V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 31. prosinci 2022 chovalo celkem 220,8 tis. kusů skotu, jejich stavy se meziročně zvýšily o 4,1 %. Chov skotu na jihu Čech byl v porovnání s ostatními kraji ČR druhý největší. V chovu drůbeže došlo k vzestupu početního stavu o 3,8 %, celkem bylo v kraji chováno 1 654,9 tis. kusů. Naproti tomu se snížilo množství chovaných prasat o 3,1 %.

Chov skotu

Ke konci roku 2022 se v jihočeských zemědělských podnicích chovalo 220,8 tis. kusů skotu, jejich podíl na celkovém počtu v ČR chovaného skotu činil 15,88 %. V porovnání s ostatními kraji ČR byl tento podíl na jihu Čech druhý nejvyšší, a to hned za Krajem Vysočina (15,91 %). Situace byla rozdílná oproti předchozímu roku 2021, kdy se nejvíce skotu chovalo právě v Jihočeském kraji; Kraj Vysočina tehdy obsadil v pomyslném žebříčku druhou příčku.

Množství chovaného skotu v jižních Čechách podle stavu k 31. prosinci 2022 zaznamenalo proti stejnému období předchozího roku nárůst o 4,1 %; jednalo se o třetí nejvyšší zvýšení stavů v rámci jednotlivých krajů. Nejvýrazněji se stavy skotu meziročně zvýšily v Jihomoravském kraji (+5,5 %) a v Kraji Vysočina (+4,5 %). Naproti tomu k poklesu početního stavu chovaného skotu došlo pouze ve třech krajích, a to v Olomouckém (−0,2 %), Ústeckém (−0,6 %) a Karlovarském (−1,4 %). Stavy skotu se v České republice úhrnem zvýšily o 2,3 %.

Graf 1 Stavy skotu podle krajů (k 31. 12.)

K 31. 12. 2022 se krávy na celkovém stavu skotu v Jihočeském kraji podílely 41,7 %. Průměrné stavy krav v počtu 93,5 tis. kusů se meziročně zvýšily o 2 858 kusů (+3,2 %); tento nárůst byl o 0,3 procentního bodu vyšší než v předchozím roce. V mezikrajském srovnání se nejvíce zvýšily průměrné stavy krav v Kraji Vysočina (+3,4 %), na jihu Čech byl tento nárůst druhý nejvyšší. V rámci Česka celkový průměrný stav krav meziročně stoupl o 1,5 %. Pouze ve čtyřech krajích došlo ke snížení, nejvíce průměrné stavy krav poklesly v Ústeckém kraji (−2,2 %). Jihočeský kraj se podílel na průměrném stavu krav v ČR 16,0 %, a tím si v mezikrajském srovnání zajistil, shodně s předchozím rokem, první příčku. Na druhé pozici setrval Kraj Vysočina se svým 15,5% podílem.

Graf 2 Průměrný stav krav a výroba mléka v Jihočeském kraji
 

Výroba mléka v Jihočeském kraji za rok 2022 poprvé přesáhla 380 mil. litrů. V meziročním srovnání se zvýšila o 2,3 %. Česká republika jako celek zaznamenala vzestup výroby mléka o 0,9 %. Průměrná denní dojivost se v Jihočeském kraji zvýšila o 2,5 % na 22,5 litru. Prodalo se 366,4 mil. litrů mléka, prodej se zvýšil o 2,6 %. Tržnost mléka byla 96,3 %. Podíl Jihočeského kraje na prodeji mléka zemědělského sektoru České republiky byl třetí nejvyšší – tvořil 11,6 %. Nejvíce prodaných litrů bylo evidováno v Kraji Vysočina (18,9 %).

V roce 2022 se v Jihočeském kraji narodilo 90,5 tis. telat, z nichž 6,7 tis. uhynulo do 3 měsíců věku. Bylo tak celkem odchováno 83,8 tis. telat. V přepočtu na 100 krav přišlo na svět 96,8 telat, z nichž se odchovalo 89,6 kusů.

Tab. 1 Výsledky chovu skotu v Jihočeském kraji

Výroba jatečného skotu na jihu Čech se v roce 2022, podobně jako v dalších osmi krajích ČR, meziročně zvýšila. V jižních Čechách přesáhla 25,2 tis. tun živé hmotnosti, oproti předchozímu období stoupla o 1 713 tun (+7,3 %). Tento stav byl opačný než v roce 2021, kdy se produkce v kraji meziročně snížila (−2,7 %).

V jižních Čechách bylo v roce 2022 zvýšení výroby jatečného skotu (t ž. hm.) oproti předchozímu období čtvrté nejprudší, a to hned po kraji Karlovarském (+9,2 %), Jihomoravském (+8,1 %), a po Kraji Vysočina (+7,7 %). Naproti tomu pokles produkce byl zaznamenán pouze ve čtyřech krajích; výroba jatečného skotu se nejvíce snížila v Olomouckém kraji (−4,8 %). V České republice produkce celkově stoupla o 3,3 %. Jižní Čechy se účastnily na republikové výrobě jatečného skotu druhým nejvyšším podílem (14,8 %) hned za Krajem Vysočina (16,5 %).

Chov prasat

Celkem bylo jihočeskými zemědělci k 31. prosinci 2022 chováno 84,1 tis. kusů prasat, jejich stavy meziročně zaznamenali snížení o 2,7 tis. kusů (−3,1 %). Tento meziroční početní úbytek byl vyšší než v předcházejícím roce 2021, kdy množství prasat pokleslo o 1,1 tis. kusů (−1,3 %). Z celkového počtu chovaných prasat v České republice jich bylo v jižních Čechách evidováno 6,3 %. Tímto podílem kraj, shodně jako ve čtyřech předchozích letech, obsadil sedmou pozici mezi všemi kraji.

V České republice k 31. 12. 2022 celkově pokleslo množství chovaných prasat oproti předchozímu období o 11,0 %. Při bližším pohledu na jednotlivé kraje ČR je zřejmé, že se stavy prasat zvýšily pouze v Libereckém kraji (+12,5 %), v ostatních krajích Česka se naopak snižovaly. K největší redukci chovaných zvířat došlo ve Zlínském kraji (−56,2 %), následovaném Moravskoslezským (−24,0 %) a Olomouckým krajem (−23,5 %). Nejméně se snížily stavy prasat v Karlovarském kraji (−2,7 %). Jihočeský kraj vykázal ke konci roku 2022 druhý nejnižší meziroční pokles početních stavů chovaných prasat.

Graf 3 Stavy prasat podle krajů (k 31. 12.)

Ve struktuře chovu převažují prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v Jihočeském kraji tvořila 33,6 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem roku 2021 se jejich počty snížily o 3 190 kusů (−10,1 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadá na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (31,5 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (25,4 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 9,4 %.

Průměrný stav prasnic se v kraji proti roku 2021 snížil o 7,7 % na 6,7 tis. kusů. V průběhu roku 2022 se narodilo 191,5 tis. selat (28,7 selete na prasnici). Do odstavu uhynulo 28,6 tis. selat, bylo tak odchováno 162,9 tis. kusů, tj. 24,4 selete na prasnici.

Graf 4 Stavy prasat a výroba jatečných prasat v Jihočeském kraji
 

Tab. 2 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji (k 31. 12.)

V roce 2022 došlo v České republice v meziročním srovnání souhrnně k poklesu výroby jatečných prasat (−5,9 %). Produkce poklesla celkem v osmi krajích ČR; největší snížení výroby bylo evidováno ve Zlínském kraji (−21,0 %). Naproti tomu se výroba jatečných prasat zvýšila v pěti krajích, největší vzestup produkce byl dosažen právě v jižních Čechách. Výroba jatečných prasat v Jihočeském kraji v roce 2022 meziročně stoupla o 528 tun živé hmotnosti (+3,7 %), celkem se vyrobilo téměř 15,0 tis. tun. Výroba jatečných prasat se v kraji navýšila již podruhé po sobě, díky čemuž se potvrdil stav z roku 2021, kdy se zastavil dlouhodobý klesající trend této produkce na jihu Čech. Jihočeský kraj setrval se svým 5,4% podílem na výrobě jatečných prasat České republiky v pořadí krajů na sedmé pozici.

Chov drůbeže

K 31. 12. 2022 bylo v jihočeských zemědělských podnicích chováno 1 654,9 tis. kusů drůbeže, tyto stavy se meziročně zvýšily o 59,9 tis. kusů (+3,8 %). Početní nárůst drůbeže na jihu Čech byl ve srovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší. Situace byla tedy opačná než v roce 2021, kdy se jižní Čechy zařadily mezi tři kraje, kde se množství chované drůbeže meziročně snížilo. Podíl jihočeských zemědělců na chovu drůbeže České republiky stoupl o 0,8 procentního bodu proti předchozímu roku na 7,0 %.

Množství drůbeže chované v zemědělských podnicích na území České republiky se ke konci roku 2022 meziročně snížilo o 7,9 %. Úbytek počtu chované drůbeže vykázala většina krajů ČR; nejvíce jejich stavy poklesly ve Zlínském (−41,1 %), Moravskoslezském (−38,4 %) a Středočeském kraji včetně hl. m. Prahy (−35,1 %). Naproti tomu početní vzestup v chovu drůbeže byl evidován pouze ve čtyřech krajích. Nejvíce se jejich stavy rozrostly v Jihomoravském kraji (+64,2 %), následované krajem Karlovarským (+43,0 %).

Graf 5 Stavy drůbeže podle krajů (k 31. 12.)

Z celkového počtu drůbeže v Jihočeském kraji tvořily ke konci roku 2022 nosnice 20,3 %. V zemědělském sektoru celé České republiky zaznamenal průměrný stav nosnic pokles o 10,6 %. Ze všech krajů ČR bylo nejvýraznější snížení v Plzeňském kraji (−28,8 %). Na jihu Čech se průměrný stav nosnic meziročně snížil o 4,8 % na 324,7 tis. kusů. Podíl jižních Čech na průměrném chovu nosnic ČR představoval 6,5 %. Produkce konzumních vajec v kraji byla 100,7 mil. kusů (meziroční snížení o 3,4 %) a průměrná roční snáška 310,0 vajec na nosnici znamenala její zvýšení o 1,5 %.

Graf 6 Průměrný stav nosnic a snáška konzumních vajec v Jihočeském kraji
   

Výroba jatečné drůbeže v České republice, zahrnující produkci masa z kura domácího, krůt, kachen, hus, pštrosů dvouprstých a ostatní drůbeže (křepelek, bažantů, perliček, holubů), se zvýšila v roce 2022 oproti předchozímu období o 0,5 %. Ke zvýšení výroby došlo v šesti krajích České republiky. Nejvyšší vzestup výroby jatečné drůbeže byl evidován v Olomouckém kraji (+40,2 %), následován Středočeským krajem včetně hl. m. Prahy (+8,3 %). Naproti tomu se nejvíce snížila produkce v Karlovarském (−54,4 %), Ústeckém (−24,8 %) a Jihočeském kraji (−10,9 %). Pokles výroby v jižních Čechách nebyl tak prudký jako v předcházejícím roce 2021, kdy úbytek činil 22,4 %. Kraj si tak udržel se svým 8,6% podílem na celkové výrobě jatečné drůbeže v ČR v roce 2022 v pomyslném žebříčku krajů páté místo.

Tab. 3 Chov drůbeže v Jihočeském kraji