Pohyb zboží přes hranice - Metodika

 

Často kladené otázky

Odlišnosti statistiky zahraničního obchodu se zbožím a pohybem zboží přes hranice:

V mezinárodním obchodě existují dva hlavní přístupy ke zbožovým transakcím. První z nich je založen na principu přechodu zboží přes hranice a je v souladu s tzv. tradiční statistikou zahraničního obchodu. Vývozem z České republiky (ČR) se zde rozumí fyzické překročení zboží přes hranice ČR do zahraničí. Dovozem je naopak moment překročení zboží hranice České republiky ze zahraničí. Do vývozu a dovozu jsou tak započítávány i transakce nerezidentů na území ČR na rozdíl od zahraničního obchodu se zbožím (více viz Metodika zahraničního obchodu se zbožím). Tato statistika vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice, bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Ekonomické subjekty totiž často potřebují informace také o skutečném přechodu zboží přes hranice dané země, tedy o celkovém vývozu a dovozu země bez ohledu na změnu vlastnictví. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako ukazatel vývoje hodnoty obchodu.

Naproti tomu druhý přístup je založen na změně vlastnictví a je tak konzistentní s platební bilancí a národními účty. Před vstupem do EU byl přechod zboží přes hranice dostatečnou aproximací změny vlastnictví, avšak globalizace v obchodě vedla k oddělení těchto dvou konceptů a tak také rozšířila rozsah transakcí, jelikož přechod přes hranice již není nutně následován změnou vlastnictví. Tato statistika je vhodným východiskem pro sestavování platební bilance dané země, neboť zachycuje zahraniční obchod se zbožím podle finančních toků a více odpovídá pojetí platební bilance ČNB.

Důvodů pro zavedení obou výše zmíněných statistik je několik. Zejména vstup do EU a následné uvolnění obchodu ČR v rámci EU umožňovalo, že zboží i po překročení hranice ať již v dovozu, či vývozu, zůstávalo ve vlastnictví dovozce respektive vývozce nerezidenta (více viz
Metodika zahraničního obchodu se zbožím).

Pohyb zboží přes hranice

1. Definice

Po vstupu České republiky do Evropské unie je pohyb zboží přes hranice České republiky souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se státy mimo EU.
Statistika pohybu zboží přes hranice je založena na dvou systémech, a to na sběru dat systémem Intrastat, který sleduje pohyb zboží uvnitř EU (vývoz zboží do zemí uvnitř EU a dovoz zboží ze zemí uvnitř EU), a na využití některých údajů z Jednotných správních dokumentů (JSD) pro Extrastat, který sleduje obchod s nečlenskými státy EU (vývoz zboží do zemí mimo EU a dovoz zboží ze zemí mimo EU).

Vývoz
Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží vyvezeného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z vývozu do zemí uvnitř EU a vývozu do zemí mimo EU.

Dovoz
Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží dovezeného ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z dovozu ze zemí uvnitř EU a dovozu ze zemí mimo EU.

2. Legislativní rámec

Legislativně je statistika pohybu zboží přes hranice upravena zejména následujícími právními předpisy Evropských společenství v platném znění:

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2152/2019 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik

- Prováděcí nařízení Komise (EU) 1197/2020 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2152/2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik

- Prováděcí nařízení Komise (EU) 1470/2020 ze dne 12. října 2020 o klasifikaci zemí a území pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím a o geografickém členění pro jiné podnikové statistiky

- Nařízení Rady (EHS) 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)

- Nařízení Rady (EHS) 2658/1987 ze dne 23. července 1987 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění

- Sdělení Komise 915/1998 – Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropského společenství

- Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

Dále je zjišťování údajů o pohybu zboží přes hranice ČR upraveno těmito národními právními předpisy:

- Zákonem č. 242/2016 Sb., celním zákonem, ve znění pozdějších předpisů

- Zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

- Vyhláškou č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, které se nenacházejí v jejich sídlech

- Nařízením vlády č. 333/2021 Sb. k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky

- Sdělením Českého statistického úřadu č. 498/2021 Sb., o zavedení číselníku Seznam vybraného zboží s doplňkovými statistickými znaky

- Sdělením Českého statistického úřadu č. 497/2021 Sb., o zavedení číselníku Seznam zboží, které není určeno pro zjednodušené vykazování do systému Intrastat

- Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

- Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů

- Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

- Zákonem č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

3. Mezinárodní srovnatelnost

Mezi rozhodující změny, které postupně sjednocují metodiku statistiky pohybu zboží přes hranice ČR s praxí používanou v státech Evropské unie, patří zejména:

- zavedení Jednotné celní deklarace (od 1. května 2004 Jednotný správní doklad – dále jen JSD)
-  zavedení Kombinované nomenklatury
- zavedení Intrastatu – statistického systému pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie

4. Rozsah údajů

Intrastat
Systém statistiky vnitrounijního obchodu, nazvaný Intrastat, sleduje pohyb zboží Unie mezi členskými státy Evropské unie. Za zboží Unie se v souladu s ustanovením čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (Celní kodex) považuje zboží úplně získané nebo vyrobené na území Unie, zboží propuštěné do volného oběhu ze zemí a území, které nejsou součástí celního území a zboží vyrobené z takového zboží. Za určitých podmínek se do Intrastatu vykazuje i pohyb mezi členskými státy toho zboží, které se nachází v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku, jde však o zcela ojedinělé případy. Do statistického systému Intrastatu se zahrnují údaje o zboží, bez ohledu na jeho původ i zemi obchodní.

Extrastat
Systém statistiky pohybu zboží přes hranice se zeměmi, které nejsou členskými státy Evropské unie, se nazývá Extrastat a je založen na získávání údajů z celních prohlášení (Jednotných správních dokladů). Nezahrnují se do něj údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propuštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. Dále nejsou v Extrastatu vykazovány údaje o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu.

Transakce zahrnované do statistiky

Statistika pohybu zboží přes hranice zahrnuje zejména údaje o všech obchodních operacích za úhradu bez ohledu na její způsob, včetně výměnných a bezplatných obchodů a například i obchodů prováděných na vládní účet. Jsou v ní vykazovány i obchody mezi podniky ve spojení, například podniky ve společném vlastnictví, údaje o zboží určeném na nejistý prodej (například o zboží umísťovaném do konsignačních, distribučních a podobných skladů), informace o zboží určeném ke zpracování dle smlouvy i k aktivnímu zušlechtění a o zboží vraáceném po těchto transakcích. Zahrnuje také údaje o zboží určeném na finanční leasing.

Transakce nezahrnované do statistiky

Do statistiky pohybu zboží přes hranice se nezahrnují informace o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu a zboží ve zjednodušeném oběhu mezi členskými státy, údaje o zboží dočasně dopravovaném do nebo z tuzemska k provedení opravy nebo údržby a vraáceném po opravě nebo údržbě (od 1. ledna 2005 jsou zahrnovány do statistiky zahraničního obchodu se službami). Dále neobsahuje údaje o zboží v celním režimu dočasného použití (zboží na veletrhy, výstavy, zkoušky apod.), zboží propuštěném do celního režimu volného oběhu z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo z režimu přepracování pod celním dohledem. Není do ní promítán ani nezákonný obchod, operační leasing a jiný dočasný dovoz a vývoz zboží nespojený se změnou jeho vlastníka na dobu nepřesahující dva roky, údaje o překračování státních hranic měnového zlata, platebních prostředků, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, zboží podléhajícího diplomatické a podobné imunitě, zboží určeného pro první pomoc v oblastech zasažených živelnými pohromami a dalšího zboží, které je vyňato ze statistiky pohybu zboží přes hranice na základě ustanovení nařízení Komise (EU) č. 1197/2022.

Do Intrastatu se dále nezahrnují jednotlivé obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou vývozu do zemí uvnitř EU a dovozu ze zemí uvnitř EU pod osvobozujícím prahem 12 mil. shodně pro oba dva směry, avšak jimi realizovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů (viz bod 6).

Od 1.1.2022 mohou zpravodajské jednotky podat Zjednodušené hlášení, pokud překročí práh pro vykazování ve výši 12 miliónů Kč a zároveň nepřekročí hodnotu 20 miliónů Kč a neobchodují se zbožím uvedeným ve Sdělení ČSÚ č. 497/2021Sb., o seznamu zboží, které není určeno pro zjednodušené vykazování.

Vyčerpávající vymezení je uvedeno v právních předpisech upravujících statistiku pohybu zboží přes hranice (viz bod 2).

5. Klasifikace

Údaje o zahraničním obchodě se sestavují a publikují v členění:

a) podle zbožových klasifikací - Kombinovaná nomenklatura, Harmonizovaný systém, Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC), rev. 4, klasifikace produkce (CZ-CPA)

b) podle Geonomenklatury (klasifikace zemí s 2-místnými alfabetickými kódy)

6. Zdroje a zpracování dat

Intrastat
Zdrojem dat o vývozu do zemí uvnitř EU a dovozu ze zemí uvnitř EU jsou výkazy pro Intrastat, jejichž sběr a prvotní kontrolu zajišťuje Celní správa České republiky (CSČR), další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Součástí zpracování dat jsou i matematicko-statistické dopočty, kterými se kompenzuje ztráta informací v důsledku non-response a zavedení statistických prahů. Pro dopočty non-response byla na základě testování vybrána metoda meziměsíčního indexu v kombinaci s metodou meziročního indexu. Dopočítávají se tak údaje za jednotlivé chybějící firmy a využívají se při tom data o jejich obchodě v minulých obdobích. Při dopočtu hodnoty obchodu realizovaného podniky pod osvobozujícím prahem se rovněž vychází z údajů vykázaných v přiznáních k dani z přidané hodnoty, které se také indexují.

Za účelem poskytování přesnějších údajů o dovozu zemního plynu do ČR  a s využitím možnosti získávat  údaje i z jiných zdrojů podle Přílohy V., oddílu 26 odst. 4 Nařízení Komise (EU) č. 1197/2020 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik, využívá ČSÚ od 9. března 2017 (tj. počínaje zveřejněním dat statistiky zahraničního obchodu za celý rok 2016) údaje z Odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky, který je získává přímo od provozovatele plynárenské soustavy ČR.

Extrastat
Zdrojem dat o vývozu do zemí mimo EU a dovozu ze zemí mimo EU jsou údaje získávané pro statistické účely z JSD. Sběr dat a prvotní kontrolu zajišťuje Celní správa České republiky, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje ČSÚ.

Sběr dat je ukončen vždy 20. pracovní den a údaje o celkovém zahraničním obchodě jsou publikovány 37. kalendářní den po skončení referenčního měsíce. Výkazy Intrastat se do zpracování zahrnují podle vyznačeného sledovaného období. Údaje z JSD se zahrnují vždy do příslušného měsíce podle data přijetí. Počínaje zveřejněním dat za únor 2020 (6. 4. 2020) se změnil způsob zpřesňování dat zahraničního obchodu se zbožím. Při publikování dat referenčního období (t) se vždy zpřesní i šest předcházejících měsíců. Předběžné údaje celého roku (t-1) jsou publikovány se zveřejněním údajů roku (t) za leden (publikované v březnu roku t). Všechny měsíce roku (t-1) budou zpřesňovány se zveřejněním údajů roku (t) za březen (publikované v květnu roku t). Definitivní výstupy za všechny měsíce roku (t-1) jsou publikovány vždy s publikací údajů za červenec roku (t), tedy vždy v září roku (t).

7. Hodnota vývozu a dovozu

Statistická hodnota

Vývoz do zemí uvnitř EU a vývoz do zemí mimo EU:

Základem statistické hodnoty zboží vyváženého do zemí uvnitř EU a vyváženého do zemí mimo EU je fakturovaná hodnota samotného zboží. Součástí statistické hodnoty jsou v takovém případě přímé obchodní náklady (zejména dopravné a pojistné), které vznikají v souvislosti s dopravou po území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Do statistické hodnoty se nezahrnují bankovní poplatky a náhrady spojené s vývozem zboží do zemí uvnitř EU a vývozem zboží do zemí mimo EU ani daně a dávky spojené s vývozem.

Dovoz ze zemí uvnitř EU a dovoz ze zemí mimo EU:

Základem statistické hodnoty zboží dováženého ze zemí uvnitř EU a dováženého ze zemí mimo EU je fakturovaná hodnota samotného zboží. Statistická hodnota zahrnuje pouze přímé obchodní náklady spojené s dopravou mimo území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Statistická hodnota neobsahuje bankovní náhrady spojené s dovozem zboží ze zemí uvnitř EU a dovozem zboží ze zemí mimo EU ani daně a dávky spojené s dovozem.

Přepočet hodnoty vyjádřené v zahraniční měně na národní měnu

Hodnota zahraničního obchodu se sleduje v národní měně. Pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české se používá kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přidané hodnoty nebo ke dni, kdy dojde k dovozu zboží ze zemí uvnitř EU nebo vývozu zboží do zemí uvnitř EU.

Publikování dat v cizí měně

Údaje zahraničního obchodu publikované v cizí měně (EUR, USD) jsou přepočteny z korunových hodnot na základě průměrného měsíčního devizového kurzu vyhlášeného ČNB.