Při Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2021, se také zjišťovaly základní informace o bytovém fondu. Ve sčítacích formulářích byl mimo jiné dotaz na právní důvod užívání bytu, počet pokojů a plochu bytu. Zaznamenávala se také technická vybavenost bytu, způsob a zdroj energie vytápění.

Obydlenost bytů

Kart. 1 Podíl obydlených bytů v SO ORP Jihočeského kraje

Při SLDB 2021 se opět zjišťovalo skutečné místo, kde lidé bydlí, tedy obvyklé bydliště. Údaj se mohl lišit od adresy trvalého pobytu, který měla dotyčná osoba uvedenou v dokladech (registrovaný pobyt). Ze zjištěných údajů je tedy možné do určité míry zjistit počet obydlených, případně neobydlených bytů na daném území. Nicméně neobydlené byty nemusí být prázdné, ale jsou např. používány jako druhé bydlení dané domácnosti (chalupa, pronajatý byt pro pracovní záležitosti v jiném městě, rekreační byt v horách), ale členové domácnosti se v nich nesečetli.

Právní důvod užívání bytu

V Jihočeském kraji bylo ve sčítacích tiskopisech jako důvod užívání bytu nejčastěji uvedeno bydlení ve vlastním domě (43,9 %). Tato skutečnost byla nejvýraznější v SO ORP Trhové Sviny (59,8 %), nejmenší podíl užívání bytu ve vlastním domě byl zjištěn ve správním obvodě České Budějovice (37,9 %). Bytů v osobním vlastnictví bylo v kraji k dispozici 24,1 %, nejvíce na Strakonicku (31,8 %), nejméně v SO ORP Týn nad Vltavou (9,9 %). V tomto správním obvodě byl naopak výrazný podíl bytů v družstevním vlastnictví (18,8 %), přičemž v celém kraji činil podíl družstevních bytů 3,4 %. Formou nájmu nebo pronájmu bylo v kraji užíváno celkem 18,8 % bytů, nejvíce na Vimpersku (26,3 %) a nejméně ve správním obvodě Milevsko (13,2 %). Právní důvod užívání bytu nebyl zjištěn u 7,1 % obydlených bytů v kraji.

Počet obytných místností

Do počtu obytných místností bytu je možné zahrnout kuchyň nebo udávat počet místností bytu bez kuchyně. Ve sčítacích formulářích byl dotaz na kuchyň jako samostatnou místnost nebo kuchyňský kout, jako součást jiné místnosti, případně se jednalo o byt bez kuchyně nebo kuchyňského koutu. Průměrný počet obytných místností včetně kuchyně byl v ČR 3,9 místnosti. Nejmenší byty byly sečteny v hlavním městě Praze (3,2 obyt. místností), největší v Kraji Vysočina (4,3 obyt. místností). V Jihočeském kraji měly byty průměrně 4,1 obytných místností. Ze zjištěných údajů vyplynulo, že v Jihočeském kraji převažují byty s 5 a více pokoji včetně kuchyně (34,0 %), čtyřpokojových bytů byl zjištěn podobný podíl (33,1 %). Třípokojových bytů, tedy 2+1 nebo 3+kk bylo sečteno 20,4 %. Bytů typu 1+1 nebo 2+kk bylo v kraji v době sčítání 9,7 % a nejmenších bytů typu garsoniéra nebo 1+kk bylo 2,8 %.

Plocha bytu

Plochou bytu se ve sčítacím formuláři vyjadřovala plocha bytu bez teras, balkonů, sklepů, půdy. V Jihočeském kraji bylo nejvíce bytů s plochou od 60,0 do 79,9 m²  (31,3 %). Podíl nejmenších bytů do 40 m² byl nejvýraznější v Praze (10,8 %), naopak podíl největších bytů (150 a více m²) byl nejvyšší ve Středočeském kraji (17,4 %). Na území kraje byly nejmenší byty (do 39,9 m²) nejvíce zastoupeny v SO ORP České Budějovice (6,7 %), nejvyšší podíl bytů s rozlohou 150 a více m² bylo zjištěno  na Trhovosvinensku (16,4 %).

Počet bydlících osob

V České republice i Jihočeském kraji bydlelo v době sčítání v jednom bytě průměrně 2,3 osob. V hlavním městě byl tento průměr nejnižší (2,0 osoby/byt), naopak nejvyšší hodnoty dosáhl na území Kraje Vysočina (2,5 osoby/byt). V Jihočeském kraji bylo obydleno jednou osobou 34,4 % bytů, dvě osoby obývaly 30,2 % bytů, tři osoby bydlely v 15,7 % bytů a čtyři osoby 14,0 % bytů. Celkem 5,7 % bytů v kraji bylo obydleno pěti a více osobami. Na území Jihočeského kraje byly nejméně obydlené byty v SO ORP České Budějovice a Písek (2,2 osoby/byt), nejvíce osob v bytě žilo na Dačicku (2,5).

Kart 2 Průměrný počet bydlících osob v jednom bytě

Technická vybavenost bytů

Při SLDB 2021 se zjišťovalo zavedení plynu do bytu a napojení na vodovodní síť. V ČR byl plyn zaveden do 68,6 % bytů, nejvíce v Moravskoslezském kraji (82,2 %) a nejméně v Jihočeském kraji (45,7 %). Naprostá většina obydlených bytů, které měly zavedený plyn, byla napojena na veřejnou síť. V Jihočeském kraji tak nebylo na síť napojeno pouze 1,4 % bytů a tyto byty používaly plyn z domovního nebo lokálního zásobníku. Na území kraje je plynofikace bytů výrazně odlišná, nejvíce bytů s připojením na plyn bylo sečteno v SO ORP České Budějovice (64,6 %), naopak nejméně ve správním obvodě Týn nad Vltavou (12,6 %).

Vodovod byl v ČR zaveden v 92,4 % obydlených bytů, nejvíce v kraji Vysočina (94,7 %), nejméně v Ústeckém a Karlovarském kraji (89,7 %). V Jihočeském kraji bylo připojení na vodovod v 92,8 % obydlených bytů a převažovalo napojení na veřejnou síť (87,6 %). Na soukromý zdroj vody bylo v kraji napojeno 8,1 % bytů, ostatní byty byly vybaveny oběma způsoby připojení. Bez vodovodu byl jen nepatrný počet obydlených bytů. U některých bytů se zavedení vodovodní sítě nepodařilo zjistit. V územním detailu byl nejčastěji zaveden vodovod do bytu v SO ORP Dačice (94,2 %), naopak nejméně ve správním obvodě Kaplice (89,2 %). Výrazné použití soukromého zdroje vody bylo zaznamenáno v SO ORP Milevsko a Blatná (přes 24 %).

Kart 3 Podíl zavedení vodovodu v obydlených bytech

Vytápění

V Jihočeském kraji se způsob vytápění podařilo zjistit u většiny obydlených bytů. Ze zjištěných údajů bylo v kraji v době SLDB 2021 napojeno 34,4 % bytů na ústřední dálkové vytápění, ústřední domovní způsob vytápění používalo 20,5 % bytů. Nejčastěji byly byty vytápěny formou ústředního topení s vlastním zdrojem, tedy v bytě (domě), celkem 35,7 %. Lokální topidla byla v kraji zaznamenána u 9,4 % bytů. U některých obydlených bytů se způsob vytápění nezjistil nebo se používal jiný způsob. Dálkové ústřední vytápění bylo nejčastěji zastoupeno v SO ORP Týn nad Vltavou (47,4 %), výrazně nejméně na Vodňansku (2,5 %), kde byl naopak nejvyšší podíl vytápění formou ústředního domovního. Vlastní zdroj tepla nejčastěji používali na Dačicku (53,3 %), naopak nejméně v SO ORP Strakonice a Týn nad Vltavou (mírně přes 30 %). Lokální topidla, kamna, byla nejvíce používána na Trhovosvinensku (16,7 %), nejméně v SO ORP České Budějovice (5,3 %).

Hlavním zjištěným zdrojem vytápění byly v Jihočeském kraji kotelny mimo dům (35,5 %), uhlí, koks nebo uhelné brikety byly používány k topení u 9,5 % obydlených bytů. Plynem bylo vytápěno 25,9 % bytů, elektřinou 10,8 % bytů a dřevem nebo peletami 18,2 % bytů. U desetiny obydlených bytů se v Jihočeském kraji zdroj energie pro vytápění nezjistil nebo se používal jiný zdroj.

Kotelna mimo dům byla nejčastěji, jak již bylo zmíněno, zdrojem tepla na Vltavotýnsku, nejméně na Vodňansku. Uhlí, koks a brikety se nejvíce používaly na Vimpersku (17,5 %), nejméně v SO ORP České Budějovice (3,3 %). Plyn byl k vytápění nejvíce používán na Třeboňsku (42,1 %), nejméně v SO ORP Týn nad Vltavou (8,3 %). Elektřinou se nejčastěji topilo ve správním obvodě Trhové Sviny (17,3 %), naopak nejméně často na Strakonicku (7,2 %). Také dřevo, případně pelety, byly nejčastěji používány ve správním obvodě Trhové Sviny (33,2 %), nejméně v SO ORP České Budějovice (8,3 %).

Kart 4 Podíl obydlených bytů vytápěných z kotelny mimo dům