Počítač s internetem se stal běžnou součástí vybavení domácností v Jihomoravském kraji. V roce 2016 mělo přístup k internetu 77 % domácností v kraji, za 12 let se tento podíl zvýšil o 40 procentních bodů. Internet používá 77 % obyvatel kraje starších 16 let. Polovina z této skupiny obyvatel používá internetové bankovnictví a nákupy přes internet.

Podle výsledků šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech bylo 76 % domácností v Jihomoravském kraji v roce 2016 vybaveno osobním počítačem a více než 77 % domácností mělo přístup k internetu. Meziročně došlo v obou případech jen k mírnému zvýšení procenta vybavenosti domácností, a to o 1,1 bodu u vybavenosti počítači a o 1,9 bodu u přístupu k internetu. Posun v této oblasti je spíš patrný ze srovnání nynějších hodnot se situací např. před 10 lety, kdy počítač mělo 41 % domácností v kraji a přístup k internetu jen 35 % domácností.

V mezikrajském srovnání vybavenosti se Jihomoravský kraj umístil v popředí pomyslných žebříčků, tj. na šesté nejvyšší příčce v případě vybavenosti počítačem a na pátém místě v případě vybavenosti internetem. Nejméně domácností vlastnilo počítač v Ústeckém kraji (66,0 % domácností), internet domácnosti v Olomouckém kraji (67,3 % domácností). Opačně tomu bylo v obou případech v Hlavním městě Praze (80,5 % u vybavení počítačem a 80,8 % u přístupu k internetu).

Graf 1 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem v Jihomoravském kraji

Graf 2 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem v roce 2016 podle krajů

Z pohledu jednotlivců používalo v roce 2016 v kraji internet denně nebo téměř denně 61,5 % osob starších 16 let, naopak 18,3 % těchto osob internet nepoužilo nikdy. Nejvyšší zastoupení každodenních uživatelů internetu evidovalo Hlavní město Praha (71,2 % osob), na opačném konci srovnání se umístil Ústecký kraj s 47,6 % těchto uživatelů. Hodnota za Jihomoravský kraj byla v tomto srovnání šestá nejvyšší. Podíl jednotlivců, kteří internet nepoužili nikdy, byl nejvyšší v Kraji Vysočina (25,1 %) a nejnižší v Praze (11,8 %). Podíl zjištěný v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 8. nejvyšší (resp. 7. nejnižší).

Tab. 1 Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v Jihomoravském kraji

Nejčastěji využívaným přenosným zařízením, které jednotlivci používali k přístupu na internet, byl v roce 2016 notebook. Tímto způsobem se na internet v Jihomoravském kraji připojovalo 42,1 % uživatelů nad 16 let. V porovnání s ostatními kraji České republiky je to čtvrtý nejvyšší podíl.

Údaje v tabulce 1 dokládají i nárůst podílu jednotlivců s internetem v mobilu – v roce 2016 jím disponovalo 39,5 % jedinců ve věku 16 a více let, zatímco ještě v roce 2011 to bylo pouze 7,2 %. Tablet, jako přenosné zařízení k přístupu na internet, používalo v kraji 9,8 % uživatelů ve věku 16 a více let.

Pokud 16letá a starší populace z Jihomoravského kraje používala internet ke komunikaci s ostatními, jednalo se většinou o posílání a přijímání e-mailů (73,9 % uživatelů). Více než 38 % uživatelů přes internet telefonovalo a 23,8 % zasílalo zprávy pomocí internetových aplikací (např. WhatsApp, FB apod.). Téměř 68 % jednotlivců internet využívalo k vyhledávání informací o zboží a službách, 47,7 % o cestování a ubytování a 45,1 % zde hledalo informace o zdraví. Sociální sítě používalo 43,4 % osob, pětina osob hrála přes internet počítačové hry. Významný je také internet z pohledu zpravodajství, protože ke čtení online zpráv jej používalo téměř 66 % uvedené populace.

Výrazně vzrostl zájem o internetové bankovnictví. Zatímco v roce 2011 tuto službu v kraji využívalo necelých 30 % populace starší 16 let, v roce 2016 to byla již polovina z nich (51,4 %). Významnou roli hraje i nákup přes internet. Alespoň jednou v posledních třech měsících přes internet nakoupilo 28,5 % 16letých a starších obyvatel kraje, 48,3 % osob alespoň jednou v posledním roce a 61,6 % alespoň jednou v životě. Naopak 20,1 % osob v kraji přes internet nikdy nic nenakoupilo. Podíl „nenakupujících“ byl mezi kraji 4. nejnižší.

Počítač s připojením k internetu je pro širokou veřejnost přístupný i v knihovnách. V roce 2016 bylo v knihovnách v Jihomoravském kraji celkem 1 291 počítačů, 1 198 z nich bylo připojeno k internetu. Počet počítačů celkem i s připojením na internet se sice meziročně nepatrně snížil, vzrostl však počet čtenářů využívajících internet v knihovně – zvýšení o 70,9 tisíc na 368,2 tisíc. Počet počítačů s připojením na internet byl v roce 2016 mezi kraji nejvyšší a počet čtenářů využívajících internet v knihovnách byl po Praze 2. nejvyšší.

S počítači a internetem se seznamují již žáci na 1. stupni základních škol, i když mnohdy mají tyto znalosti již z domova. V roce 2016 v Jihomoravském kraji bylo na 100 žáků 1. stupně základních škol dostupných 18,1 počítačů (v tom stolní, přenosné, tablety). Mezi kraji to znamenalo postavení uprostřed pomyslného žebříčku. Nejvyšší přepočtený počet počítačů, a to 21,0 na 100 žáků, byl zjištěn v Kraji Vysočina.

Používání informačních technologií na nejvyšší úrovni je spojeno se studiem na vysokých škol v oboru informatika a s následným uplatněním jako IT odborník. Studiu informatiky na vysoké škole se v Jihomoravském kraji věnovalo nejvíce studentů v roce 2009, a to 2 256. Od tohoto roku se jejich počet snižoval až na 1 498 studentů v roce 2016, což byl mezi kraji 4. nejvyšší počet.

Jako IT odborníci pracovalo v roce 2016 v Jihomoravském 28,6 tisíc osob, jejich počet meziročně vzrostl o 3,9 tisíc a ve srovnání s ostatními kraji byl 2. nejvyšší (po Hl. m. Praze). Náročnosti tohoto povolání odpovídá i průměrná mzda IT pracovníků, v roce 2016 dosáhla částky 46 422 Kč a byla tak o 18,0 tisíc Kč vyšší, než průměrná mzda v kraji zjištěná strukturálním šetřením mezd 2016.

Poznámka:

Údaje o vybavenosti domácností vybranými informačními technologiemi a jejich využívání jednotlivci pocházejí z ročního samostatného šetření, které je prováděno formou osobního interview na výběrovém vzorku cca 10 000 jednotlivců ve věku 16 let a více; výsledky jsou pak převáženy na celou populaci ČR. V údajích za domácnosti je zjišťován aktuální stav v období šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku), údaje za jednotlivce jsou za poslední 3 měsíce v období šetření. Z důvodu vyšší reprezentativnosti jsou údaje v krajském členění publikovány jako tříleté klouzavé průměry.

Data o informačních technologiích dostupných veřejnosti v knihovnách pocházejí ze zdrojů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Údaje o vybavenosti škol v ČR informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které sbírá údaje o dostupné infrastruktuře IT v základních, středních a vyšších odborných školách.

Zdrojem dat pro statistiku IT odborníků je Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ. Údaje o mzdách IT odborníků pocházejí z výsledků strukturální statistiky mezd zaměstnanců, které ČSÚ publikuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172