Vodovody a kanalizace v Jihočeském kraji v roce 2021

 

V Jihočeském kraji činil v roce 2021 denní odběr pitné vody v domácnostech 82,8 litrů na osobu a den. Meziročně došlo k rozšíření vodovodní i kanalizační sítě a vzrostl počet úpraven vody i počet čistíren odpadních vod (ČOV) v kraji. Ceny vodného a stočného ve všech krajích oproti roku 2020 vzrostly.

Co se meziročních porovnání týče, je nutno brát v potaz, že některá data navázaná na počet obyvatel (podíly obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci, spotřeba vody) jsou ovlivněna výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Údaje proto nejsou plně srovnatelné s předchozími roky.

Vodovody

V roce 2021 bylo v Jihočeském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu necelých 578 tisíc obyvatel, přičemž jejich podíl na celkovém obyvatelstvu kraje činil 90,8 %. Jednalo se o třetí nejnižší podíl mezi kraji Česka, který je zapříčiněn zejména rozdrobenou sídelní strukturou a technickými možnostmi budování této infrastruktury. Celková délka vodovodní sítě v kraji činila 6 490 km a počet vodovodních přípojek dosáhl hodnoty 157,5 tisíc.

Vodohospodářská zařízení v kraji v roce 2021 vyrobila 33,8 mil. m3 vody, přičemž došlo k mírnému meziročnímu nárůstu (+1,2 %). Podzemní voda se na celkovém množství vyrobené pitné vody podílela více než 43 %, její podíl dlouhodobě stoupá.

Z celkového množství vyrobené vody určené k realizaci (32,2 mil. m3) bylo fakturováno 26,4 mil. m3 vody, z toho fakturace pro domácnosti tvořila téměř dvě třetiny. Celkem bylo domácnostem fakturováno 17,5 mil. m3 pitné vody.

Graf 1 Objem vyrobené vody určené k realizaci a její ztráty podle krajů v roce 2021
Graf 1 Objem vyrobené vody určené k realizaci a její ztráty podle krajů v roce 2021

Necelých 18 % vody určené k realizaci se v kraji nefakturovalo, z tohoto množství představovaly ztráty v trubní síti téměř 87 %. Objem tržeb za vodné se meziročně zvýšil o 54 mil. Kč a v roce 2021 dosáhl 1 070 mil. Kč (bez DPH). 

V roce 2021 dosáhlo v Jihočeském kraji množství fakturované vody celkem hodnoty 125,4 l/os./den a bylo o téměř 5 litrů nižší než průměr za celou ČR (130,2 l/os/den). Republikový průměr překonaly pouze tři kraje – hlavní město Praha, Plzeňský kraj a Kraj Vysočina. Nejvíce fakturované vody celkem vykázala Praha (163 l/os./den), nejméně uvedl Zlínský kraj. Rozdíl mezi nimi činil téměř 50 l/os./den.

Graf 2 Specifické množství fakturované vody podle krajů v roce 2021
Graf 2 Specifické množství fakturované vody podle krajů v roce 2021

Specifické množství vody fakturované domácnostem na jihu Čech dosáhlo 82,8 l/os/den a bylo mezi kraji třetí nejnižší. Republikový průměr byl 93,2 l/os/den a překonaly ho čtyři kraje. Nejvíce vody spotřebovaly domácnosti v Praze (120,0 l/os/den), naopak nejmenší spotřeba vody byla zaznamenána ve Zlínském kraji (80,9 l/os./den).

Graf 3 Specifické množství fakturované vody, vodné a stočné podle krajů v roce 2021

Průměrná cena vodného (bez DPH) se meziročně zvýšila ve všech krajích, nejvíce v Praze (+4,7 Kč/m3) a nejméně na jihu Čech (+1,3 Kč/m3). V Jihočeském kraji si vodárenské společnosti za 1 metr krychlový vody účtovaly 40,5 Kč, což byla šestá nejnižší hodnota mezi kraji. Cena vodného byla v kraji již šestým rokem nižší než celorepublikový průměr, který v roce 2021 činil 43,8 Kč/m3. Nejdražší voda tekla z kohoutků v Praze (49,9 Kč/m3), nejlevnější vodu měli v kraji Olomouckém (37,1 Kč/m3).

Přestože cena stočného (bez DPH) v Jihočeském kraji oproti roku 2020 vzrostla o 1,3 Kč/m3 na hodnotu 30,9 Kč/m3, byla druhá nejnižší v Česku. Rozdíl proti republikovému průměru činil 6,3 Kč/m3. Také cena stočného ve všech krajích meziročně vzrostla. Nejdražší stočné vykázal Liberecký kraj (46,4 Kč/m3), zatímco obyvatelé Kraje Vysočina platili za odpadní vody pouze (31,3 Kč/m3).

Kanalizace

V roce 2021 činil v Jihočeském kraji podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizační síť 86,4 %. V domech napojených na kanalizaci ústící do čistíren odpadních vod (ČOV) žilo téměř 519 tisíc osob a délka kanalizační sítě činila 4 168 km. Počtem kanalizačních přípojek (136,4 tisíc) se v mezikrajském srovnání řadil Jihočeský kraj na třetí místo za Středočeský a Jihomoravský kraj.

Množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace bez zpoplatněných srážkových vod činilo 27,5 mil. m3 a meziročně vzrostlo o 2,0 %. Z tohoto množství připadalo 17,8 mil. m3 na vody splaškové a 9,8 mil. m3 na vody průmyslové a ostatní. Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace představoval 96,4 %.

Do vodních toků bylo v Jihočeském kraji vypuštěno 64,2 mil. m3 odpadních vod. Celková hodnota stočného v Jihočeském kraji v roce 2021 činila necelých 1 076,4 mil. Kč, tj. nárůst proti roku 2020 o 6,0 %.

V roce 2021 bylo v Jihočeském kraji 385 čistíren odpadních vod (ČOV), což řadilo kraj na druhou příčku za kraj Středočeský. Celková kapacita ČOV činila 376,5 tisíc m3/den. Na mechanicko-biologickém principu čištění fungovala převážná většina zařízení (379). V rámci mechanicko-biologických ČOV byla více než třetina těch, u nichž v procesu čištění dochází také k dalšímu odstraňování polutantů. Převažovala zařízení s dalším odstraňováním dusíku (71) a s dalším odstraňováním dusíku a fosforu (57). K nejúčinnějšímu čištění docházelo zejména ve formě biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) – téměř 98 %.

Objem kalů vyprodukovaných provozem ČOV činil 11,1 tisíc tun sušiny. Nejčastěji se kaly zneškodňovaly pomocí přímé aplikace a rekultivace (60,0 %) a kompostováním (37,4 %).