Historie vnitřního uspořádání hlavního města Prahy

Jak se dělí Praha?

Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí.

Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání.

Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská – Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 Josefov, 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň.

Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí.

Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí.

1922 – městské části Praha I. – XIX.
Praha I.- Staré Město
Praha II. - Nové Město
Praha III. - Malá Strana
Praha IV. - Hradčany
Praha V.- Josefov
Praha VI. - Vyšehrad
Praha VII.- Holešovice - Bubny
Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic
Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín
Praha X. - Karlín
Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice
Praha XII. - Královské Vinohrady
Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice
Praha XIV.- Nusle, Michle, Pankrác, Krč
Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší
Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle
Praha XVII. - Košíře, Motol a Jinonice
Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Liboc
Praha XIX. - Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín

Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti.
Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území.

1923 – správní obvody Praha 1 – 13
Praha I. až VII. – Praha 1
Dále již správní členění kopírovalo členění územní.

Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území.

1947 – správní obvody Praha 1 – 14
Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14.

Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.

1949 – správní obvody Praha 1 – 16

Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem.
Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla.

1960 – správní obvody Praha 1 – 10
Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území.

Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo.
Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu.

V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km2 a 67 280 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km2 a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků.

K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části.

1990 – 56 městských částí

Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území.

První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území Troja, které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57.

1992 – 57 městských částí


Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15.
Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.

1994 – správní obvody Praha 1 – 15


Praha 1 – MČ Praha 1
Praha 2 – MČ Praha 2
Praha 3 – MČ Praha 3
Praha 4 – MČ Praha 4
Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence
Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol
Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja
Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves
Praha 9 – MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice,
MČ Praha- Vinoř, MČ Praha-Čakovice
Praha 10 – MČ Praha 10
Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice
Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha-Kunratice
Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy
Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice,
MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy,
MČ Praha-Koloděje
Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001. Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Statistická zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. Například SLDB 2001, které proběhlo k datu 1.3.2001, bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění.

2001 – správní obvody Praha 1 – 22


Usnesením ZHMP č. 25/18 z 21. 12. 2000 byl od 1. 7. 2001 výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských čáctí změněn název ze jmenovitého označení na označení číselné.

Praha 1 – MČ Praha 1
Praha 2 – MČ Praha 2
Praha 3 – MČ Praha 3
Praha 4 – MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice
Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha- Slivenec,
Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol
Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja
Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves
Praha 9 – MČ Praha 9
Praha 10 – MČ Praha 10
Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice
Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš
Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje,
Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice
Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice,
Praha 16 – MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence
Praha 17 – MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín
Praha 18 – MČ Praha 18, MČ Praha-Čakovice
Praha 19 – MČ Praha 19,MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř
Praha 20 – MČ Praha 20
Praha 21 – MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje
Praha 22 – MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí.