Ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2018

 

Jihomoravská hromadná ubytovací zařízení nabízela v roce 2018 přes 45 tisíc lůžek. I když počet ubytovaných hostů překročil hranici 2 milionů osob, lůžka byla obsazena z pouhých 40 %. V nabízených hotelových kapacitách má dominantní postavení krajské město Brno (přes 8 tisíc lůžek v hotelích), nejvíce lůžek v penzionech (4,9 tisíc) nabízí okres Břeclav.

V roce 2018 nabízelo v Jihomoravském kraji své služby 858 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ)[1]. Návštěvníkům bylo k  dispozici 45 176 lůžek v 18 237 pokojích. Oproti roku 2012 (od kterého je srovnatelná časová řada údajů) se počet nabízených kapacit hotelového typu zvýšil, vyjma hotelů, motelů a botelů nižší kategorie (jedna až tři *), ve kterých ubylo přes 1,3 tisíce lůžek. Nejvíce se zvýšil počet hotelů a s tím spojený i počet pokojů a lůžek ve čtyř hvězdičkových hotelech (počet lůžek se zvýšil o 2,9 tisíce) a také v hotelech garni. Přibližně o 1 tisíc se snížil i počet lůžek nabízených v turistických ubytovnách. Od roku 2012 se na jižní Moravě  také zvýšil počet míst pro strany a karavany (o 275 míst), a to především v kempech.

Tab. 1 Hromadná ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2012 až 2018Tab. 1 Hromadná ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2012 až 2018

V rámci kraje je odlišné rozmístění ubytovacích zařízení jednotlivých kategorií[2]. Zatímco hotely dominuji v krajském městě Brně, kde tvoří polovinu všech brněnských HUZ, penziony na Břeclavsku představují dvě třetiny všech HUZ v tomto okrese. Téměř polovina krajského počtu chatových osad, turistických ubytoven a kempů se nachází ve dvou okresech, a to v okresech Znojmo (především v okolí Vranovské přehrady) a Břeclav (kolem vodní nádrže Nové Mlýny). Ostatní hromadná ubytovací zařízení tvoří 11,4 % HUZ v kraji a jsou k dispozici především na Břeclavsku a v Brně. Více jak dvě třetiny míst pro stany a karavany jsou dislokovány v okresech Blansko (např. rybník Olšovec nebo Suchý), Brno-venkov (např. vodní nádrž Nové Mlýny, v katastru obce Pasohlávky) a Znojmo (např. Vranovská přehrada).

Tab. 2 Hromadná ubytovací zařízení podle okresů Jihomoravského kraje v roce 2018 Tab. 2 Hromadná ubytovací zařízení podle okresů Jihomoravského kraje v roce 2018

Při pohledu na podrobnější územní strukturu na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) zjišťujeme nejvyšší absolutní počet HUZ na Znojemsku, za něj se řadí Brno a Břeclavsko. V počtu lůžek má prvenství Brno (13 103 lůžek), s velkým odstupem následuje Znojemsko (5 798), Břeclavsko (4 862) a Mikulovsko (3 619). Nejméně lůžek nabízí Bučovicko, Židlochovicko a Moravskokrulovsko (všechny méně než 300 lůžek). Po přepočtu na 1 000 obyvatel pak jednoznačně před ostatními správními obvody vede Mikulovsko (180 lůžek na 1 000 obyvatel), následuje Pohořelicko s 90 lůžky. V počtu lůžek na 1 km2 převyšuje ostatní obvody krajské město s nabídkou 57 lůžek na 1 km2, s odstupem pak Mikulovsko s 15 lůžky. V přepočtu na 1 000 obyvatel je počet lůžek v HUZ nejnižší na území SO ORP Židlochovice a Šlapanice, v přepočtu na 1 km2 mají nejnižší ubytovací kapacity v SO ORP Moravský Krumlov a Bučovice.

Nabídku míst pro stany a karavany zajišťuje na jižní Moravě především Blanensko, Pohořelicko a Znojemsko (každé přes 1 000 míst), šest správních obvodů (Bučovice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Vyškov a Židlochovice) na možnost využití tohoto druhu rekreačního ubytování není zaměřeno vůbec.

Graf 1 Lůžka v HUZ a místa pro stany a karavany podle SO ORP Jihomoravského kraje v roce 2018Graf 1 Lůžka v HUZ a místa pro stany a karavany podle SO ORP Jihomoravského kraje v roce 2018

 

Turistické oblasti Jižní Moravy

Podle České centrály cestovního ruchu – CzechTourism je celé území České republiky rozděleno do 17 turistických regionů (TR), jedním z nich je i TR Jižní Morava zabírající území celého Jihomoravského kraje. Tento region je členěn do pěti turistických oblastí (TO) – Brno a okolí, Moravský kras a okolí, Pálava a Lednicko – Valtický areál, Slovácko (Jižní Morava) a Znojemsko a Podyjí.

I mezi těmito územími existují rozdíly v turistickém potenciálu. Zatímco nejvíce hromadných ubytovacích zařízení i míst pro stany a karavany se nachází v TO Pálava a Lednicko – Valtický areál (v roce 2018 to bylo 278 zařízení a 1 999 míst a obě tyto hodnoty meziročně vzrostly), největší lůžkovou kapacitu nabízí TO Brno a  okolí (18 104 lůžek; jejich počet se meziročně snížil o 870). Do této turistické oblasti také přijelo nejvíce návštěvníků (přes 960 tisíc), což představuje 47,2 % všech hostů v ubytovacích zařízeních celého regionu. Z jihomoravských turistických oblastí je to jediná oblast, kde je poměr domácích a zahraničních hostů téměř vyrovnaný. V ostatních oblastech převažuje v ubytovacích zařízeních domácí klientela, v TO Moravský kras dokonce dosahuje 85 %.

Tab. 3 Kapacity a návštěvnost HUZ podle turistických oblastí Jihomoravského kraje v roce 2018 Tab. 3 Kapacity a návštěvnost HUZ podle turistických oblastí Jihomoravského kraje v roce 2018  

Od výchozího počtu HUZ v roce 2012 se v TR Jižní Morava snížila lůžková kapacita o 1 148 lůžek, nárůst byl zaznamenán u hotelů, kde kapacitně posílila TO Brno a okolí (+ 1,5 tisíce lůžek) a penzionů, a to především zásluhou TO Pálava a Lednicko – Valtický areál (+ 567 lůžek). V ostatních kategoriích ubytovacích zařízení došlo ke snížení počtu poskytovaných lůžek, nejvíce v kategorii ostatní HUZ (- 1,6 tisíce lůžek). Z turistických oblastí byl největší úbytek lůžkových kapacit zaznamenán v TO Znojemsko a Podyjí (- 1,2 tisíce lůžek) a to napříč všemi kategoriemi HUZ. V této TO se také nejvíce snížil počet míst pro stany a karavany (- 458 míst), i když v celém turistickém regionu Jižní Morava došlo od roku 2012 k nárůstu o 275 míst (téměř 400 míst v TO Moravský kras a okolí a přibližně po 220 místech v TO Pálava a Lednicko – Valtický areál a Slovácko).

Graf 2 Lůžka v HUZ podle turistických oblastí TR Jižní Morava v roce 2012 a 2018 Graf 2 Lůžka v HUZ podle turistických oblastí TR Jižní Morava v roce 2012 a 2018

Mezikrajské srovnání

V počtu ubytovacích zařízení (858) i v počtu lůžek (45 176) se Jihomoravský kraj řadí na 4. místo v mezikrajském srovnání. Podíl ubytovacích kapacit na jižní Moravě na republikovém celku činí 9,1 %, resp. 8,4 %. Ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie má Jihomoravský kraj v republikovém porovnání nadprůměrné zastoupení hotelů a penzionů (v roce 2018 na úrovni 75,1 %; republikový průměr – 66,6 %). Nejvyšší podíl těchto kategorií HUZ je v Karlovarském kraji (78,3 %), pak následuje hlavní město Praha s 77,0 %. Na druhém konci pomyslného žebříčku stojí Kraj Vysočina s 54,8 %. V Jihočeském kraji se nachází nejvíce kempů (137) a chatových osad (61).

V Jihomoravském kraji připadá na 1 000 obyvatel 38,1 lůžek, což je o 12,5 lůžek méně než činí republikový průměr a jižní Morava je touto hodnotou až 10. v pořadí mezi ostatním kraji republiky. Prvenství drží Karlovarský kraj se 116,8 lůžky v přepočtu na 1 000 obyvatel, nejméně vykazuje Moravskoslezský kraj, pouze 25,6 lůžek.

Lepší postavení jižní Morava zaujímá v hustotě lůžek v území, kde hodnota 6,3 lůžek na 1 km2 jej řadí na 6. nejvyšší místo (republikový průměr činí 6,8 lůžek). Ještě lépe si vede v počtu míst, která jsou k dispozici pro stany a karavany, kde s počtem 5 615 takto nabízených ubytovacích kapacit zaujímá Jihomoravský kraj za Jihočeským krajem (14 327 míst) a Středočeským krajem (5 848 míst) třetí místo.

Tab. 4 Hromadná ubytovací zařízení podle krajů v roce 2018 Tab. 4 Hromadná ubytovací zařízení podle krajů v roce 2018

V roce 2018 byla v České republice lůžka v ubytovacích zařízeních využita na 50,0 %. Nadprůměrně jsou lůžka využita pouze v hlavním městě Praze (66,3 %) a Karlovarském kraji (56,2 %), v Kraji Vysočina nejsou nabízená lůžka využita ani ze třetiny. Jižní Morava se 40% využitím obsazuje „až“ 9. místo v mezikrajském porovnání, ale čisté využití lůžek[3] se dlouhodobě meziročně zvyšuje a v roce 2018 dosáhlo téměř dvojnásobku hodnoty z roku 2012.

Tab. 5 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů v roce 2018 Tab. 5 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů v roce 2018


[1] Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

[2] Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb (podle třídy). Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji, který slouží především k přechodnému ubytování motoristů, jímž je umožněno parkování v bezprostřední blízkosti motelu. Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Třída stanovuje požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním v ubytovacím zařízení. Hotel garni je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty. Zabezpečuje rozsah služeb jako hotel příslušné třídy, avšak s omezeným rozsahem stravování (pouze snídaně). Třída stanovuje požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním v ubytovacím zařízení. Pension je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovní společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotely. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs apod.), případně i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy apod.). Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy). Turistická ubytovna je jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech. Ostatní hromadné ubytovací zařízení (splňující kapacitní ukazatele) jsou to např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků (odborových svazů), školicí střediska podniků (odborových svazů) a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.).

[3] Čisté využití lůžek se vypočítává jako podíl počtu přenocování za sledované období a součinu průměrného počtu lůžek k dispozici s počtem provozních dnů

 

Kontakt:
Bc. Iveta Konečná
Krajská správa ČSÚ v Brně
E-mail: 
iveta.konecna@czso.cz
Tel.: 542 528 105