Praha jako územní statistická jednotka

Praha je jedním ze 14 krajů, na které je z hlediska správního členění rozděleno území České republiky. Z dalšího pohledu je Praha statutárním městem, které je řízeno městským zastupitelstvem v čele s primátorem a dělí se na další samosprávná území (městské části). V takovémto postavení je v republice ještě dalších 23 velkých měst jako např. Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem.

Členění CZ-NUTS a LAU

Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) jako standard územního členění států pro statistické účely.

Tato evropská klasifikace vstoupila v České republice v platnost dnem 1. ledna 2000 s označením Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS. Tato nová hierarchie členění území ČR na nižší celky nahradila do té doby platný číselník krajů a okresů a podchytila v té době aktuální územně správní uspořádání České republiky na 14 krajů (Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ze dne 3. prosince 1997, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků). Vymezení statistických územních jednotek bylo provedeno na základě Usnesení vlády České republiky č. 707/1998 ze dne 26. října 1998 Českým statistickým úřadem po dohodě s Eurostatem.

Praha se v době zavedení klasifikace CZ-NUTS členila na 57 samosprávných městských částí sdružených do 15 správních obvodů. V Praze bylo za statistické jednotky úrovně NUTS 4 označeno těchto 15 obvodů. Rok po zavedení CZ-NUTS bylo poslední správní úpravou platnou od 1. 7. 2001 toto členění změněno, Praha se rozdělila do 22 správních obvodů. Rozdělení území hlavního města na 15 jednotek úrovně NUTS 4 zůstalo beze změn.

S účinností od 1. ledna 2008 byla Klasifikace CZ-NUTS aktualizována sdělením ČSÚ č. 201/2007 Sb. Touto aktualizací byly změněny hranice 2 krajů a zrušena okresní a obecní úroveň klasifikace (NUTS 4 a 5). Pro nižší úrovně územního členění začal platit systém LAU (Local Administration Unit, lokální administrativní jednotky). Územní jednotky na úrovni LAU 1 (okresy) přebraly kódy od dřívějších jednotek NUTS 4 s výjimkou hl. m. Prahy. Úroveň členění území LAU 2 (dříve NUTS 5) představují v České republice obce. V systému LAU se na úrovni LAU 1 ani LAU 2 Praha dále nečlení. Hlavní město Praha jakožto obec, okres i kraj zároveň je svým postavením odlišné od ostatních regionů a dělení území se tak vymyká pravidlům použitelným pro kraje či okresy.

V současné době tak klasifikace CZ-NUTS obsahuje 4 úrovně NUTS. NUTS 0 (stát) a NUTS 1 (území) označují území celé ČR (s kódy CZ, respektive CZ0), NUTS 2 představují regiony soudržnosti a NUTS 3 kraje. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je stanoveno na základě omezení podle počtu obyvatel. Na nižších úrovních jsou pak používány tzv. „lokální administrativní jednotky“ (LAU).

Praha je v tomto systému členěna následovně:

• NUTS 2 vyjadřuje oblasti (regiony soudržnosti), Praha je jednou z oblastí s kódem CZ01
• NUTS 3 vyjadřuje celkem 14 krajů, tj. vyšších územních samosprávných celků – Praha je jedním z krajů s kódem CZ010
• LAU 1 vyjadřuje okresy (dříve NUTS4), Praha je uvedena jako jedna jednotka s kódem CZ0100
• LAU 2 vyjadřuje obce (dříve NUTS5), Praha je uvedena jako jedna jednotka

Hlavní město Praha je jedním ze tří krajů, které jsou klasifikovány současně pro úroveň NUTS 2 (oblast) a NUTS 3 (kraj). Takovéto postavení mají ještě kraje Středočeský a Moravskoslezský. Ostatní kraje jsou samostatně vymezeny na úrovni klasifikace NUTS 3 a pro úroveň NUTS 2 jsou sdružovány do větších společných celků. Skutečnost, že území Prahy a dalších dvou krajů jsou totožná pro obě tyto úrovně NUTS, vyplývá z velikosti těchto regionů hodnocené především z hlediska počtu obyvatel.

Základní územní číselníky ČR spolu s klasifikací CZ-NUTS

Členění na 57 městských částí a 22 správních obvodů

Dlouhodobě relativně stabilní je územní členění Prahy na 57 městských částí. Rozdělení Prahy na městské části bylo provedeno na základě zákona č. 418/90 ČNR s účinností od 24. 11. 1990. K tomuto datu vzniklo 56 městských částí, z nichž na městské části Praha 1 - 10 byla přenesena působnost bývalých ONV Praha. V roce 1992 byla rozhodnutím Rady Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 12/19 ze dne 6. 1. 1992 vyčleněna část katastrálního území Troja z obvodu Praha 7 a byla vytvořena samostatná 57. městská část.

S účinností od 1. 1. 1995 byly vedle městských částí Praha 1 - 10 přenesenou působností pověřeny i městské části Praha 11 – 15. Praha tedy měla od roku 1995 15 správních obvodů. Další změnou bylo rozšíření počtu správních obvodů z 15 na 22. Usnesením ZHMP č. 25/18 z 21. 12. 2000 byl od 1. 7. 2001 výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. Toto členění Prahy je platné i v současnosti.

Vedle těchto větších změn územního členění docházelo v Praze i k dalším dílčím změnám:

• v roce 1994 došlo ke změně hranic mezi městskými částmi Praha 5 a 13, Praha 6 a Praha-Řepy, Praha 9 a Praha-Kyje (Praha 14), Praha 10 a Praha-Horní Měcholupy (Praha 15),
• v roce 2005 došlo ke změně hranic městských částí Praha 6 a Praha-Suchdol,
• v roce 2007 došlo k přesunutí MČ Praha-Čakovice do působnosti správního obvodu Praha 18,
• v roce 2009 došlo k narovnání katastrální hranice mezi MČ Praha-Dubeč a MČ Praha-Dolní Měcholupy.

Mapy se zobrazením územního a správního členění hl. m. Prahy

 

Členění na 10 obvodů

Časově dlouhé trvání má územní rozdělení Prahy na 10 obvodů. Zavedeny byly v roce 1960, shodně s vymezením okresů. Ještě dnes některé instituce státní správy data třídí podle těchto územních hranic. Toto členění má podstatnou výhodu v tom, že je možné značnou část statistických dat uvádět v delší časové řadě.