Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2010)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km² (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,2 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 43,9 %. Lesní pozemky pokrývají 29,6 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2010 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a 5. nejnižším průměrným středním počtem 1 147 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,5 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,6 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 20,3 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2010 činil 41,6 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,5 % obyvatel kraje.

K 31. 12. 2010 v kraji žilo 517 164 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s rokem 2009 se jedná o nárůst počtu obyvatel kraje o 0,2 %. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2010 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel 15 - 64 let – oproti roku 2009 o 0,4 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 1,8 %). Počet dětí ve věku 0 – 14 let vzrostl na úroveň roku 2006. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosáhl v roce 2010 hodnoty 107,1 (106,2 v roce 2009). Zatímco u žen dosáhl v roce 2010 index stáří hodnoty 131,4, u mužů to bylo pouhých 84,2. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem při úmrtí u mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.

Jedním ze základních předpokladů zlepšení nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavby. V roce 2010 zaznamenal Pardubický kraj druhý nejnižší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel během posledních deseti let. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o 40 % bytů méně. Počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2009 vzrostl o 2 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2010 mezi kraji sedmý nejnižší. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (641 bytů), nejnižší v okrese Svitavy (198 bytů).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2010 činil v kraji 173,4 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2010 hodnoty 20 982 Kč – 88,2 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (třetí nejnižší mzda po Karlovarském a Zlínském kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v podnicích se sídlem v kraji v roce 2010 v průmyslu čtvrté nejnižší a mzdy ve stavebnictví druhé nejnižší.

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2010 činila v kraji 9,87 % (6. nejnižší mezi kraji ČR) a byla o 0,29 procentního bodu vyšší než v roce 2009. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (12,97 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 27 359 osob představoval 4,9 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2010 v kraji 26 815. Podíl osob ve věku do 24 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 16,2 %. Méně než polovinu (44,7 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 14,6 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (45,4 %) a osob se základním vzděláním (23,7 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 12,6 zájemců o práci, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 20,7 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2010 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele 79,0 % průměru ČR (o 1,7procentního bodu méně než v roce 2009). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 52,0 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2010 dosáhl 36,9 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 8,2 %.

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 542 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť zaujímá 3 602 km, z toho dálnice 9 km, silnice I. třídy měří 460 km a silnice II. třídy 912 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč.

V oblasti vzdělávání bylo v roce 2010 v Pardubickém kraji celkem 309 mateřských škol. V jejich 725 třídách bylo zapsáno 17 490 dětí. V kraji dále působí 252 základních škol s 40 955 žáky, 21 gymnázií se 6 639 studenty, 59 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 17 604 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 9 vyšších odborných škol s 1 078 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů již ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc a dále roste.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2010 na území Pardubického kraje 9 nemocnic s 2 641 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 296 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné se 186 lůžky, dále 143 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 938 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2010 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 964 (z toho 1 934 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 263 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, Skiregion Buková hora, Skiareál Sněžník Dolní Morava. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2010 měl Pardubický kraj celkem 336 hromadných ubytovacích zařízení s 18 793 lůžky, v zařízeních pobývalo 317 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 3,0. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů patří v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji k nejnižším.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2010:

nejvyšší počet narozených telat na 100 krav
nejnižší počet rozvodů na 1 000 obyvatel
nejnižší počet umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
nejnižší počet studentů soukromých vysokých škol na 1 000 obyvatel
nejvyšší podíl investic na ochranu životního prostředí určených na nakládání s odpadními vodami
nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu
nejvyšší průměrná živá hmotnost jatečních býků
nejnižší počet žáků nástavbového studia na 1 000 obyvatel
nejnižší podíl dopravních nehod zaviněných chodcem
nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi a s obtížemi
nejvyšší podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na objemu vývozu z kraje

druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda vědeckých a odborných duševních pracovníků
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví
druhý nejnižší počet osob stíhaných a vyšetřovaných na 1 000 obyvatel

třetí nejnižší tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele
třetí nejvyšší počet zahájených a dokončených bytů v rodinných domech na 1 000 obyvatel
třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
třetí nejvyšší počet narozených selat na 1 prasnici
třetí nejnižší počet sňatků na 1 000 obyvatel
třetí nejvyšší produkce komunálního odpadu na obyvatele
třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
třetí nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 999 obyvatel
třetí nejnižší průměrná kupní cena rodinných domů v Kč/m³
třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
třetí nejvyšší tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na 1 zaměstnance
třetí nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
třetí nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel

čtvrtý nejnižší hrubý domácí produkt na obyvatele
čtvrtý nejnižší čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele
čtvrtý nejvyšší počet zemřelých na 1 000 obyvatel
čtvrtá nejnižší průměrná výše starobního důchodu
čtvrtá nejnižší obytná plocha 1 dokončeného bytu v rodinných domech
čtvrtá nejvyšší snáška vajec na 1 slepici
čtvrtý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy
čtvrtý nejvyšší podíl prasat na 100 ha orné půdy
čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km² (REZZO 1 – 4)
čtvrtý nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu.
čtvrtý nejvyšší podíl domácností s osobním počítačem