Metodika SLDB 2011

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Obyvatelstvo

Údaj o počtu obyvatel v definitivních výsledcích SLDB 2011 zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání místo obvyklého pobytu na území České republiky.

Místo obvyklého pobytu je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti.

Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého pobytu.

Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení.

Pojem „trvalý pobyt“ je v datových výstupech používán ve dvojím významu. V širším významu se za osoby s trvalým pobytem považují - ve shodě s metodikou předchozích cenzů - všechny osoby, které mají evidovanou adresu v Informačním systému evidence obyvatel (ISEO). Ve výstupech je takové členění většinou v tabulkách, které vyhodnocují nebo porovnávají obyvatelstvo s obvyklým a trvalým pobytem, Všechny osoby v ISEO mají kromě adresy uveden i tzv. druh pobytu, který je ve vybraných tabulkách uváděn v členění na trvalý (v užším slova smyslu) a dlouhodobý.

Druh pobytu – trvalý - mají osoby evidované v ISEO občané ČR (mají všichni bez výjimky trvalý pobyt) a cizinci s povolením k trvalému pobytu. Druh pobytu – dlouhodobý - mají cizinci evidovaní v ISEO, kteří měli k datu sčítání evidovaný přechodný pobyt, dlouhodobý pobyt, nebo povolený pobyt azylanta na území ČR.

Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.).

Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru).

Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo zjišťováno prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují.

Kromě státního občanství jednotlivých států jsou ve zpracování výsledků zpravidla uváděny samostatně i údaje za osoby s dvojím občanstvím a za osoby bez státního občanství, u nichž byla tato skutečnost zjištěna. Cizinci jsou osoby s jiným státním občanstvím než ČR, které měly v rozhodný okamžik sčítání místo obvyklého pobytu na území republiky. Mezi cizince nejsou zahrnuty osoby s dvojím státním občanstvím.

Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné (údaj byl dobrovolný).

Obdobný postup – dobrovolné uvádění údaje podle svého rozhodnutí – byl uplatňován také při zjišťování náboženské víry. V členění obyvatel podle náboženské víry nejsou v žádné kategorii zahrnuty osoby, které nedeklarovaly, zda se hlásí k víře nebo zda jsou bez náboženské víry, ale uvedly pouze slovním zápisem, že jsou ateisté. Tyto osoby jsou zahrnuty pouze v celkovém počtu obyvatel.

Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly.

Rodinný stav je stav de jure, tedy právní manželský stav osoby. Faktický stav – soužití druha a družky – se rozlišuje pouze v rámci údajů za domácnosti. Rozdíl mezi součtem za jednotlivé kategorie rodinného stavu a celkovým počtem představují kromě osob s nezjištěným rodinným stavem také osoby s registrovaným partnerstvím.

Registrované partnerství je stav de jure, tedy právní stav – registrované partnerství osob stejného pohlaví uzavřené podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, anebo dle platných právních předpisů v zahraničí.

Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo faktické bydliště matky v době narození sčítané osoby, tj. první bydliště, kde sčítaná osoba žila hned po narození. Narození v obci obvyklého pobytu (tzv. rodáci) jsou osoby, jejichž bydliště v době narození bylo ve stejné obci, v jaké měly k datu sčítání obvyklý pobyt.

Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání se rozlišuje nástavbové studium (zahrnující kromě nástavbového a pomaturitního studia rovněž absolventy dvou nebo více středních škol ukončených závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných aj. škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), magisterské (dřívější absolventi vysokých škol a absolventi magisterského studijního programu) a doktorské (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava).

Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy.

Ekonomicky aktivní jsou všechny osoby představující pracovní sílu – zaměstnaní (pracující) a nezaměstnaní.

Mezi zaměstnané patří všechny osoby ve věku 15 a více let, které v rozhodný okamžik sčítání byly v placeném zaměstnání jako zaměstnanci, patřily mezi sebezaměstnané (zaměstnavatelé, samostatně činní, členové produkčních družstev) nebo pomáhající členy rodiny. Zahrnuti jsou rovněž pracující důchodci, pracující studenti a učni a ženy na mateřské dovolené (28 resp. 37 týdnů). Pro zařazení osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání – jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy.

Nezaměstnané jsou všechny osoby ve věku 15 a více let, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce.

Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, nepracující žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby.

Zaměstnané (pracující) osoby uváděly své zaměstnání (konkrétní vykonávanou činnost), postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle současného zaměstnání, nezaměstnaní podle posledního vykonávaného zaměstnání. Rozdíl mezi součtem za jednotlivé kategorie těchto ukazatelů a celkovým počtem ekonomicky aktivních představují kromě osob s nezjištěnými údaji také nezaměstnaní hledající první zaměstnání, kteří tyto údaje nevyplňovali.

Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby – zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa.

Počet všech živě narozených dětí uváděly ve sčítání ženy 15leté a starší. Zahrnuje všechny děti živě narozené do rozhodného okamžiku sčítání (před manželstvím, v manželství i mimo ně), i když některé z dětí později zemřelo.

Počet živě narozených dětí ze současného (posledního) manželství uváděly pouze ženy 15leté a starší s jiným rodinným stavem než svobodná. Představuje počet dětí živě narozených do rozhodného okamžiku sčítání ve stávajícím manželství (u žen vdaných) nebo v posledním manželství (u žen rozvedených nebo ovdovělých), i když některé z dětí později zemřelo.

Dojížďka

Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání nebo školy (tj. místo pracoviště nebo školy, dopravní prostředek, doba trvání dojížďky/docházky a frekvence dojížďky do místa pracoviště nebo školy) vyplňovali pouze zaměstnaní a žáci, studenti a učni. Pracující studenti a učni vyplňovali údaje podle dojížďky/docházky do školy.

V případě místa pracoviště se uváděla adresa místa výkonu práce (nikoliv např. sídla firmy). Osoby, které neměly pevné místo pracoviště, ale pracovní dobu začínaly na stejné adrese (např. pracovníci v dopravě - řidiči aj.), uváděly místo nástupu do zaměstnání. Údaje o dopravním prostředku a době trvání dojížďky/docházky se uváděly podle každodenní cesty do zaměstnání nebo školy. Frekvenci dojížďky do místa pracoviště nebo školy vyplňovaly pouze osoby, které při cestě do zaměstnání nebo školy opouštěly obec obvyklého pobytu.

Osoby, které místo výkonu zaměstnání často mění a uvedly „zaměstnání bez stálého pracoviště", nejsou v tabulkách za dojížďku zahrnuty, stejně jako nejsou zahrnuty osoby, jejichž adresa pracoviště (školy) je shodná s adresou místa obvyklého pobytu. Tyto osoby údaje o dojížďce neuváděly.

Osoby vyjíždějící do zaměstnání nebo školy jsou osoby, jejichž místo pracoviště nebo školy je na jiné adrese, než je jejich místo obvyklého pobytu.

Vyjíždějící/dojíždějící v rámci obce jsou osoby splňující podmínku pro vyjížďku, přičemž místo pracoviště je ve stejném nebo v jiném ZSJ obce obvyklého pobytu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby s různou obcí pracoviště/školy a místa obvyklého pobytu. V celkovém počtu vyjíždějících mimo obec jsou zahrnuty i osoby s nezjištěnou obcí pracoviště/školy, pokud uvedly okres, ve kterém pracují nebo studují a tento okres je jiný než okres místa obvyklého pobytu. Vyjíždějící mimo ČR jsou osoby s uvedeným i nezjištěným státem pracoviště, pokud uvedly, že pracují v zahraničí.

Zaměstnané osoby jsou v tabulkách dojížďky definovány odlišně než v jiných publikačních tabulkách. Počty zaměstnaných osob v dojížďce nezahrnují pracující studenty a učně, kteří – ačkoliv byli k datu sčítání ekonomicky aktivní - jsou zařazeni v počtech dojíždějících osob do školy.

Směrový proud vyjížďky/dojížďky je definován počtem osob vyjíždějících z obce místa obvyklého pobytu do obce pracoviště/školy, případně do konkrétního státu při dojížďce do zahraničí. Podmínkou je zjištěná obec resp. zjištěný stát pracoviště.

Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Saldo vyjížďky je rozdíl počtu vyjíždějících a dojíždějících.

Obsazená pracovní místa jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky.

Domácnosti

Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisů na Bytovém listu, kde osoby žijící v jednom bytě zaznamenaly příbuzenské a jiné vztahy v rámci jedné hospodařící domácnosti. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu.

Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě.

Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Hospodařící domácnost může být typu:

• Domácnost rodinná – tvořená 1 úplnou rodinou (manželský pár, neformální soužití druha a družky – tzv. faktické manželství, registrované partnerství, příp. neformální soužití osob stejného pohlaví – tzv. faktické partnerství, a to ve všech případech s dětmi nebo bez dětí)
• Domácnost rodinná – tvořená 1 neúplnou rodinou (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem)
• Domácnost rodinná – tvořená 2 a více rodinami
• Domácnost nerodinná vícečlenná (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost; mezi nerodinné vícečlenné domácnosti patří také domácnost prarodiče/prarodičů s vnoučaty)
• Domácnost jednotlivce

Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří.

Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tvořené 1 rodinou tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba v domácnosti tvořené 1 rodinou, která má k osobě v čele vztah „syn/dcera“, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0–25 let.

Údaj o nulovém počtu závislých dětí (bez závislých dětí) zahrnuje jednak úplné rodiny, které jsou zcela bez dětí a dále úplné či neúplné rodiny s dětmi/dítětem (tj. s osobou se vztahem „syn“, „dcera“ vůči osobě v čele domácnosti), které ale nesplňují podmínky pro zařazení mezi děti závislé (tedy jsou starší než 25 let a/nebo ekonomicky aktivní).

Termínem „faktické manželství“ nebo „faktické partnerství“ se označuje hospodařící domácnost, kterou tvoří osoby žijící v neformálním soužití, které toto soužití deklarovaly na sčítacím formuláři za byt, bez ohledu na jejich skutečný rodinný stav. Manželské páry a registrovaná partnerství jsou svazky de iure.

V hospodařících domácnostech tvořených 1 rodinou je určena osoba v čele domácnosti. V úplných rodinách - párech osob odlišného pohlaví je osobou v čele vždy muž, v párech osob stejného pohlaví je osobou v čele vždy starší osoba. V neúplné rodině je osobou v čele rodič.

Hospodařící domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech, mimo byty (nouzové bydlení, chaty, chalupy) a také za rodiny v zařízení. Jednotlivé osoby žijící v zařízení a osoby bez přístřeší (bezdomovci) nevyplňovaly Bytový list a nejsou tudíž do počtu hospodařících domácností zahrnuty.

Zkratka HD v textu tabulek znamená hospodařící domácnost.

Domy

Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k bydlení. Do počtu domů tak patří kromě rodinných a bytových domů i různá zařízení určená k bydlení – např. domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy sociální péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, kláštery a konventy, azylová zařízení pro cizince, provozní budovy s bytem (např. škola s bytem) apod.

Podle druhu domu se rozlišují:

• rodinný dům – má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy s číslem popisným nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci. Rodinný dům může být samostatný, dvojdomek (společná část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele) nebo řadový (alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi)
• bytový dům – má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu.
• ostatní budovy – zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů.

Obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou obvykle bydlící osobou. V obydleném domě musí mít obvyklý pobyt alespoň jedna osoba.

Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s obvyklým pobytem. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k bydlení. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty.

Vlastníkem domu je fyzická nebo právnická osoba. Rozhodující je forma vlastnictví, nikoliv počet vlastníků. Vlastník – fyzická osoba zahrnuje i případy více spoluvlastníků domu, pokud to jsou fyzické osoby. Vlastník – bytové družstvo zahrnuje všechny typy bytových družstev, i bývalá SBD, LBD aj. Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) zahrnuje pouze případy, kdy je celý dům ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) a vlastníci jednotek jsou uvedeni v katastru nemovitostí jako vlastníci jednotek a spoluvlastníci budovy. Kombinace vlastníků představuje spoluvlastnictví fyzických osob (vlastníků jednotek) a právnické osoby, většinou družstva (část bytů nepřevedených do osobního vlastnictví).

Vodovod v technickém vybavení domů zahrnuje případy vodovodu v bytech i mimo byty v domě, a to jak z veřejné sítě, tak domácí (soukromý) vodovod.

Plyn v technickém vybavení domů zahrnuje plyn z veřejné sítě i z domovního zásobníku.

Byty

V rámci otázky na způsob bydlení bytové domácnosti se zjišťoval charakter obydlí. Publikovány jsou údaje za byty a jejich charakteristiky; v případě osob je rozlišen i způsob bydlení mimo bytový fond (rekreační chata, nouzové bydlí, mobilní obydlí).

Obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba obvyklý pobyt.

Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla žádná osoba s obvyklým pobytem.

Právní důvod užívání bytu charakterizuje status užívání z hlediska uživatele bytu. Byt v osobním vlastnictví je byt, jehož uživatel je samostatně veden v katastru nemovitostí jako vlastník jednotky. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt družstevní je byt ve vlastnictví družstva, přičemž uživatel bytu je současně členem družstva.

Typ bytu nahrazuje dřívější členění bytů na čtyři kategorie a rozlišuje byty standardní a byty se sníženou kvalitou. Byty standardní jsou byty s ústředním topením a úplným nebo částečným příslušenstvím, případně byty bez ústředního topení s úplným příslušenstvím. Byty se sníženou kvalitou jsou byty bez ústředního topení s částečným příslušenstvím, případně s úplným příslušenstvím, ale ne vlastním.

Obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna, kuchyň), která je určena k bydlení a má podlahovou plochu minimálně 8 m².

Obytná plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností a kuchyně, pokud má plochu 8 m² a větší. Kuchyňský kout, resp. kuchyň menší než 8 m² není považován za obytnou místnost.

Celková plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu (příslušenství, předsíň, apod.). Je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn bytu, nezahrnuje tedy sklep, balkon, lodžii (ani zasklenou).

Plyn zaveden do bytu zahrnuje plyn z veřejné sítě i z domovního zásobníku.

Vodovod v bytě zahrnuje veřejnou síť i domácí (soukromý) vodovod.

Vlastní splachovací záchod a vlastní koupelna, sprchový kout zahrnuje případy, kdy je záchod nebo koupelna nejen v bytě, ale i mimo byt vlastní.

Vybavení obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem.

Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu – např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. – byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.

Srovnatelnost výsledků sčítání 2011 a 2001

Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou zpracovány a publikovány za obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. tříděny podle místa obvyklého pobytu osob. Oproti tomu při sčítání v roce 2001 probíhalo veškeré zpracování a publikování výsledků podle místa trvalého pobytu osob, případně podle místa dlouhodobého pobytu.

Základní metodickou odlišností, která se promítá do všech věcných okruhů zpracovaných dat, je tedy místo obvyklého pobytu osoby, které je určující jak pro zpracování územních charakteristik osob, jejich územní třídění, tak pro zpracování domácností, určení obydlenosti bytu a domu i výpočet dojížďkových proudů.

Všechny údaje za osoby, kde dochází k porovnávání adres – bydliště jeden rok před sčítáním, bydliště matky v době narození a dojížďka do místa pracoviště nebo školy, jsou vztaženy k místu obvyklého pobytu.

V údajích o náboženské víře v SLDB 2011 je jako samostatná kategorie uvedena deklarace „věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“. V údajích sčítání v roce 2001 byly takto formulované odpovědi zahrnuty mezi „ostatní a nepřesně určené“. Kromě většího počtu konkrétních církví, náboženských společností a směrů, za něž jsou údaje ze SLDB 2011 samostatně publikovány, jsou ostatní změny pouze terminologické a údaje jsou srovnatelné – kategorie „bez náboženské víry“ v údajích SLDB 2011 odpovídá kategorii „bez vyznání“ v údajích SLDB 2001, namísto pojmu „nezjištěno“ v údajích z roku 2001 je v SLDB 2011 používán termín „neuvedeno“.

Nejvyšší ukončené vzdělání je obdobně jako v SLDB 2001 členěno do kategorií odpovídajících klasifikaci ISCED-97 (Mezinárodní klasifikace vzdělání). Stupně vzdělání „vyučení bez maturity“ a „střední odborné bez maturity“ rozlišované při sčítání v roce 2001 jsou v SLDB 2011 sloučeny do jediné kategorie „střední vč. vyučení (bez maturity)“. Obdobně kategorie „učební obory s maturitou“ a „úplné střední odborné s maturitou“ zjišťované ve sčítání 2001 jsou v SLDB 2011 zahrnuty v jediné skupině „úplné střední odborné (s maturitou)“.

Nejvyšší ukončené vzdělání podle klasifikace ISCED-97

V údajích o ekonomické aktivitě jsou kategorie „osoby v domácnosti“ a „děti předškolního věku, ostatní závislé osoby“, zjišťované při sčítání v roce 2001 odděleně, sloučeny do jediné skupiny.

Údaje o postavení v zaměstnání jsou tříděny v souladu s Klasifikací postavení v zaměstnání CZ-ICSE. Kategorie „zaměstnanci v pracovním a služebním poměru“ a „ostatní zaměstnanci (na základě dohod aj.)“ zjišťované při sčítání v roce 2001 odděleně, jsou v SLDB 2011 sloučeny do jediné skupiny.

Údaje o oboru vzdělání, zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti na rozdíl od SLDB 2001 respektují ve svém členění standardní platné statistické klasifikace – Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED-97), Klasifikaci zaměstnání (CZ-ISCO), Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE).

Osoby, které místo výkonu zaměstnání často mění a osoby bez stálého pracoviště při sčítání v roce 2001 uváděly údaj o místě pracoviště podle skutečnosti k rozhodnému okamžiku sčítání. V SLDB 2011 je pro tyto osoby zavedena zvláštní kategorie „zaměstnání bez stálého pracoviště“ a v údajích o dojížďce nejsou zahrnuty.

Základním kriteriem pro odvození domácnosti bylo místo obvyklého pobytu společně žijících a společně hospodařících osob, resp. jediné osoby.

Způsob sběru formulářů a pořízení dat umožnily získání informací o vzájemných vztazích pouze v rámci hospodařící domácnosti. Proto v roce 2011 nebylo možné zpracovat údaje o domácnostech cenzových.

Srovnatelnost dat 2011 a 2001 je v případě rodinných domácností omezena na hospodařící domácnosti tvořené 1 rodinou, kde jsou informace o jednotlivé domácnosti zpracovány ve stejném detailu jako v roce 2001.

V omezeném rozsahu jsou k dispozici údaje o osobě v čele a její atributy; odvozeny jsou pouze u domácnosti jednotlivce a u domácností tvořených 1 rodinou.

Nově jsou součástí výstupů za hospodařící domácnosti – z pohledu způsobu bydlení domácnosti – údaje o rodinných domácnostech žijících v zařízeních. Tento údaj nemá srovnání s minulými sčítáními. Osoby žijící v rodinách v zařízení byly v předchozích cenzech sčítány jako jednotlivci v zařízení.

V rámci úplných rodin jsou poprvé (ve vazbě na zjišťování registrovaného partnerství osob) zpracovány údaje i o rodinách osob stejného pohlaví, a to jak registrované partnerství, tak faktické partnerství (neformální soužití).

Obydlenost domů a bytů je odvozena od počtu obvykle bydlících osob na rozdíl od roku 2001, kdy byl určující počet trvale bydlících osob. Na rozdíl od roku 2001 se nezjišťovala ani u domů ani u bytů kategorie „obydlen přechodně“.

Struktura podle vlastníka domu není srovnatelná. Bytové družstvo zahrnuje případy, kdy je bytové družstvo jediným vlastníkem domu (dle zápisu v katastru nemovitostí). Mezi bytová družstva patří všechny typy bytových družstev – bývalá SBD, LBD, nově vzniklá bytová družstva vyčleněná z původních družstev, nově založená bytová družstva atp. V roce 2001 stavební bytová družstva zahrnovala výlučně družstva ustanovená zákonem č. 27/1959 Sb. nebo družstva od původního SBD oddělená. Samostatně byla zjišťována družstva založená za účelem privatizace domu. Tyto právnické subjekty měly časově omezenou platnost (průběh privatizace) a po ukončení privatizace se transformovaly nebo zanikly (vlastníky domu se stali vlastníci jednotek). V této položce byly uváděny i jiné právnické osoby – nejen družstva – pokud byly založeny za účelem privatizace domu.

Dřívější lidová bytová družstva (LBD) byla v roce 2001 zahrnuta (pokud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví), do položky „obec, stát“.

Jiný obsah má položka kombinace vlastníků. Sčítání 2011 definovalo kombinaci vlastníků výlučně jako kombinaci vlastnických forem. V roce 2001 zahrnovala položka kombinace vlastníků spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek), a to v případech všech bytů převedených do vlastnictví i pouze jejich části.

V roce 2011 se spoluvlastnictví vlastníků jednotek zjišťovalo samostatně, a to v případě, kdy bylo spoluvlastnictví stoprocentní.

Položka kámen, cihly, tvárnice vč. kombinací v rámci materiálu nosných zdí domu je srovnatelná s agregací položek „kámen“, „kámen a cihly“ a „cihly, tvárnice, cihlové bloky“, které byly při sčítání v roce 2001 zjišťovány samostatně.

V tématu ústřední topení a druh paliva nejsou samostatné údaje o domech s dálkovým topením a blokovou kotelnou, ani používaný druh paliva u kotelny mimo dům; všechny tyto kategorie jsou shrnuty v jediné položce „ kotelna mimo dům“.

Právní důvod užívání bytu není ve všech položkách srovnatelný. Byt družstevní zahrnuje všechny případy družstevních bytů (viz též vlastník domu). Při sčítání v roce 2001 byly samostatně zjišťovány právní důvody užívání „byt člena stavebního bytového družstva“ a „byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace“. Byty lidových bytových družstev (LBD) v roce 2011 sečtené rovněž jako byty družstevní byly v roce 2001 (i v předchozích sčítáních) sčítány jako byty nájemní.

Odlišné je vymezení obytné místnosti. Podle mezinárodních doporučení je ve sčítání 2011 do počtu obytných místností bytu zahrnuta i kuchyň, pokud splňuje velikostní parametry obytné místnosti, tj. pokud má plochu 8 m² a větší. V roce 2001 byla kuchyň považována za obytnou místnost pouze v případech, kdy byla jedinou místností bytu (tzv. obytná kuchyň).

Sčítání 2011 na rozdíl od roku 2001 zjišťovalo nejen počet, ale i celkovou plochu obytných místností, a to samostatně za místnosti s plochou 8 m² a větší a samostatně za místnosti s plochou 4–7,9 m².

Rozdílná je proti sčítání 2001 definice obytné plochy bytu, která je součtem plochy všech obytných místností a kuchyně, pokud má plochu minimálně 8 m². Ve sčítání 2001 se započítávala do obytné plochy bytu z kuchyně pouze plocha přesahující 12 m².

Rozdělení bytů na byty standardní a byty se sníženou kvalitou nahrazuje bývalé čtyři kategorie bytu. Publikovány jsou detailnější údaje o standardních bytech podle způsobu vytápění a příslušenství, aby bylo možné porovnat údaje v detailu bývalých kategorií I. a II. Byty se sníženou kvalitou jsou srovnatelné pouze s agregací bývalých kategorií bytu III. a IV.

V hospodařících domácnostech – úplných rodinách – jsou zahrnuty i páry stejného pohlaví, a to jak registrovaná, tak faktická partnerství. V roce 2001 registrovaná partnerství neexistovala a faktická partnerství, pokud byla na formuláři deklarována, byla zahrnuta do nerodinných domácností.