Ovocné sady Kraje Vysočina v roce 2017 - plochy výrazně klesly

 

V loňském roce se uskutečnilo šetření o ovocných sadech, které se provádí ve všech členských státech Evropské unie, a to každých 5 let. V České republice proběhlo poprvé v roce 2007 a od roku 2012 se provádí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU). Cílem tohoto šetření bylo zjistit produkční potenciál ovocných sadů, odrůdovou skladbu, věkovou strukturu a hustotu výsadby vybraných druhů ovocných stromů. Do statistického zjišťování Šetření o sadech za rok 2017 byli zahrnuti všichni pěstitelé ovoce vedení v Zemědělském registru, kteří k 1. květnu 2017 obhospodařovali minimálně 0,20 ha ovocných sadů a jejichž produkce byla určena především pro trh.

V Kraji Vysočina bylo do šetření zahrnuto 19 pěstitelů, kteří obhospodařovali 88 hektarů ovocných sadů. Proti roku 2012 se počet pěstitelů snížil více než o třetinu a výrazně se zmenšila i plocha ovocných sadů, neboť proti minulému šetření ubylo téměř 60 % výměry.

Plochy  sadů podle ovocných druhů v Kraji Vysočina
 

Vysočina není typická oblast pro pěstování ovoce, o čemž svědčí i pohled na mezikrajské srovnání, kde menší plochu ovocných sadů má již pouze Karlovarský kraj.

Celková plocha sadů v hektarech podle krajů

Na Vysočině jsou nejrozšířenějším ovocným stromem jabloně, které se pěstují na výměře 17 hektarů, což je nejméně mezi kraji v ČR. Proti roku 2012 se jedná pouze o jednu sedminu rozlohy. Z celkové plochy sadů zabírají jabloně 20 % a více než tři čtvrtiny jabloňových sadů jsou mladší patnácti let.

Struktura jabloňových sadů podle stáří výsadby

Nejrozsáhlejší jabloňové sady se nachází ve Středočeském kraji (včetně Hl. města Prahy), kde tvoří 22,2 % výměry těchto sadů v ČR. Druhým v pořadí je Ústecký kraj (14 %) a následuje Jihomoravský kraj (13,6 %). Průměrná hustota jabloní v Kraji Vysočina představovala 603 stromů na hektaru, což je druhá nejnižší hodnota v rámci ČR po kraji Karlovarském.

Výměra jabloňových sadů a hustota výsadby v roce 2017

Dalším nejrozšířenějším druhem ovocných stromů jsou na Vysočině slivoně. Ty se pěstují na výměře 12,54 ha a z celkové výměry sadů v kraji je to 14,2 %. Nejvíce slivoní je pěstováno ve Zlínském kraji, kde se nachází čtvrtina slivoňových sadů.

Z dalších druhů ovoce jsou pěstovány hrušně, které představují 1,7 % výměry ovocných sadů Vysočiny a to na rozloze 1,52 ha. Celkově se jedná o 235 stromů, takže průměrná hustota hrušňových sadů představovala 154 stromů na jeden hektar. Nejvíce hrušní je pěstováno ve Středočeském kraji (včetně Hl. města Prahy), kde se jich nachází 36 %.

Okrajově jsou na Vysočině pěstovány broskvoně, jedná se o výměru 0,44 ha, která je osázena 287 stromy. Nejvíce broskvoní je pěstováno v Jihomoravském kraji (68 %).

Meruňky jsou pěstovány na 4,47 hektarech s celkovým počtem 1 212 stromů. Meruňkové sady na Vysočině jsou starší než patnáct let a většina jich je osázena středně ranými a pozdními odrůdami. Nejvíce meruněk se nachází v sadech Jihomoravského kraje (75 %).

Třešně jsou druhem ovoce, kde byl zaznamenán proti minulému šetření nárůst. Nyní jsou třešně pěstovány na výměře šesti hektarů, což je více než pětinásobná rozloha proti roku 2012. Ve Středočeském kraji se nachází více než čtvrtina třešňových sadů ČR.

Rovněž u ořešáku vlašského byl proti roku 2012 zaznamenám dvojnásobný nárůst plochy, takže v roce 2017 byl pěstován na výměře 3,03 hektarů. Nejrozsáhlejší sady ořešáku vlašského mají v Jihomoravském kraji (34 %).