Historie statistiky v Čechách po roce 1918
Tři měsíce po vzniku samostatného Československa - přesně 28. ledna 1919 - přijalo Revoluční národní shromáždění zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Principy tohoto zákona již tehdy odpovídaly principům, na kter ých je organizována současná státní statistická služba ČR. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický (SÚS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními, mezi než patřilo i sčítání lidu jako jedno z nejdůležitějších. Úřad se v období mezi světovými válkami rozvíjel, zdokonaloval a rozšiřoval svoji činnost. K tomu přispělo i úzké sepětí se statistickou teorií. Ve 20. a 30. letech 20. století byla téměř polovina kapacity statistického úřadu věnována vědecké a teoretické činnosti.
V publikaci Československá statistika v pr vním desetiletí republiky z roku 1928 byla funkce státní statistiky charakterizována takto: „Účelem statistické služby je podávati obraz o stavu a vývoji poměrů v celém státě, jejichž konečným cílem jest dosažení hospodářského blahobytu, mravnosti, zdatnosti a zdraví všeho obyvatelstva. Tyto snahy nemohou však býti ř ízeny náhodou nebo tradicionalismem a pouhým instinktem, nýbrž uvědoměle podle plánu přesně a soustavně, tedy vědecky. To však předpokládá právě znalost všech skutečností a poměrů ve státě. Zjistit tato fakta soustavně, vystihnout, co je na nich typického, jaké vztahy a vzájemné souvislosti příčinné vykazují, jakými zákonitostmi se řídí jejich vývoj, to je právě úkolem statistické služby.“
NÁSTUP VÝPOČETNÍ TECHNIKY
Již při vzniku SÚS bylo zřejmé, že pro velká statistická šetření, například pro sčítání lidu, bude nutné zabezpečit potřebné strojní zařízení. Dne 1. dubna 1920 najal SÚS na zkoušku 13 děrovacích strojů a 4 třídicí stoje s počítadly od firmy Powers Accounting Machine. Pr vní prací na těchto strojích bylo zpracování materiálů o přirozené měně obyvatelstva v průběhu válečných let. Strojový park SÚS se pak rychle rozrůstal. V roce 1929 měla strojovna SÚS 6 automatických děrovacích strojů, 1 ruční děrovačku, 14 strojů třídících a 4 tabelátory - pracovalo v ní 68 zaměstnanců. V roce 1939 bylo strojově zpracováváno již 19 druhů různých statistik. V roce 1928 bylo například naděrováno 5 875 799 štítků, v roce 1939 již 6 334 816 štítků. Třídícími stoji prošlo v roce 1939 celkem 327 859 000 štítků a stroji tabelačními 19 896 000 štítků.
VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ SÚS V LETECH 1919 - 1941
Dobroslav Krejčí (* 10. 1. 1869 † 24. 7. 1936)
Předseda úřadu v letech 1919 - 1920. Profesor dr. Dobroslav Krejčí věnoval statistice celé své životní úsilí. Počátkem roku 1898 nastoupil do nově vytvořeného Zemského statistického úřadu království Českého. Od 1. 11. 1905 tento úřad vedl ve funkci zástupce přednosty až do jeho začlenění do Státního úřadu statistického v roce 1919. Po vzniku SÚS se stal jeho pr vním předsedou. Je prakticky tvůrcem prvního čs. zákona o statistice z roku 1919 a dalších navazujících dokumentů. Publikační činnost Dobroslava Krejčího zahrnuje přes 100 významných prací věnovaných vedle statistiky národnímu hospodářství, ústavnímu a státnímu právu a dalším otázkám. Je autorem teoretické a metodologické příručky Základy statistiky (1920 a 1923) a učebnice Statistika (1928). Zabýval se i historickým vývojem české statistiky.
František Weyr (* 25. 4. 1879 † 29. 6. 1951)
Předseda úřadu v letech 1920 - 1929. František Weyr patřil mezi vynikající zemské úředníky, kteří přešli plně do služeb nového státu a zapojili se do budování jeho správních i vědeckých organizací. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze, v letech 1903-09 byl úředníkem politické správy vídeňského místodržitelství, Ústřední statistické komise a Ministerstva vyučování. Byl členem Revolučního národního shromáždění. Patřil k zakladatelům Právnické fakulty Masarykovy univerzit y v Brně, byl jejím řádným profesorem a prvním děkanem (1919-20, později ještě 1927- 28 a 1935-36). V roce 1923-24 byl rektorem Masarykovy univerzity. Pro statistiku má význam především jeho organizační úsilí, byť je autorem též několika odborných statistických studií (například studie „Problém svobody vůle a statistika“ z roku 1911 či práce o vynikajících lidech „Nadprůměrná inteligence jako hromadný zjev“ z roku 1927, jež se setkala i s mezinárodním ohlasem).
Jan Auerhan (* 2. 9. 1880 † 9. 6. 1942)
Předseda úřadu v letech 1929 - 1939. Po absolvování studia práv v roce 1906, ještě za rakouskouherské monarchie, nastoupil do Zemského statistického úřadu. Od založení Státního úřadu statistického v roce 1919 byl jeho zaměstnancem a jeho kariéra rychle postupovala. V roce 1921 se stal ministerským radou, v roce 1926 přednostou odboru a viceprezidentem a v letech 1929 až 1939 prezidentem SÚS. Přednášel na Kar lově univerzitě. Svou prací postavil československou statistiku na světovou úroveň. Statistika podle něj zdaleka neměla být jen řečí suchých dat, neboť znalcům vypovídá s minimálním zkreslením velmi živě o stavu společnosti. Zvlášť proto se Jan Auerhan zabýval problematikou v té době mimořádně živou - otázkami vystěhovalectví a československých zahraničních menšin. Namátkou uvádíme názvy někter ých jeho prací: Československé menšiny za hranicemi, Osudy českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku, České osady na Volyni, Krymu a na Kavkazu, Jazykové menšiny v Evropě. Zabýval se též statistikou lesnictví. Vydal ještě řadu dalších děl, jež jsou dodnes nedocenitelným zdrojem informací a poučením nejen pro historiky. V době nacistické okupace udržoval jako bytostný vlastenec styky s domácím odbojem a i přes důkladnou konspiraci byl za stanného práva po atentátu na Reinharda Heydricha zatčen a popraven na kobyliské střelnici.
Antonín Boháč (* 5. 3. 1882 † 27. 12. 1950)
Místopředseda úradu v letech 1934 - 1941. Antonín Boháč patří k zakladatelům naší demografie a statistiky, českou demografii pozvedl na mezinárodní úroveň. Po 1. světové válce byl členem čs. delegace na pařížské mírové konferenci, pro niž vypracoval řadu podkladů o hospodářských, populačních a právních poměrech obyvatelstva především v okrajových a národnostně smíšených oblastech. V roce 1921 organizačně zajistil pr vní sčítání obyvatelstva ČSR a měl velký podíl na zpracování jeho výsledků (připravil plán jeho zpracování děrnoštítkovou technikou). Podobnou roli měl i při druhém sčítání v roce 1930. V roce 1925 provedl reorganizaci demograf ické statistiky. Byl docentem demografie a přednášel Základy populační vědy na přírodovědecké fakultě od školního roku 1929-1930. St al se spoluzakladatelem Československé statistické společnosti a místopředsedou Společnosti pro studium mezinárodních otázek. V roce 1934 se stal viceprezidentem SÚS. Poté, co byl koncem března 1939 dr. Auerhan zbaven funkce prezidenta SÚS, vedl úřad ve funkci místopředsedy do roku 1941, kdy byl nacisty zbaven funkce a později mu byl přikázán nucený pobyt v rodných Lišicích u Kutné Hory. Je autorem Národnostní mapy Československé republiky a publikací Hlavní město Praha (1923), Český problém populační (1914), Náš populační problém a statistika (1929).
V období 2. světové války se činnost statistiky v Čechách a na Moravě omezila a odpovídala válečným podmínkám i postavení našeho území. Předseda Státního úřadu statistického dr. Jan Auerhan byl již koncem března 1939 donucen odejít do tr valé výslužby, zejména kvůli jeho pracím o menšinové politice. Dr. Jan Auerhan byl 6. 6. 1942 zatčen gestapem a 9. 6. 1942 zastřelen. Perzekuována byla řada dalších pracovníků úřadu. Někteří z nich byli popraveni, jiní zemřeli v nacistických věznicích a koncentračních táborech.
Bezprostředně po skončení 2. světové války byl zřízen Státní úřad statistický s celostátní působností, s cílem obnovit vysokou předválečnou úroveň československé statistiky. Druhá světová válka znamenala velký zásah do národnostní struktur y českých zemí, zejména v důsledku odsunu německého obyvatelstva.
Po roce 1948 se československá statistika (zejména v ekonomické oblasti) zaměřovala zejména na úkoly národohospodářské evidence a kontrolu plnění plánu.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se obnovily předpoklady pro budování objektivní, nestranné a nestranické státní statistické služby. K 1. 1. 1993 se vznikem ČR převzal ČSÚ všechny kompetence národního statistického úřadu. Jeho úkoly a postavení, stejně jako zásady a úkoly fungování státní statistické služby v ČR, upravil zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, kter ý byl novelizován k 1. 1. 2001, ve znění pozdějších předpisů.
Dlouhá desetiletí musel ČSÚ pracovat v provizorním sídle v Karlíně, v budovách, jež původně sloužily jako lazaret. Otázku nové budovy paradoxně vyřešila ničivá povodeň ze srpna 2002, po níž již nebylo o potřebě nového sídla úřadu sporu. Na jaře 2004 se tak jeho pracovníci mohli přestěhovat do nového moderního sídla české statistiky v Praze 10, poblíž stanice metra Skalka.
