Statistické šetření spotřebitelských cen vybraných potravinářských produktů

Jednou z forem statistických zjišťování je i přímé statistické zjišťování, které získává údaje o výši spotřebitelských cen vybraných druhů potravinářského zboží v členění podle krajů. Portfolio vybraných potravinářských výrobků tvoří kvantitativně a kvalitativně srovnatelní cenoví reprezentanti základních potravinářských výrobků. Cílem šetření spotřebitelských cen základních potravin je zjistit ceny placené spotřebiteli a jejich prezentace jak zástupcům veřejné správy, tak i široké veřejnosti. Výhodou těchto šetření prováděných krajskými správami ČSÚ je regionální charakter zjištěných spotřebitelských cen, na rozdíl od standardizovaného indexu spotřebitelských cen na úrovni ČR. Z tohoto důvodu nelze zaměňovat ani porovnávat průměrné ceny vybraných potravinářských výrobků zjištěné šetřením v krajích s indexem spotřebitelských cen na úrovni ČR.

Přímé zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží se do roku 2008 zjišťovalo jednou týdně, v letech 2009 a 2010 čtrnáctidenně a od roku 2011 se zjišťuje jednou za měsíc. Aktuální ceny vybraných 27 druhů potravin se šetří pravidelně 1x za měsíc ve 4 až 6 prodejnách různého typu v pevně stanovených termínech. Průměrné ceny za jednotlivé kraje a Českou republiku jsou zveřejňovány pravidelně jednou za čtyři týdny na webových stránkách ČSÚ.

Vzhledem k metodice přímého zjišťování cen jednotlivých potravinářských výrobků musíme při vyhodnocování a posuzování výše cen v jednotlivých krajích a úhrnem za Českou republiku mít na zřeteli, že uváděné ceny mají pouze orientační charakter.

Ceny světlého lahvového piva se v Plzeňském kraji drží

Pivo je pro Plzeňský kraj typickým produktem i z hlediska spotřebitelské ceny. Ačkoli např. maloobchodní ceny másla zažívají v současné době prudký cenový nárůst, ceny světlého lahvového piva zůstávají v našem kraji stabilní. Průměrná cena 0,5 l lahvového světlého piva k 15. 9. 2017 byla 10,86 Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2015 zůstává přibližně stejná (11,01 Kč v roce 2015). Cena uvedeného typu piva se v Plzeňském kraji pohybuje od počátku roku převážně pod hodnotou republikového průměru.

Pokud bychom si vytvořili nákupní koš základních potravin odpovídající vybraným potravinářským produktům u měsíčního šetření, všechny položky v koši sečetli a zjistili cenu za nákup, vyjde tento nákupní koš nejdráže spotřebitele v Libereckém kraji, kde nakupující zaplatí 1 647,60 Kč. Nejlevněji nákup naopak vyjde v kraji Olomouckém, tam spotřebitel zaplatí 1 555,30 Kč. Plzeňský kraj se pohybuje mírně nad průměrnou cenou tohoto nákupního koše na místní úrovni.

Zářijové ceny v tabulce uvedených potravin v Plzeňském kraji stouply oproti stejnému období loňského roku v průměru o 12,1 %. Hned po másle nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o 31,8 %. Hovězí maso zadní bez kosti zdražilo o 4,0 %, vepřové maso s kostí v průměru o 14,8 % a kuře celé kuchané o 2,4 %. Šunkový salám, jako jediný zástupce uzenin ve zvoleném portfoliu cenových reprezentantů, zaznamenal navýšení o 17,9 %. Těstoviny vaječné stouply o 17,4 %, což zřejmě souvisí s vyšší cenou vajec, naopak rýže poklesla o 5,6 %. Chleba konzumní kmínový je prodáván v průměru o 12,5 % dráž a obdobně pečivo pšeničné bílé (o 16,4 % dráž).

K 15. 9. 2017 byly dále zjištěny oproti stejnému období roku 2016 vyšší spotřebitelské ceny u mléka pasterizovaného polotučného (o 9,7 %), u másla o 57,3 %, bílého jogurtu netučného o 13,3 % a eidamské cihly o 11,3 %.

U další skupiny potravin sledovaných na úrovni krajů, ovoce a zeleniny, lze vypozorovat i opačné pohyby cen, například brambory zlevnily meziročně o 6,8 %, což souvisí s vyšší sklizní v roce 2016, která oproti roku 2015 vzrostla o 57,7 %. Rajská jablka zlevnila nejvíce z šetřeného koše potravin, a to meziročně o 23,9 %. K poklesu ceny došlo též u banánů, které pořídíme o 16,8 % levněji, u mrkve o 20,0 %, naopak k mírnému zvýšení o 1,0 % došlo u paprik a ke zvýšení o 9,7 % došlo u jablek.

S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že se ceny vyvíjí ku prospěchu vegetariánské stravy, kde lze říci, že jako synergický efekt dochází při nákupu k úspoře finančních prostředků.