mezi cizinci mají dlouhodobě převahu muži. Ke konci roku 2020 měl Pardubický kraj ve srovnání s celou ČR nadprůměrné zastoupení mužů mezi cizinci. Zatímco v celé ČR tvořili muži 57,1 % cizinců, v kraji bylo zastoupení mužů mezi cizinci ještě o 2,8 procentního bodu vyšší. Z okresů kraje měli muži největší převahu v okrese Pardubice (61,5 %), dále následovaly okresy Chrudim (60,9 %), Ústí nad Orlicí (56,5 %) a Svitavy (55,5 %).

Cizinci v Pardubickém kraji podle věkových skupin a pohlaví (stav k 31. 12.)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie
graf

Podle věkových skupin můžeme většinu cizinců v kraji zařadit mezi osoby v produktivním věku (15–64 let). Ke konci roku 2020 spadalo do této věkové skupiny 87,8 % cizinců v kraji. Do věkové skupiny 0–14 let patřilo 8,1 % cizinců v kraji a do věkové skupiny 65letých a starších 4,1 % cizinců. Zároveň více než polovina cizinců v kraji (50,5 %) spadala do věkové kategorie 25–44 let.

Zatímco ještě na konci roku 2019 měli muži převahu pouze mezi cizinci v produktivním věku (15–64 let), na konci roku 2020 byla převaha mužů patrná i ve věkové kategorii 0–14 let. Ve srovnání se stavem z konce roku 2019 se podíl mužů ve věkové kategorii 0–14 let zvýšil o 1,9 procentního bodu na 51,6 %. Také v dalších věkových kategoriích se zastoupení mužů mezi cizinci meziročně zvýšilo. Ve skupině cizinců 65letých a starších meziročně vzrostlo zastoupení mužů o 0,8 procentního bodu na 48,9 %, přičemž zde muži stále netvořili ani polovinu. V rámci věkové kategorie 15–64 let se pak převaha mužů mezi cizinci zvýšila o 0,1 procentního bodu na 61,2 %.

V dlouhodobějším pohledu (ve srovnání se stavem z konce roku 2005) můžeme vidět ve struktuře cizinců z hlediska věku snížení podílu osob v mladších věkových kategoriích (15–24 let i 25–34 let) a zároveň růst zastoupení osob v navazujících vyšších věkových skupinách.

Zaměstnaní cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech (stav k 31. 12.)
Prameny: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu
tabulka

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Pardubickém kraji ke konci roku 2020 zaznamenáno celkem 26 874 zaměstnaných cizinců, z toho 2 297 mělo platné živnostenské oprávnění. Oproti stavu z konce roku 2019 se počet zaměstnaných cizinců zvýšil o 349 osob (tj. o 1,3 %), přičemž občané cizích zemí s živnostenským oprávněním se na tomto růstu podíleli 21,5 %. Podle nejnovějších dat se počet zaměstnaných cizinců zvýšil také v období mezi lety 2020 až 2021. V tomto období došlo k růstu o 5,5 %, což bylo sice rychlejší tempo růstu než mezi lety 2019 až 2020, ale stále výrazně pomalejší tempo než v předchozím období. Ke konci roku 2021 tak v Pardubickém kraji evidujeme 28 339 zaměstnaných cizinců, z toho 2 350 disponovalo živnostenským oprávněním.

Cizinci s živnostenským oprávněním podle státního občanství k 31. 12. 2020
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu

graf
Mezi podnikateli s cizím státním občanstvím měli v kraji na konci roku 2020 největší zastoupení občané Ukrajiny (34,9 %). Významně byli v kraji zastoupeni také podnikatelé z Vietnamu (21,6 %) a ze Slovenska (20,8 %). Ve srovnání s celou Českou republikou měl kraj ve struktuře cizinců s živnostenským oprávněním zejména vyšší podíl občanů Ukrajiny (34,9 % v kraji, 24,7 % v ČR). Zmínit ovšem můžeme také nižší podíl podnikatelů z Ruska (1,0 % v kraji, 3,8 % v ČR) a Německa (1,3 % v kraji, 3,1 % v ČR). I v tomto případě máme již k dispozici novější data ke konci roku 2021, podle nichž se zastoupení občanů Ukrajiny mezi cizinci s živnostenským oprávněním v kraji meziročně snížilo o 0,4 procentního bodu na 34,5 %. Meziročně se mezi cizinci s živnostenským oprávněním v kraji snížil také podíl podnikatelů z Vietnamu (o 0,3 procentního bodu na 21,3 %). Podíl podnikatelů ze Slovenska zůstal beze změny (20,8 %).