Charakteristika okresu Pardubice

Okres Pardubice ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území čtyř tehdy rušených okresů: Holice, Pardubice-město, Pardubice-okolí, Přelouč a několika obcí z okresu Čáslav. Svojí rozlohou 880 km² je nejmenším okresem v kraji, na jeho území se podílí 19,5 %. Hustota zalidnění 204 obyvatel na km² je však v kraji nejvyšší. Dlouhou společnou hranici má na severu s okresem Hradec Králové ze sousedního Královéhradeckého kraje a na jihu s okresem Chrudim. Na severovýchodě hraničí s okresem Rychnov nad Kněžnou a na jihovýchodě s okresem Ústí nad Orlicí. Západní částí pak sousedí se dvěma okresy Středočeského kraje – severozápadně s Kolínem a jihozápadně s Kutnou Horou.

Pardubický okres patří k oblastem s ne příliš členitým povrchem a relativně nízkým výškovým rozpětím. Převážná část území je součástí úrodné Polabské nížiny, náležící z geomorfologického hlediska do celku Východolabské tabule s typickou nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuky). Nejnižší bod 201 m n. m. leží v místech, kde řeka Labe opouští území okresu (u obce Kojice při hranici s okresem Kolín). Dominantou rovinaté krajiny Pardubicka je Kunětická hora (295 m n. m.) ležící v katastru obce Ráby. Menší část území na jihozápadě spadá do oblasti Železných hor. Zde se nachází u obce Holotín nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 398 m. Severovýchodní okraj patří k celku Orlické tabule. Ve srovnání s ostatními okresy v kraji je podnebí okresu Pardubice spíše sušší a teplejší.

Nejvýznamnějším vodním tokem celého okresu je řeka Labe s levostrannými přítoky – řekou Chrudimkou (vlévá se do Labe v Pardubicích) a Loučnou (do Labe ústí nedaleko Sezemic). Díky vhodným terénním podmínkám a bohatosti krajiny pardubického Polabí na vodní toky zde byla již od konce 15. století založena řada rybníků. Ty dnes spolu s ostatními vodními plochami zaujímají 3,1 % území okresu (27,1 km²), což představuje nejvyšší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Nejrozlehlejší vodní plochou je Bohdanečský rybník (158 ha), který byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Dominantou rybniční sítě je ve středověku uměle vybudovaný Opatovický kanál o délce 32 km začínající u Opatovic nad Labem a ústící do Labe u Semína.

Na zemědělskou půdu připadá 59,2 % území okresu (521,5 km²), z toho nejvíce tvoří orná půda (421,3 km²). Trvalé travní porosty rostou na 69,6 km². Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají čtvrtinu rozlohy okresu. Souvislý lesní porost je především na severovýchodním okraji a dále v jihozápadní a západní části okresu. Dominující dřevinou na Holicku a Přeloučsku je borovice, na Pardubicku dub.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je pardubický okres rozdělen na 112 obcí, z toho 8 měst a jeden městys (Choltice). Ke konci roku 2022 žilo v okrese Pardubice 179 537 obyvatel, z toho necelá pětina (18,0 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl městského obyvatelstva byl na Pardubicku nejvyšší mezi okresy kraje (69,2 %). Krajské město mělo 92 149 obyvatel, což bylo 17,4 % z celkové populace kraje, respektive 51,3 % z populace okresu. Od roku 2004 má okres každoročně kladné saldo stěhování a od roku 2020 i převahu počtu zemřelých nad narozenými.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplnilo v okrese Pardubice odpověď na otázku ohledně náboženské víry téměř 122 tisíc osob, tj. 70,2 % obyvatel okresu. Mezi věřící osoby se na Pardubicku zařadilo přibližně 27 tisíc obyvatel, tj. 22,3 % z těch, kteří na dobrovolnou otázku odpověděli. Zastoupení věřících na Pardubicku bylo nejnižší mezi okresy Pardubického kraje. Správní obvod obce s rozšířenou působností Přelouč měl nejnižší podíl věřících ze všech SO ORP v kraji (20,1 %), SO ORP Pardubice druhý nejnižší podíl (22,6 %) a SO ORP Holice čtvrtý nejnižší podíl mezi všemi SO ORP v kraji (23,0 %).

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl pardubický okres nejnižší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob s neukončeným základním vzděláním a bez vzdělání) a také osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení) mezi všemi okresy Pardubického kraje. Naopak podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) a také osob s vysokoškolským vzděláním měl okres nejvyšší mezi všemi okresy kraje. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby s úplným středním vzděláním (32,7 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel měl okres Pardubice více (17,7 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (11,6 %).

Pardubický okres má výhodnou polohu z hlediska dopravního spojení. Jeho územím prochází ze západu na východ celostátně nejvýznamnější železniční trať Praha – Olomouc, která je v železničním uzlu Pardubice křižována tratí Liberec – Havlíčkův Brod. V současné době se pracuje na zlepšení stavu a parametrů pardubického železničního uzlu, jehož součástí je také rekonstrukce železniční stanice Pardubice hlavní nádraží. Ke zkvalitnění dopravního spojení s Hradcem Králové by mělo přispět také zdvoukolejnění další části železniční trati mezi oběma krajskými městy. Pardubice jsou již dostupné z hlavního města po dálnici D11 a navazující rychlostní komunikaci, spojující krajské město s Hradcem Králové. Dopravní situaci v kraji (zejména v okolí krajského města) by měla v budoucnu zlepšit i dálnice D35, jejíž výstavba byla dokončena v roce 2022 v úseku Opatovice nad Labem – Ostrov. Úroveň veřejné dopravy v krajském městě vzrostla po dokončení výstavby terminálu MHD u vlakového nádraží jako součást rekonstrukce přednádraží, která proběhla v letech 2016–2017 a byla z velké části financovaná z dotace ze švýcarských fondů. Výstavba terminálu pro regionální autobusovou dopravu byla před hlavním nádražím dokončena v roce 2023. Letiště v Pardubicích umožňuje smíšený vojenský a civilní provoz. Ke zvýšení zájmu o využívání pardubického letiště by měl přispět nově vybudovaný terminál, který byl uveden do provozu na počátku roku 2018.

Poměrně příznivé klima spolu s půdním složením vytváří dobré podmínky pro zemědělství. Rostlinná výroba je zastoupena pěstováním obilí, řepy, pícnin, olejnin a zeleniny. V živočišné výrobě převažuje produkce vepřového masa, mléka a vajec. Průmyslová výroba je soustředěna zejména ve městech, přičemž nejvýznamnějším centrem průmyslu je krajské město Pardubice. Zde sídlí většina důležitých firem, a to především na okrajích města v rozvíjejících se průmyslových zónách. Z odvětví dlouhodobě převládá výroba elektroniky a výpočetní techniky, významná je i chemie, petrochemie, strojírenství a potravinářství. Průmyslová výroba probíhá též v zázemí krajského města, v Přelouči a v Holicích. Za přispění zahraničních investorů se v posledních letech rozvíjí výroba počítačů, komunikační techniky a subdodávek pro automobilový průmysl. Jejich produkce tvoří hlavní část vývozu z Pardubického kraje. Výrobu elektřiny zajišťují jediné dvě parní elektrárny v kraji spalující hnědé uhlí – v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích.

Okres Pardubice se ve srovnání s jinými okresy České republiky dlouhodobě vyznačuje relativně nízkou nezaměstnaností v zimních měsících, přičemž pracovní příležitosti nabízí i zájemcům o práci ze sousedních okresů. Ke konci roku 2022 činil podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v okrese 2,79 % (druhá nejnižší hodnota v kraji za okresem Ústí nad Orlicí, respektive šestnáctá nejnižší hodnota mezi všemi 77 okresy ČR).

Ve srovnání s ostatními okresy Pardubického kraje má pardubický okres nadprůměrné zastoupení zaměstnaných v odvětví obchodu a služeb. Významného rozvoje dosáhlo zejména v Pardubicích finančnictví a pojišťovnictví. Vybudována byla řada nových obchodních center na území města, skladových areálů a logistických center v jeho zázemí. Po roce 2000 se v pardubickém okrese zintenzivnila bytová výstavba v krajském městě a v jeho zázemí. Projev suburbanizace je nejvíce patrný v obcích ležících na jih a na sever od Pardubic, kde je vliv Hradecko-pardubické aglomerace nejvýraznější. K vyšší kvalitě zdravotní péče v kraji přispěje budovaný Centrální urgentní příjem Pardubické nemocnice. Ke zlepšení životních podmínek v krajském městě přispěla v roce 2015 rekonstrukce třídy Míru na pěší zónu, revitalizace Tyršových sadů a parku Na Špici. Na tyto akce byly využity prostředky z Evropských fondů. Z dalších významných staveb v Pardubicích s dokončením v roce 2023 je možné zmínit rekonstrukci fotbalového stadionu a přestavbu Automatických mlýnů v historickém centru města na galerii.

K rozvoji vzdělanosti nemalou měrou přispívá dynamicky se rozvíjející Univerzita Pardubice, která vznikla v roce 1994 rozšířením Vysoké školy chemicko-technologické. Dnes má Univerzita sedm fakult a počet studentů se pohybuje kolem 7 tisíc. Významné postavení na kulturní scéně Pardubického kraje zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Z oblasti sportu má nadregionální význam dostihový závod Velká pardubická steeplechase a motocyklové závody Zlatá přilba.

K turisticky atraktivním místům okresu patří historické jádro Pardubic se zámkem, postupně rekonstruovaný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a lázeňský areál v Lázních Bohdaneč. Za národní kulturní památku byl v polovině 90. let vyhlášen historický areál hřebčína v Kladrubech nad Labem, který prošel v letech 2014 a 2015 nákladnou rekonstrukcí za přispění fondů EU. V roce 2019 byl areál zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Pozoruhodné jsou expozice Afrického muzea v Holicích. Možnosti sportovního vyžití zejména pro cykloturistiku a pěší turistiku nabízí okolí bohdanečských rybníků a Kunětické hory. Pro vodní turistiku je vhodný Opatovický kanál. Naučné stezky osvětlují rybníkářskou tradici na Pardubicku. Vzhledem k tomu, že se Pardubicko přes veškerá opatření vyznačuje vyšší úrovní znečištění životního prostředí, využívá řada obyvatel tohoto regionu možnosti rekreovat se také v sousedních okresech, zejména na Chrudimsku.